ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Co nám škodí na kůži i pod kůží

  • Databáze informací:

view counter

KOSMETIKA A OPALOVACÍ PŘÍPRAVKY

Lidé jsou posedlí uctíváním a obdivováním krásy odnepaměti. Stav pleti má nepochybně velký podíl na vytvoření dojmu krásy. Mladé ženy s měkkou hladkou kůží, pěknými zuby a lesklými vla sy jsou atraktivní pro muže každého věku. Takový vzhled má svůj biologický základ: odráží zdraví a energii a pravděpodobně i vyš ší hladinu estrogenů, takže takto vypadající ženy jsou zpravidla dobře vybavené pro otěhotnění, donošení a výchovu kojenců. Všichni však chceme vypadat dobře v každém věku, takže používání kosmetických a zkrášlujících přípravků se stalo běžnou součástí našeho života.

Pleť je vystavená nepříznivým vlivům z prostředí, je ovlivňova ná naší stravou a také tím, s jakými pocity prožíváme každý den. Zrcadlí celkový stav organismu, fungování ledvin, jater i znečiš tění střev. Nedostatek spánku, rozčilování, krčení čela a nosu při rozčilení nebo při přemýšlení, mhouření očí, úsměvy nebo gri masy, to vše zanechává stopy na našem vzhledu.

V dnešní době pečují o svoji pleti ženy i muži v každém věku. V touze po krásném a atraktivním vzhledu používáme rozma nité kosmetické výrobky, kterých je na trhu nesmírně široká na bídka. Používáme je i v péči o novorozence, kojence a batolata. Téměř všechny kosmetické výrobky však obsahují velké množství přísad, jejichž mechanizmy působení běžný spotřebitel nezná. Zdravotní rizika některých látek, které každodenně používá me v péči o pleť a o svůj zevnějšek, si mnohdy neuvědomujeme a snadno podléháme reklamním kampaním výrobců a prodejců. Základní pravidlo, které bychom však měli dodržovat, je v kosmetice stejné jako v medicíně – nepoškodit.


Jak nám může škodit kosmetika?

Chtěli bychom upozornit na hlavní škodlivé látky v kosmetických výrobcích. Tabulku s jejich seznamem bychom měli mít doma u svojí kosmetiky a je jich seznam v kabelce a s těmito informacemi potom vyhledá vat výrobky, které uvedené látky neobsahují. Způsoby každodenní péče o pleť směřující k tomu, abychom ne poškodili to, co máme, nás učí kosmetičky, nebo to s námi někdy sdílejí módní ikony, královny krásy, obdivované herečky a zpě vačky. Tak třeba paní Květa Fialová říká, že po celý život používá pouze dobré mýdlo, měkký ručník a teplou vodu. Je spolehlivě prokázáno, že 60 % toho, co aplikujeme na svo ji kůži, se vstřebává do těla. Při pravidelné aplikaci, po dobu například jednoho roku, není množství vstřebané škodlivé lát ky zanedbatelné. Můžeme si také položit otázku: Byli bychom ochotní sníst to, co si mažeme na kůži? I proto je důležité pití dostatečného množství čisté vody, která pomáhá také vyplavovat a odstraňovat vstřebané toxiny z kosmetických produktů. Dopo ručuje se alespoň sedm sklenic čisté vody denně. Voda udržuje pokožku v hydratovaném, pružném stavu. Podívejme se tedy na některé složky kosmetických přípravků, kterým bychom se měli důsledně vyhýbat.

 

Seznam látek, které nesmějí být součástí složení kosmetických výrobků, obsahuje 1 371 položek!

Pro kosmetické produkty platí povinnost uvádět jejich složení ve formě mezinárodního názvosloví INCI. Předpisy vymezující přípustnost určitých látek v kosmetických prostředcích v soula du se směrnicemi Evropské unie byly rozpracovány v celé řadě vyhlášek, které zajištují implementaci směrnice Evropského spo - lečenství k hygieně a označování kosmetických prostředků. Jako poslední platí vyhláška 448/2009/7 Sb. o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky. Z těchto změn je zřej mé, že kosmetickým prostředkům se věnuje veliká pozornost. Na rozdíl od této situace v EU uvádějí internetové zdroje, že v USA je na trhu asi 13 000 kos metických produktů, z nichž plných 99 % obsahuje přinejmen - ším jednu nebo více škodlivých látek nebo látek, jejichž účinky nebyly nikdy testovány. Pro informaci uvedeme několik základních škodlivých chemikálií podle názvosloví INCI. Je jich obsah musí být uveden na každém prostředku, na jeho oba lu nebo v příbalovém letáku pod názvem Ingredients, kde jsou seřazeny v sestupném pořadí podle hmotnosti. K přečtení uvede ného složení však musíme být většinou vybaveni lupou.

Parabeny, estery kyseliny p-hydroxybenzoové jsou pro svůj antimikrobiální účinek nejčastěji používanými konzervačními činidly v kosmetice, farmacii a průmyslových produktech. Mezi nejvýznamnější patří methylparaben, ethylparaben, propylparaben a jejich sodné soli. Každodenní používání kosmetiky s je jich obsahem může představovat určité riziko alergií a jiných zdravotních problémů. Na našem trhu můžeme nalézt účinné kosmetické produkty, které proklamují, že jsou bez parabenů. Ftaláty se používají jako změkčovadlo při výrobě plastů. Je jich přítomnost v kosmetických produktech je sice v současné době zakázána, těžko se však prokazuje a sleduje. Na etiketách by měly být označeny jako DBP (di-n-butylftalát) a DEP (dietylfta lát). V této podobě je můžeme nalézt v antiperspirantech, deodo rantech, lacích na nehty, šamponech, kolínských vodách a parfémech. Ftaláty se mohou uvolňovat do kosmetických prostředků, které obsahují alkohol, ze stěn některých obalů z umělých hmot. Přímým kontaktem se sliznicemi jsou ftaláty přenášeny rovnou do krve, což může nastávat například u různých gelových erotických pomůcek. Ftaláty ohrožují jak u dospělých, tak u dětí funkce ledvin a jater, zvyšují riziko vzniku alergií a astmatu a výrazně narušují metabolizmus hormonů. U dospívajících způsobují atrofii varlat a tím ohrožují plodnost, snižují ale i plodnost žen.

Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Lauret Sulfate (SLES) jsou pravidelnou součástí šamponů, tekutých mýdel, pěn do koupele nebo i zubních past, neboť bez nich by ztratily tyto výrobky své mycí i pěnící schopnosti. Podle Státního zdravotního ústavu jsou prý neškodné, nicméně zvyšují výskyt aftů, dětem dráždí genitální ústrojí a používání šamponů s těmito látkami může vést ke vzniku lupů i k nadměr nému vypadávání a ztrátě vlasů. Navíc způsobují předčasné stárnutí kůže. Odpůrci používání těchto látek uvádějí, že při kombinaci s jinými přísadami mohou vznikat kan cerogenní nitrosaminy a narušuje se ochranná kožní bariéra, tak - že do kůže mohou pronikat další škodlivé látky. Uvádí se, že při používání kosmetického prostředku si aplikujeme na kůži při kaž dém použití 50-100 ugramů nitrosaminu. V porovnání s tím při snězení uzeného masa, kterého se obáváme kvůli obsahu kance - rogenních nitrosaminů, zkonzumujeme sotva 1 mg nitrosaminu! Na našem trhu již můžeme nalézt uvedené typy prostředků, které neobsahují ani SLS ani SLES.

Akrylamid je v mnoha krémech a mastích v podobě polymeru, který dodává produktu gelovitou strukturu. Určité překvapení vyvolalo zjištění, že je přítomen v mražených potravinách, zejmé na v bramborových hranolcích. U laboratorních zvířat byla pře svědčivě prokázána jeho kancerogenita: akrylamid vyvolává vznik mnoha typů nádorů. Vyvaro vat by se ho měli především lidé s onemocněním kůže nebo ti, kteří jsou ohroženi či trpí nádorovým onemocněním.

Propylen Glycol (PG) je zvlhčovadlo a rozpouštědlo často po užívané v šamponech, deodorantech, rtěnkách, krémech a pleťo vých vodách. Je také ve vlhkých ubrouscích, včetně dětských. Je velmi levný, a tak je jeho používání v kosmetice velmi rozšířené. Při práci s tímto rozpouštědlem je třeba dodržovat bezpečnost ní předpisy, protože snadno proniká kůží a je spojený s mnoha zdravotními riziky – poškozuje játra, ledviny i mozek a vyvolává dermatitidu. Je považo ván za velmi nebezpečný odpad. V podobě PG si vlastně aplikujeme na kůži hlavní složku protimrazové kapaliny.

Formaldehyd je silně kancerogenní látka, která dráždí sliz nice. Vyskytuje se v 5% koncentraci v přípravcích na tvrzení nehtů. Nesmí se používat v přítomnosti dětí a nemocných a nevdechovat! Deriváty formaldehydu se skrývají pod následujícími popi sy: Imidazolidinyl urea, Bronopol, 2-Bromo-2-Nitropropane-1, 3-Diol, Bronidox, 5-Bromo-5-Nitro-1, 3-Dioxane, Diazodinyl -Urea a DMDM Hydantion.

Toluen můžeme vdechovat z mnoha přípravků pro ošetřová ní nehtů, odbarvování a barvení vlasů i z nejrůznějších parfémů a toaletních vod. Škodlivost této návykové látky je dostatečně známá. Měli bychom být velmi opatrní, abychom svoje nehty a vlasy neošetřovali v přítomnosti malých dětí nebo nemocných osob v našem okolí. Toluen způsobuje anémii, srdeční arytmii, poškození jater a ledvin, je nebezpečný v těhotenství.

Dioxan — tato neskutečně škodlivá látka, která snadno prostupuje kůží, vešla do vědomí veřej nosti jako hlavní složka chemického defoliantu Agent Orange, používaného ve válce ve Vietnamu. Šokující však bylo zjištění, že se uvolňuje z tamponů, vložek a plenek v důsledku používání chloru k jejich bělení. Ne - existuje žádná logická potřeba bělení hygienických produktů. Existují jen důvody komerční, estetické a reklamní. Opakované vystavování se dioxinu podstatně zvyšuje riziko rakoviny a vede také k mnoha dalším onemocněním, včetně hormonální nerov nováhy, potlačení činnosti imunitních buněk, vývojových po - ruch, neplodnosti, spontánních potratů, poškození plodu apod. Dioxin má schopnost shromažďovat se v těle ženy, a to zejména v tucích a mateřském mléce. Bylo prokázáno, že karcinogenita dioxinu je až 500 000 krát vyšší než karcinogenita zakázaného DDT. Jistě se proto vyplatí pátrat po výrobcích tamponů, vložek, ple nek a ubrousků, kteří neprovádějí bělení svých produktů.

 

Pozor na jedovatý polibek!

V USA zjistili rozsáhlým průzkumem, že 61 % rtěnek obsahuje stopy olova. Na internetu lze nalézt seznam firem, které rtěnky s olovem vyrábějí, a celá jedna třetina obsahuje olova víc, než po volují americké normy. V tomto článku nemůžeme jejich jména uvádět, avšak jedná se často o rtěnky velmi luxusní. Obsah olova v nich byl i 12 krát vyšší, než je bezpečné. Olovo je nebezpečné tím, že se v těle hromadí. Mimořádně citlivé jsou k němu těhotné ženy, vyvíjející se plody a malé děti. Je to nebezpečný neurotoxin, který může působit poruchy ve vývoji nervové soustavy a chování.

Přes mnohá varování ženy patrně kosmetické přípravky po užívat nepřestanou. Po zkušenostech s poškozením kůže, alergickou reakcí nebo vypadáváním vlasů se však začínáme poohlížet po kosmetice „neškodné“. Na naší pleti, obličeji a vlasech se však obráží především náš zdravotní a duševní stav. Nebojte se proto vyjít na ulici, mezi přátele nebo před svého partnera nenalíčené; nechte promluvit svůj přirozený půvab, kouzlo vaší osobnosti. Je to šetrnější i vůči obsahu vaší peněženky. Navíc je dostatek literatury, kde jsou uvedeny levné, ale účinné prostředky z našich zahrá dek a domácností.

 

Nebezpečný hliník v deodorantech a opalovacích krémech

Zprávy o možném spojení hliníku se vznikem AN vedly k tomu, že jsme z našich domácností odstranili hliníkové nádobí a hliní kové příbory, avšak hliník nyní vstupuje do našich potravních ře tězců v desítkách nových podob: z tetrapakových obalů na mléko a džusy, z obalů na hotová jídla, z mražených nápojů, sýrů i piva. Většinou si však neuvědomujeme, že značné množství hliníku se dostává do našeho těla kůží z různých kosmetických prostředků. Hliník byl totiž po dlouhou dobu považován za netoxický, a tak je běžnou součástí různých produktů farmaceutického i kosmetického průmyslu. Najdeme ho v nejrůznějších krémech, deodorantech, mastích, vlhkých ubrouscích i tamponech. Podle mezinárodního názvosloví (INCI) nalezneme v seznamu přísad některý z těchto názvů: aluminum hydroxide, aluminum oxide, aluminum chlorohydrate, aluminum silicate, aluminum steara te a aluminum octenylsulfate. Je to hliník v různých chemických sloučeninách, ale vždy je aktivní formou trojmocný hliníkový kation Al 3+. Neurotoxický hliník se tak dostává na citlivá, sliznicí pokrytá místa, kde se velmi snadno vstřebává a vstupuje do krev ního oběhu. Kůže má schopnost vstřebávat hliník. Někteří ba datelé uvádějí, že může zvyšovat nebezpečí vzniku nádorového onemocnění kůže i rakoviny prsů. Nebezpečí příjmu hliníku z kosmetických prostředků je zcela vědomě podceňováno, protože by jeho přijetí znamenalo zhrou cení výroby kosmetických i farmaceutických produktů.

 

Hliník v opalovacích krémech

Známý britský badatel Chris Exley, který se dlouhá léta věnuje výzkumu zdravotních rizik hliníku, publikoval výsledky zajímavé studie o obsahu hliníku v opalovacích krémech a emulzích do stupných v běžném prodeji. Společně se Scottem Nicholsonem nalezli hliník ve všech, a to i přesto, že mnozí výrobci sloučeniny hliníku neuváděli v povinném seznamu složení výrobku. Pochopitelně, že mezi výrobky různých kosmetických fi - rem jsou v obsahu hliníku značné rozdíly.

Jestliže bychom měli dodržet doporučení Světové zdravotnic ké organizace (WHO) při ochraně kůže před škodlivým ultra fialovým (UV) zářením pomocí k tomu vyrobených krémů, pak bychom měli při jedné aplikaci použít alespoň 35 ml produktu, aby se vytvořila na těle vrstva s odpovídajícím LIV ochranným faktorem. Tato vrstva by se měla obnovovat každé dvě hodiny. Exley a Nicholson nalezli nejnižší obsah hliníku - pouhých 0,25 mg v 35 ml výrobku v produktu z řady Nivea Sun - zvlh čovací emulze s ochranným faktorem 15, avšak to byla světlá výjimka. Některé produkty obsahovaly více než 166 mg v dávce pro jednu aplikaci. To znamená, že v průběhu jednoho dne na pláži bychom mohli nanést na kůži svého těla téměř jeden gram hliníku!

Značný problém v působení hliníku v opalovacích krémech na kůži představuje to, že hliník vyvolává vznik volných kyslíkových radikálů, tedy právě to, před čím nás mají ochranné opalovací krémy chránit. Nad tímto velmi zásadním problémem si výrobci kosmetiky zatím hlavu nelámou.

 

Jak se bránit nadměrnému působení UV paprsků bez používání opalovacích krémů?

Omezte pobyt na slunci v době jeho maximálního UV záření mezi 10. hodinou dopoledne a 16. hodinou odpoledne. Vyhledávejte pobyt ve stínu pod stromy, slunečníky a střechami. Noste ochranný oděv – klobouky se širokými krempami, dob ré sluneční brýle, volné šaty. Ochranné opalovací krémy (samozřejmě bez výše uvedených chemikálií) aplikujte pouze na ty části těla, které zůstávají odhalené. Krémy aplikujte každé dvě hodiny, nebo vždy po práci, po plavání a při venkovních sportech. Aplikace krému však není důvodem, abyste prodlužovali svůj pobyt na slunci. 20 minut denně postačí pro vytvoření potřebné ho množství vitaminu D.

 

Nebezpečí deodorantů

Soli hliníku patří mezi významné aktivní složky antiperspirantů a deodorantů. Vyskytují se i v různých tělových vodách, pleťových mlécích, hydratačních krémech, v krémech zpevňujících popr sí a v opalovacích krémech. Obsahují sloučeniny zdraví škodlivé, jako jsou parabeny, ftaláty, syntetické parfémy, povrchově aktivní látky a mnoho chemikálií, které mají proka zatelně estrogenní aktivitu. Jejich složky se absorbují do kůže a tyto procesy se dále usnadňují narušením vrchních vrstev po kožky v důsledku holení chloupků v podpaží.

 

Deodoranty a rakovina prsu

V prosinci 2009 se objevila publikace britské badatelky Filippy Darbre, která se zabývá analýzou vztahu mezi výskytem rakoviny prsu a používáním antiperspirantů a deodorantů. Zdůrazňuje také, že nikdo na světě se nezabývá dlouho dobým sledováním účinků směsí kosmetických surovin. Klinické studie ukazují na to, že značný počet případů rako viny prsu začíná u žen v horním vnějším kvadrantu prsu. To je také oblast, kam se aplikuje „podpažní“ kosmetika. Mezinárodní studie z počátku 90. let uvádějí 61 % karcinomů prsu v horním vnějším kvadrantu. Bylo také vysloveno podezření, že by mohla existovat souvislost mezi používáním antiperspirantů a deodorantů s obsahem para benů a rakovinou. Zastánci teorie nebezpeč nosti parabenů vidí příčinný vztah mezi holením pod paží s aplikací antiperspirantů a vznikem rakoviny prsu. Tvrdí, že při holení vznikají drobná poškození kůže, kterými vstupují do těla látky obsažené v antiperspirantu, mimo jiné právě i parabeny.

 

Chcete se „sčuchnout“? Nepoužívejte deodoranty

Vědecké studie prokazují, že lidé jsou schopni „vyčuchat“ správ ného partnera podle jeho tělesného pachu. Dříve lidé říkali o dvou li dech, kteří se do sebe zamilovali, že se „sčuchli“. Na Univerzitě v Bernu zorganizoval mladý vědec Claus Wede kind originální a levnou výzkumnou studii: Požádal skupinu žen, aby mezi propocenými tričky mladých mužů vybraly to, je hož pach je jim příjemný. Zjistil, že ženy si podle čichu vybíraly partnery, kteří byli po genetické stránce optimální pro zplození zdravého potomstva. Rachel Hertzová se na Rhode Islandu zeptala 166 žen, které charakteristické rysy jsou pro ně u muže tak atraktivní, že by s ním chtěly mít sex. Jeho vůně byla na prvním místě. Ale ženy, které užívají antikoncepci nebo kouří, se v dů - sledku změn svých preferencí pro vůně, pachy a chuti mohou zpravidla mýlit při volbě partnera. Následují problémy s poče tím, neplodnost a časté rozvody. Čich v nás vyvolává mnohé jiné pocity – pocit strachu i potěše ní, očekávání i zklamání. Vůně či pach přitahuje i odpuzuje. Po zor proto na deodoranty, ke kterým nás naléhavě nabádá reklama, pozor i na výběr parfémů!

 

Pozor na xylenové pižmo

Pižmo (mošus) je pronikavě vonící látka, získávaná ze žláz ka bara pižmového, který je jedním z vývojově nejstarších druhů jelenů. Tento asi 50 cm vysoký přežvýkavec je silně ohroženým druhem, který dnes žije pouze na Sibiři, v Mongolsku a na Ko rejském poloostrově. Již od nepaměti byl loven pro zvláštní pižmové žlázy umístěné na břiše, jejichž výměškem si označu je své teritorium. Výměšek zvaný pižmo intenzivně voní a má údajně afrodiziakální vlastnosti, což se stalo kabarovi osud ným. V době největšího zájmu o pižmo, jehož cena byla mnoh dy větší než cena zlata, bylo na asijském kontinentu loveno až 400 000 zvířat ročně. Když bylo pižmo nahrazeno syntetickým produktem, jeho cena rychle klesala, což umožnilo kabarům přežít.

Důvodem intenzivní a specifické vůně, zvané pižmové, je cyk lický keton zvaný muscon. Látka byla, a dodnes ještě je, využí vána především v parfumerii ve funkci tzv. fixátoru, látky, která prodlužuje trvanlivost vůně. Dnes je pižmová vůně plně nahra zována syntetickými látkami, z nichž nejznámější je xylenové pižmo. S xylenovým pižmem se můžeme setkat v mnoha výrob cích - v kosmetice, v čistících prostředcích, textilních změkčovad lech či osvěžovačích vzduchu. Výzkumy posledních let nazna čují, že xylenové pižmo není zcela bezpečná látka. Akumuluje se zejména v tukové tkáni živočichů, a protože je velmi stabilní, nerozkládá se a jeho koncentrace v životním prostředí narůstá. Podle posledních analýz se zdá, že syntetické pižmové látky jsou v nepatrných koncentracích prakticky všudypřítomné, dokonce včetně mateřského mléka. Koncentrace těchto látek v přírodních vodách je asi o čtyři řády nižší, než je jejich akutní toxicita pro hrotnatku velkou (Dafnii), ale mohou se dostat i do pitné vody.

 

Negativní účinek pižma na zdraví i životní prostředí

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) označila xyle nové pižmo za látku, která vzbuzuje obavy z nežádoucích účin ků na životní prostředí a lidské zdraví. Účinek xylenového pižma a ostatních syntetických pižmových látek na lidské zdraví je na samém počátku výzkumu. Již první výsledky však vzbuzují ur čité obavy. Např. u stovky studentů Lékařské fakulty Univerzi ty ve Vídni byly tyto látky nalezeny v krvi téměř všech studentů (u 91 % nalezen galaxolid – 420 ng/litr, u 79 % xylenové pižmo – 11 ng/litr). I když hladiny nalezených látek jsou relativně nízké, lze jen těžko odhadnout jejich dlouhodobý účinek na lidské zdra ví. Akutní toxicita xylenového pižma v testech na laboratorních zvířatech je sice nízká, ale látka je karcinogenní pro myš a její dlouhodobé působení na člověka, zejména v prenatálním a čas ném postnatálním období, není známo.

Lze proto jen přivítat iniciativu ECHA, která doporučila, aby sedm nejnebezpečnějších chemikálií bylo na základě procedu ry autorizace podrobeno restrikcím. Mezi těmito sedmi látkami je také xylenové pižmo. Zařazení této látky na seznam nebez pečných chemikálií pro autorizaci je klíčovým krokem v proce - su, který povede k rozhodnutí o její regulaci. Budou podrob ně hodnocena rizika, prověřena možnost bezpečnější náhrady a budou porovnány škody s přínosy, které by přineslo zacho vání stávajícího stavu, případná regulace, nebo dokonce úplný zákaz výroby a dovozu do EU.

Vůně je důležitá, krásná a příjemná, ale ... Nebezpečí, které s sebou nese každodenní užívání deo dorantů a antiperspirantů, si většina žen neuvědomuje. Doporučuje se používat je co nejméně, ale vůbec je nepoužívat ihned po oholení podpaží, aby se poškozená kůže stačila zhojit a tím se snížilo vstřebávání škodlivých látek lymfa tickým systémem v podpažní jamce. Nebezpečné mohou být tyto kosmetické přípravky pro astmatiky a osoby s aler gií na hliník. Opatrnost a zdrženlivost bychom měli preferovat i při volbě parfémů.

Zpracováno pomocí knihy Doba Jedová
od prof. RNDr. Anny Struneké
a prof. RNDr. Jiřího Patočky,
nakl. TRITON, Hana Čechová

 

 

...Telefonujte nejlevněji na českém trhu...