Chytrý špičkový marketing.
view counter

Blízká setkání s duchy

view counter

Strašidlo od sousedů

V panelovém domě, kde je spousta bytů, se v jednom usídlil duch, který se rozhodl, že bude strašit stůj co stůj. Našel si rodinu, terorizoval ji, ale pokud se její členové na nějaký čas kamkoli vzdálili, ozval se u sousedů o patro níž.
Příběh Lindy ukazuje, že pokud zemřelí něco chtějí, ani smrt je nezastaví.

„Děly se nám doma divné věci. Vídala jsem stíny, později je zaregistroval i manžel. Zlobila elektronika, v noci se ozývalo bouchání. Stalo se toho hodně… Co ale bylo nejdivnější, dělo se tak jen v určitých dnech. Nemělo to však logiku, nedalo se vypozorovat, jaký v tom má entita řád. Duch tu byl týden, pak nastal pár dní klid. Za nějakou dobu se ozval znovu, tři dny jsme se pořádně nevyspali a najednou bylo zase ticho. Nikdo z nás nechápal, co se děje a proč.
Začala jsem se tedy pídit, jak se toho zbavit. Řádění bylo totiž stále silnější.

Mám kočky, jsou hodně vnímavé. Všimla jsem si, že i ony cosi vidí, byly vždy nervózní. Poslední kapkou byla událost, která mě vyděsila k smrti.

Šla jsem ten den spát dost pozdě, bylo už po jedné hodině ranní. Ležela jsem zavrtaná pod dekou a čekala na spánek. Najednou se začaly kočky honit, běhaly po bytě jako zběsilé. V obývacím pokoji bylo slyšet rány, jak skákaly po sedačce. Nikdy se nestalo, aby takhle večer vyváděly, jsou dost klidné a nedělají takové věci ani přes den. Z postele jsem zahartusila, snažila se je uklidnit, tohle přece museli slyšet i sousedé.

Pak se rozhostilo konečně ticho. Jenže vzápětí zaznělo hlasité a bolestné mňouknutí. Bylo mi jasné, že se kočky perou. Vstala jsem a šla to řešit. Jenže mě čekal šok. Kočky spokojeně spaly na svých místech, po nějaké rvačce nebo honění ani památky.

Napadlo mě - duch změnil taktiku? Používá moje zvířata k tomu, abych ho brala vážně? Co vlastně chce? A proč hluk neslyšely kočky? Otázka střídala otázku.

Hned druhý den jsem navštívila paní, na kterou mi dala kontakt kamarádka. Neměla jsem v plánu se někomu svěřovat, myslela jsem, že zvládnu otravného ducha sama. Jenže tohle už na mě bylo moc.“

 

Čarodějka si poradila

Čarodějka si kyvadlem prohlédla byt načrtnutý na papíře. „Nemáte sousedy, u kterých také straší?“ Její otázka Lindu překvapila, ale slíbila, že se zeptá. „Musí bydlet nad vámi! K vám duch chodí, když sousedé nejsou doma. Chce jen pomoci, nic víc. Chce odejít, ale nemůže, musíte mu to umožnit, jinak klid mít nebudete.“

Slova čarodějky Lindě vrtala hlavou. Opatrně se zeptala sousedů v hořejším bytě, zda se jim nedějí divné věci. Odpověď jí doslova vyrazila dech. Nejen že byla kladná, ale sousedé popisovali i stejné problémy. Jezdívali za prací, proto nebývali často doma. Linda jim vysvětlila, co se děje u ní a že se obrátila na čarodějku. Byli nadšení, že se situace vyřeší.

„Čarodějka přišla, odvedla ducha a pak vyčistila byt. Šlo o ducha staré paní, který byl připoután k bytu, nemohl jej opustit. Později se ukázalo, že byt před sousedy skutečna obývala stará žena, kterou museli krátce před smrtí hospitalizovat. Údajně velmi špatně nesla, že musela do nemocnice, nechtěla domov opustit. Prosila prý příbuzné, aby ji tam nechali. Její zdravotní stav byl ale velmi vážný, nebylo možné jí vyhovět. Byla na domov hodně fixovaná, proto nemohla pryč ani po smrti. A tak se tam vrátila, i když v jiné formě bytí a bez možnosti si domova naplno užívat,“ vysvětluje Linda.

V obou bytech se rozhostil klid natrvalo. Od zásahu čarodějky se už nic divného nedělo. Lindin příběh ukazuje, že určité věci mezi nebem a zemí prostě existují.

Naďa Kučerová