ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Bratrstvo upírů

view counter

Klasickými upíry jsme se zabývali již několikrát, probrali jsme známé i méně známé případy útoků proti lidem. Dnes se zaměříme na upíry netradiční. Podle vampyrologů jsou stejně zákeřní a nebezpeční jako jejich „kolegové“. Navíc se domnívají, že tito „nemrtví“ tvořili v minulosti jakési bratrstvo podléhajícím zvláštním zákonům záhrobního světa.

Začneme ve 14. století. Kronikář Athanasius Neplach popsal událost z Kadaňska. Pastýř Myslata po smrti vstával z hrobu a rdousil lidi, také je paralyzoval zvláštní kletbou. Stačilo prý, když na dotyčného zavolal jménem a on do týdne zemřel. O nějaké pití krve neměl zájem. Nepomohl ani klasický obranný rituál, probití srdce dřevěným kůlem. Obyvatele zachránil až vzdělaný kat. Nebožtíka znovu vykopal, přesekl napolovic a ostatky spálil na zvláštní posvátné hranici. Stejný rituál použil i v případě upírky Brodky. Ta řádila pouhých osm let po Myslatovi, tentokrát v Levíně. Vstávala z hrobu a rdousila noční chodce. Zajímavé je, že její tělo nepodlehlo ani ohni, teprve když kat vhodil do plamenů několik šindelů z kostelní střechy, shořelo na popel.

Lidská játra prý „na dálku“ napadala nebezpečná upírka džiga v jižních Čechách. Stejná příšera řádila i na severu u Děčína. Ve Španělsku se ve středověku báli upířích sov a sýčků, italská „cocondera“ přepadala mladé muže, sála jim energii ve spánku. V Portugalsku operovala „bruxa“, upíří husa či kachna, specializovala se na děti. Její krev byla prudce jedovatá.

Poslední upíři se objevovali v 18. století, například v srbské vesnici Medvedija. Hajduk Arnold Paole byl upírem terorizován na tureckých hranicích. Když se z vojny vrátil domů, přiznal, že v zoufalství ochutnal hlínu z upířího hrobu, aby se ochránil před dalšími útoky. Leč opak se stal pravdou, Arnold se za nějaký čas stal sám upírem, který zahubil 17 lidí. O případu existuje věrohodný zápis, který byl potvrzen 1. ledna 1732 vojenskými lékaři a velitelem. Asi posledním upírem byl Antonio Petri, žil na přelomu 18. a 19. století v chorvatské Dalmácii. Na lesním pohřebišti můžete navštívit i jeho zachovalý hrob s ochrannými znaky na náhrobní desce. Kdo prý na ní přenocuje, sám se stane upřeně hledícím netvorem s rudýma ořechovýma očima. Co tím je myšleno, nevíme. Že by dávní autoři pověsti měli na mysli ještě nějakou další upírskou kastu?
(sun)