ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Analýza proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla

view counter
12.4.2016, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím poskytlo dokument Analýza proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla. Stáhněte si ji zdarma.
V nezávislé technicko-ekonomické analýze Ing. Roman Vavřička, PhD., prof. Ing. Jiří Bašta, PhD. a Ing. Vladimír Galád na reálných objektech hodnotili měření spotřeb tepla s ohledem na přínosy zavedení povinné indikace. Celou analýzu si můžete stáhnout zde, níže citujeme ze závěru analýzy:

Technická proveditelnost přímého měření a indikace spotřeby tepelné energie
Analýza přechodu od vertikálních dvoutrubkových otopných soustav na horizontální s možností a za účelem přímého měření tepla ukázala, že náklady jsou neúměrně vysoké, návratnost za dobou životností a přínos z hlediska úspor energie je nulový. Tímto lze tuto variantu vyloučit z následných úvah zavádění přímého měření tepla pro zúčtovací jednotky u stávajících dvoutrubkových vertikálních otopných soustav.
Velice důležité je pochopení rozdílu mezi měřením tepla a indikací. Měření tepla lze realizovat pouze měřiči tepla (kalorimetry). Indikátor není měřidlo a jakákoli indikační metoda není metodou umožňující měřit teplo.

Posouzení ekonomická proveditelnost přímého měření a indikace spotřeby tepelné energie prokázala následující:
a) Analýza prokázala, že úvaha přechodu z vertikální otopné soustavy na horizontální s možností měření tepla kalorimetrickou metodou přímo u každé zúčtovací jednotky u bytových domů je ekonomicky neefektivní. Náklady spojené na takovouto úpravu jsou stanoveny přibližně na 20 000,- až 40 000,- Kč na zúčtovací jednotku dle velikosti. Je zřejmé, že tyto náklady mohou být i výrazně vyšší, neboť konečnou, tj. celkovou částku ovlivní zejména – velikost a dispozice zúčtovací jednotky, použité komponenty nově navržené otopné soustavy a stavební práce nutné při úpravách a uvedení do úvodního stavu zúčtovacích jednotek.

b) Analýza prokázala, že zavedení měření tepla nebo indikace dodávané teplené energie v bytové budově má z hlediska ekonomického značný rozptyl. Na základě výše uvedených informací lze shrnout, že úspora tepla vyvolaná instalací jakéhokoli měřicího systému je způsobena změnou chování uživatele, kterou nelze přesně kvantifikovat.
c) V kapitole 4.3 je ukázána závislost potenciální úspory tepla při instalaci indikační metody na spotřebě a ceně tepla na zúčtovací jednotku. Z pohledu nové výstavby, kdy domy musí splňovat kritéria vyhlášky č. 78/2013 Sb. res. Normy ČSN 73 0540 je zřejmé, že potřeba tepla na vytápění takových budov je nízká a i nadále bude klesat. U stávajících budov, u kterých byla provedena, nebo lze očekávat jistou formu revitalizace (např. zateplení obvodového pláště, výměna oken, apod.) je také zcela zjevný pokles nákladů na vytápění. V takových případech je nutné zohlednit případnou instalaci jakékoli metody indikace ekonomickým hlediskem. Se snižující se spotřebou tepla na zúčtovací jednotku se prodlužuje doba návratnosti instalace indikačních metod, která často leží až dobou životnosti systému indikace. Podobný trend lze zcela jistě uplatnit i při posouzení instalace kalorimetrického měření spotřeby tepla. Při pohledu na budoucí trend výstavby v ČR a postupné revitalizace bytových domů v ČR je tedy nutné toto hledisko zvážit.

Dále lze na základě studie konstatovat, že:
a) Předpokládaná spotřeba tepla na vytápění zúčtovací jednotky (např. bytu, nebytové jednotky apod.) by měla být zahrnuta v tržní ceně zúčtovací jednotky. U stávajících, ale i nových budov by měl být kladen větší důraz na efektivitu provozu otopné soustavy. Prvním velmi pozitivním krokem je konstatování vyhlášky č. 193/2007 Sb. § 7 o povinnosti regulace a řízení dodávky teplené energie a č. 194/2007 Sb. § 6 o povinnosti regulace ústředního vytápění a přípravy teplé vody v budově.
b) Použití jakékoli metody indikace spotřeby tepla a stejně tak i případné osazení bytových kalorimetrů přináší konečnému uživateli zúčtovací jednotky vícenáklady, ale může také přinést úspory podmínění chováním uživatele. Předepsání nutnosti instalace indikátorů nebo i jiných metod stanovení spotřeby tepla na zúčtovacích jednotkách musí proto maximálně zohledňovat možnosti otopné soustavy, na kterou mají být jednotlivé metody použity podle závěru studie.