ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Doprava - soukromý automobil OSVČ - podnikání

view counter

Legislativa ČR pro autodopravce: Novela vyhlášky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

19.4.2011, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (http://www.fulsoft.cz/)
 
V částce 28 Sbírky zákonů ČR byla vydána vyhláška č. 72/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb.
 
 
 
 

Dopravní sekce Hospodářské komory České republiky varuje před dopady skokového zdražování mýta a rozšířením mýta na silnice dalších kategorií

4.5.2011, Zdroj: Hospodářská komora ČR
 
Dopravní sekce Hospodářské komory České republiky zásadně nesouhlasí se skokovým zdražením mýtních sazeb a varuje před silně negativními dopady takovéhoto kroku. Ministerstvo dopravy by mělo následky jakéhokoliv navýšení sazeb nejdříve důkladně zvážit a případný nárůst sazeb realizovat postupně a s ohledem na vývoj socioekonomické situace i postavení silničních dopravců. Růst sazeb navrhovaný Ministerstvem dopravy v tzv. „Superstrategii“ pokládá Dopravní sekce Hospodářské komory ČR za extrémní a ve svém důsledku škodlivý pro ekonomický rozvoj České republiky i pro hospodářské postavení českých dopravců.
Dopravní sekce Hospodářské komory ČR je zároveň toho názoru, že další rozšiřování mýta na silnice I. - II. třídy je třeba realizovat až po objektivní analýze nákladů a výnosů takového rozšiřování. „Navrhujeme, aby Ministerstvo dopravy získalo dostatečné záruky, že existující systém mikrovlnný bude možné efektivně propojit se satelitním, který bude pravděpodobně použit při rozšiřování výkonového zpoplatnění na silnice nižších tříd. Tyto záruky by měly být poskytnuty bez ohledu na to, zda satelitní technologii bude zavádět současný dodavatel mýtního systému v České republice, nebo ji bude realizovat subjekt jiný,“ zdůraznil místopředseda dopravní sekce Hospodářské komory České republiky Petr Košan.
 
 
 
 

Podpoří VOLNÁ CESTA přesun zboží ze silnice na železnici?

20.4.2011, Zdroj: Ministerstvo dopravy
 
MD ČR vyhlásilo soutěž pro nákladní dopravce. Pokud přesunou přepravu zboží z kamionů do vlaků, mohou získat ocenění. Úřad tak chce více podpořit ekologicky příznivější způsoby dopravy, přiblížit se standardům v Evropě a částečně tak odlehčit pozemním komunikacím.

MD ČR vyhlásilo soutěž pro nákladní dopravce. Pokud přesunou přepravu zboží z kamionů do vlaků, mohou získat ocenění. Úřad tak chce více podpořit ekologicky příznivější způsoby dopravy, přiblížit se standardům v Evropě a částečně tak odlehčit pozemním komunikacím.
Subjekty podnikající v nákladní dopravě mají nyní možnost přispět k lepšímu životnímu prostředí u nás. Jak? Pokud přesunou přepravu nákladu buď zcela nebo aspoň částečně ze silnice na železnici. K tomu by měla dopomoci i nově vyhlášená soutěž Ministerstva dopravy ve spolupráci s občanským sdružením Dopravní federace.
Cíle soutěže, která je pojmenována "Volná cesta", jsou následující:
  • ocenit a propagovat kvalitní projekty, které mohou přispět k většímu využití železniční nákladní dopravy na úkor silniční;
  • vytvořit databázi vzorových projektů realizovaných v České republice;
  • v neposlední řadě napomoci ke snížení negativních dopadů nákladní dopravy na obyvatele, životní prostředí a bezpečnost účastníků silničního provozu.
"V prvním ročníku budou hodnoceny takové projekty, které byly realizovány zcela nebo alespoň částečně na území naší republiky v minulých pěti letech. Podmínkou však je, že projekt musí dodnes fungovat," prohlásil šéf resortu dopravy Vít Bárta.
Uzávěrka přihlášek je stanovena na konec května. Poté se práce ujme hodnotící komise, která je sestavena z osmi členů.
"Hodnotící komisi jsme složili ze zástupců akademické půdy, státních úředníků i občanských sdružení. Troufám si tvrdit, že tato komise bude mít nelehká jednání. Proto jí přeji, aby měla dostatek sil na výběr nejlepšího projektu," uvedl ministr Bárta. Předseda hodnotící komise Jaromír Široký z dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice na to reaguje: "Na práci se těším, zrovna tak jako mí kolegové z komise. Práce to bude náročná, přesto jsem rád, že mohu podpořit přesun zboží ze silnice na železnici a pomoci tak ke zlepšení životního prostředí."
A co čeká vítěze? Přihlašovatel vítězného projektu převezme pohár pro vítěze. Veřejné vyhlášení výsledků se předpokládá v rámci Evropského týdne mobility, tedy v druhé polovině měsíce září. Podrobné podmínky soutěže a další informace můžete nalézt na www.volnacesta.cz
Srovnání za rok 2009 - celkem bylo přepraveno věcí (v tis. tun):
  • železniční doprava: 76 715
  • silniční doprava: 370 115
  • vnitrozemská vodní doprava: 1 647
  • letecká doprava: 14
 
 
 
 

Soukromý automobil OSVČ

16.3.2011, Ing. Martin Děrgel, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
I podnikající fyzické osoby mají nárok na soukromý život a současně u nich, na rozdíl od podnikatelů z řad osob právnických, neplatí, že vše je součástí jejich obchodního majetku. Zahrnutí nebo nezahrnutí majetku do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP je svobodnou volbou podnikajícího občana (OSVČ). Nic v zásadě nebrání tomu např. aby kamion za několik milionů podnikatel nezahrnul do obchodního majetku a ponechal si jej ve svém tzv. soukromém majetku. Což je čistě daňové rozlišení pro účely finanční sféry, nejedná se o žádný právně odlišný způsob vlastnictví. Ať už je konkrétní věc patřící podnikateli součástí obchodního majetku OSVČ anebo nikoli, stále je majetkem této osoby, popř. je ve společném jmění dotyčných manželů.
Podstatnou nevýhodou nezahrnutí majetku – v našem případě automobilu – do obchodního majetku je, že nelze uplatňovat jeho odpisy jako daňový výdaj, jak vyplývá z § 26 odst. 5 a 6 ZDP. U takovéhoto majetku v „soukromém majetku“ OSVČ nelze daňově uplatnit ani výdaje na jeho opravy, údržbu a technické zhodnocení, protože tyto jsou podle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP považovány za výdaje soukromého charakteru. A to i v případě, že předmětný majetek slouží – částečně nebo plně – pro účely podnikání dotyčné osoby:
  • Daňově účinné nejsou … „výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,“
Tento přístup je vcelku oprávněný, zvláště v souvislosti s osvobozením příjmů z prodeje movitých věcí nezahrnutých do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.
Příklad – Výdaje vynaložené na soukromý majetek sloužící k podnikání
Živnostník vede daňovou evidenci a cca z 80 % využívá pro své podnikání soukromý (rodinný) osobní automobil, který koupil v lednu 2011 a nezahrnul jej do svého obchodního majetku. Díky této volbě nemůže do daňových výdajů z podnikání zahrnout ani část odpisů tohoto vozidla ani výdaje na jeho opravy a údržbu. Není přitom podstatné, že vozidlo průkazně slouží z 80 % pro podnikání a tedy pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Těmito výdaji je totiž zhodnocován a udržován „soukromý“ majetek poplatníka.
Výhodou této volby bude, že při prodeji předmětného automobilu po roce od nabytí, tedy v únoru 2012 a později, se bude jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů. Samozřejmě nedojde-li předtím ke změně ZDP.
Jiným typem výdajů ale jsou výlohy provozního charakteru, které nijak nezhodnocují daný soukromý automobil, jako jsou zejména nákupy pohonných hmot a parkovací poplatky. Těchto výdajů se daňové vyloučení uvedené výše netýká, takže pokud souvisejí s pracovní (služební) cestou v podnikatelském zájmu, pak se obecně jedná o daňově účinné položky. Toto obecné pravidlo ale přebíjí speciální daňová úprava, která na tyto položky výslovně pamatuje a stanoví pro ně závazně jednotný postup, který má před obecným vždy přednost.
Jedná se zde a priori o obdobu využití soukromých vozidel zaměstnanců pro podnikatelské účely jeho zaměstnavatele. Na rozdíl od takovýchto pracovních cest zaměstnanců, nemají ovšem OSVČ zajištěn adekvátní nárok na nějakou obdobu cestovních náhrad za využití svého soukromého majetku pro podnikání ani zákoníkem práce, ani jiným právním předpisem. Záleží tak jen na nich samotných, kolik a jakých náhrad si za využití svého soukromého automobilu přiznají, resp. jaké provozní výlohy týkající se podnikatelského využití (tj. za pracovní cesty) uplatní. Z pochopitelných důvodů jim ZDP stanovuje jisté podmínky a horní meze daňové účinnosti těchto „cestovních náhrad“, resp. jízdních výloh souvisejících s podnikatelským využitím soukromých automobilů OSVČ. A to konkrétně v § 24 odst. 2 písm. k) a zt) ZDP a § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP následovně:
1. pokud použité vozidlo patří dotyčné OSVČ, ale tato jej nemá zahrnuto do obchodního majetku:
  •  
    • buď základní náhradu a náhradu výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu stanovené stejně jako u zaměstnanců (s tím rozdílem, že u nákladních automobilů a autobusů je základní náhrada stejná jako u osobních aut !), a dále prokázané parkovací poplatky, což ale vyžaduje vedení tzv. knihy jízd,
    • nebo jako tzv. paušální výdaj na dopravu (viz dále), kdy kniha jízd není zapotřebí.
2. pokud použité vozidlo patří dotyčné OSVČ, tato jej sice nyní nemá zahrnuto do obchodního majetku, ale dříve jej v obchodním majetku měla nebo vozidlo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci (leasingu) a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako daňově účinný výdaj:
  •  
    •   ­buď náhradu výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu (nikoli však již základní náhradu) stanovenou jako u zaměstnanců, a prokázané parkovné, což ale opět vyžaduje vedení tzv. knihy jízd,
    • nebo jako tzv. paušální výdaj na dopravu (viz dále), kdy kniha jízd není zapotřebí.
Základní náhrada (pro rok 2011 vyplývá z vyhlášky č. 377/2010 Sb.) za každý 1 km jízdy činí u:
  • jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč,
  • osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč,
  • nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů 3,70 Kč (!),
  • použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zvyšuje sazbu základní náhrady o 15 %.
Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu (pro rok 2011) se stanoví jako součin:
  • ceny pohonné hmoty, a to buď prokázané dokladem o nákupu nebo podle vyhlášky č. 377/2010 Sb.:
    -         31,40 Kč u benzínu automobilového 91 oktanů,
    -         31,60 Kč u benzínu automobilového 95 oktanů,
    -         33,40 Kč u benzínu automobilového 98 oktanů,
    -         30,80 Kč u motorové nafty,
  • spotřeby pohonných hmot (kombinovaný provoz podle norem ES, jinak průměr všech údajů z TP) a
  • ujetých kilometrů na pracovní (služební) cestě OSVČ.
Opět se setkáváme s novinkou od roku 2009 v podobě tzv. paušálních výdajů na dopravu, které je možno uplatnit nejvýše za tři vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku anebo v nájmu. S touto možností jsme se setkali již v několika předešlých kapitolách, tak na podrobnosti pouze odkážeme na kapitolu 7/10.1. Připomeňme si zde jen stručně, že podmínkou využitelnosti paušálního výdaje na dopravu dále je, že dané vozidlo poplatník nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě (např. svému zaměstnanci jako tzv. manažerské vozidlo i pro jeho soukromé využití). Za přenechání vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.
V paušálních výdajích na dopravu jsou zahrnuty veškeré výdaje na pohonné hmoty a parkovné vynaložené v souvislosti s užíváním vozidla. Přičemž zákon zde rozlišuje „plný“ a krácený výdajový paušál:
  • pokud je vozidlo používáno pouze pro podnikání, činí výdajový paušál 5.000 Kč měsíčně,
  • jestliže je vozidlo používáno pro podnikání pouze částečně (což je u tzv. soukromých automobilů OSVČ v praxi zcela převažující praxí), tak krácený výdajový paušál činí 4.000 Kč měsíčně.

 

Příklad - Náhrada za použití vozidla OSVČ
Živnostník nezahrnul do svého obchodního majetku soukromý (rodinný) automobil, který ale cca z 50 % využívá i pro své podnikatelské potřeby. Podle knih jízd ujel podnikatel pro své podnikání např. v březnu 2011 celkem 1 000 km, přičemž vozidlo má podle technického průkazu spotřebu: v městském provozu 8 litrů/100 km, mimo město při 90 km/h 6 litrů/100 km, mimo město při 120 km/h 7 litrů/100 km. Podle dokladů o nákupu zaplatil za 100 litrů motorové nafty celkem 2 900 Kč, a dalších 200 Kč za parkovací poplatky u pracovních cest.
Při uplatnění daňových výdajů souvisejících s použitím soukromého vozidla má OSVČ dvě možnosti:
1) Na základě průkazně vedené knihy jízd uplatní jako daňový výdaj:
  • Protože jde o vlastní vozidlo poplatníka, které nikdy nebylo v jeho obchodním majetku, může daňově uplatnit jednak základní náhradu za použití vozidla, a jednak náhradu výdajů za pohonné hmoty.
  • Podle vyhlášky č. 377/2010 Sb., platí pro rok 2011 průměrná cena nafty 30,80 Kč, což je více, než kolik za ní zaplatil podle dokladu o nákupu (29,00 Kč za litr), proto raději využije vyšší cenu dle vyhlášky.
  • Sazba základní náhrady u automobilu pro rok 2011 (podle zmíněné vyhlášky) je 3,70 Kč za 1 km jízdy, z čehož vyplývá, že daňově účinná základní náhrada za 1 000 km: 3,70 Kč/km x 1 000 km = 3 700 Kč.
  • Náhrada výdajů za pohonné hmoty se vypočte: průměrná spotřeba x ujeté kilometry x průměrná cena paliva (podle vyhlášky) = (0,08 litrů/km + 0,06 litrů/km + 0,07 litrů/km) / 3 x 1 000 km x 30,80 Kč/litr = 70 litrů x 30,80 Kč/litr = 2 156 Kč.
  • A dále ještě může uplatnit 200 Kč za parkovací poplatky.
  • Při využití režimu skutečných (prokázaných) výloh tedy celkem za březen 2011 vykáže OSVČ daňových výdajů za pracovní cesty soukromým autem = 3 700 Kč + 2 156 Kč + 200 Kč = 6 056 Kč.
2) Nebo uplatní jednoduše paušální výdaje na dopravu – a žádnou knihu jízd vést nemusí:
  • ­4.000 Kč, protože vozidlo používá pro své podnikání jen částečně (skutečná míra využití pro podnikání versus soukromě přitom není podstatná).
V tomto případě vychází výhodněji uplatnění skutečných (prokázaných) provozních výloh.
V dubnu se situace změnila v tom, že živnostník předmětné vozidlo využil pro podnikání pouze pro 500 km služebních cest a pohonné hmoty (naftu) čerpal v průměru za 32,00 Kč za litr. A za parkování 400 Kč.
3) Při využití režimu skutečných výdajů prokázaných knihou jízd lze uplatnit jako daňový výdaj:
  • Protože jde o vlastní vozidlo poplatníka, které nikdy nebylo v jeho obchodním majetku, může daňově uplatnit jednak základní náhradu za použití vozidla, a jednak náhradu výdajů za pohonné hmoty.
  • Podle vyhlášky č. 377/2010 Sb., platí pro rok 2011 průměrná cena nafty 30,80 Kč, což je méně, než kolik za ní skutečně zaplatil (32,00 Kč za litr), proto raději využije vyšší prokázanou cenu dle dokladů.
  • Sazba základní náhrady u automobilu pro rok 2011 (podle zmíněné vyhlášky) je 3,70 Kč za 1 km jízdy, z čehož vyplývá, že daňově účinná základní náhrada za 500 km: 3,70 Kč/km x 500 km = 1 850 Kč.
  • Náhrada výdajů za pohonné hmoty se vypočte: průměrná spotřeba x ujeté kilometry x průměrná cena paliva (podle vyhlášky) = (0,08 litrů/km + 0,06 litrů/km + 0,07 litrů/km) / 3 x 500 km x 32,00 Kč/litr = 35 litrů x 32,00 Kč/litr = 1 120 Kč.
  • A dále ještě může uplatnit 400 Kč za parkovací poplatky.
  • Při využití režimu skutečných (prokázaných) výloh tedy celkem za duben 2011 vykáže OSVČ daňových výdajů za pracovní cesty soukromým autem = 1 850 Kč + 1 120 Kč + 400 Kč = 3 370 Kč.
4) Nebo uplatní jednoduše paušální výdaje na dopravu – a žádnou knihu jízd vést nemusí:
  • ­4.000 Kč, protože vozidlo používá pro své podnikání jen částečně (skutečná míra využití pro podnikání versus soukromě přitom není podstatná).
Tentokrát vychází výhodněji uplatnění paušálních výdajů na dopravu. Bohužel ale podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP v průběhu jednoho zdaňovacího období (kalendářního roku) není přípustná kombinace skutečných a paušálních výdajů (s výjimkou měsíce pořízení nebo vyřazení předmětného vozidla). Takže se poplatník musí rozhodnout na celý rok pouze pro jednu z těchto dvou možností. Nic ale zřejmě nebrání tomu, evidovat si v průběhu roku oba postupy a zvolit ten výhodnější až po jeho skončení při sestavování přiznání k dani z příjmů.
I za soukromé vozidlo, které není v obchodním majetku podnikatele, je zapotřebí platit silniční daň, pokud je používáno k podnikáním. Není třeba se však obávat, že by finanční úřad zpochybnil zahrnutí daně silniční za takovéto vozidlo mezi daňově uznatelné výdaje podnikatele. Uplatní se zde totiž speciální ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, podle kterého jsou daňově účinné „ostatní daně“, mezi kterými je schovaná i silniční daň, protože § 25 ZDP zde nestanoví jinak. A v souladu s § 24 odst. 2 písm. u) ZDP je daňovým výdajem také silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není. Dodejme, že u soukromých vozidel samotných podnikatelů (OSVČ) využitých pro jejich podnikání nelze uplatnit denní sazbu daně 25 Kč jako u soukromých osobních automobilů zaměstnanců využitých pro podnikání zaměstnavatele. Podnikatelé proto musejí za svá soukromá vozidla vždy vycházet z ročních sazeb silniční daně, tzn. zaplatit odpovídající zálohu minimálně v měsíční výši, ač by bylo vozidlo pro podnikání využito jen krátce či jednorázově.
U podnikajících fyzických osob dochází poměrně často k přeřazení vozidel z jejich soukromého užívání do obchodního majetku („OM“) pro účely podnikání, jehož výhodou je, že auto lze daňově odpisovat, opravovat, udržovat a technicky zhodnocovat. Nevýhodou pak je, že prodej auta nebude osvobozen již po roce ale až po pěti letech od vyřazení z OM, a nelze pak již daňově uplatňovat základní náhradu za použití vozidla.
Příklad – Stanovení vstupní ceny u původně soukromých aut
Manželé Novákovi začali podnikat v roce 2011, přičemž mají ve společném jmění jeden osobní automobil koupený již v roce 2008, který chtějí používat pro jejich podnikání. Protože si předběžně spočítali, že s ohledem na poměrně málo pracovních cest, které potřebují ke svému podnikání, by základní náhrada za použití vozidla byla nižší než odpisy a příp. opravy, rozhodli se vozidlo zahrnout do obchodního majetku.
Jelikož od úplatného pořízení auta uplynul již více než rok, bude v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) ZDP jeho daňovou vstupní cenou (z níž se budou počítat odpisy) cena, za kterou by jej bylo možno aktuálně pořídit. Jedná se o tzv. reprodukční pořizovací cenu, která např. podle dotázaného autobazaru činí 150.000 Kč.
Do OM může ovšem předmětné vozidlo (hmotný majetek) zařadit pouze jeden z podnikajících manželů, rozhodl se tak učinit manžel, který jej pro své podnikání používá z cca 80 % , ze zbylých 20 % pak manželka.

Tuto situaci řeší § 7 odst. 9 ZDP tak, že  lze výdaje/náklady související se společným užíváním této věci pro „podnikání“ oběma manžely, rozdělit mezi oba ně v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti. Tudíž odpisy, opravy, pojištění apod. bude mezi manžele rozděleno manžel 80 % a manželka 20 %.