Chytrý špičkový marketing.
view counter

DPH u stavebních prací od 2012 - podnikání

view counter

Přenesení daňové povinnosti u DPH na příjemce dotací

22.12.2011, Zdroj: Česká daňová správa
 
S ohledem na nejasnosti v oblasti čerpání dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a státních finančních aktiv (dále jen „dotace“), vzniklé zejména na straně obcí jakožto příjemců dotací, v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 47/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterým byl zaveden režim přenesení daňové povinnosti, sděluje Generální finanční ředitelství následující:
Shora uvedená změna zákona o DPH, tj. aplikace režimu přenesení daňové povinnosti ve smyslu § 92a zákona o DPH se nijak nedotýká oprávnění či vyloučení možnosti příjemců dotací hradit z poskytnutých prostředků DPH, neboť uvedená změna se upravuje pouze postup při samotném přiznání a placení DPH za uskutečněná zdanitelná plnění podle §§ 92b, 92c, 92d, 92e zákona o DPH.  I nadále platí, že oprávnění či zákaz úhrady daně z přidané hodnoty z poskytnutých dotací je stanoven právními předpisy, na jejichž základě byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, a dále konkrétními rozhodnutími, dohodami, či smlouvami o jejich poskytnutí.
K  výše uvedené problematice dále Ministerstvo financí uveřejnilo ve Zprávách MF č. 5/2011 pod č.j. 12/102 397/2011-123 postup příjemců dotací ze státního rozpočtu při jejich čerpání prostřednictvím k tomu zřízených účtů u pověřené banky UniCredit Bank (dále jen „Banka“) v případě režimu přenesení daňové povinnosti a postup účtování a vykazování DPH v režimu přenesení daňové povinnosti pro územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti.
I přes výše uvedené však nelze ve výjimečných případech zcela vyloučit možnost nesouladu zákonem stanovených postupů s podmínkami rozhodnutí, dohod nebo smluv o poskytnutí dotací vydaných či uzavřených před nabytím účinnosti zákona č. 47/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na to Generální finanční ředitelství sděluje, že v rámci výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně, postup příjemců dotací podle § 92a zákona o dani z přidané hodnoty není možné posuzovat jako porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
 
 
 
 

Praktické řešení změny sazby DPH na přelomu roku

6.1.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novelizací zákona o DPH došlo ke zvýšení snížené sazby DPH na 14 %. V souvislosti s touto změnou bude třeba řešit i praktický postup na přelomu roku 2011/2012.
Uveďme tedy obecné příklady  na změnu sazby, jak se projeví v přechodném období z roku 2011 na rok 2012. V příkladech se vychází z ustanovení § 36 odst. 2 ZDPH, který stanovuje postup při stanovení základu daně při přijetí úplaty předem, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň. Pokud plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění, přijme úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění, tj. do 31. 12. 2011, je povinen z této přijaté úplaty přiznat daň a použít platnou sazbu daně (10 % nebo 20 %). Základem daně je v tomto případě částka přijaté úplaty snížená o daň.
Postup při stanovení základu daně pro výpočet daně k datu uskutečnění zdanitelného plnění v případě, kdy plátci vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, je uveden v § 37 odst. 3 ZDPH.
Při stanovení výpočtu daně je použit výpočet z úplaty za zdanitelné plnění podle § 37 odst. 2 ZDPH, která je považována za částku včetně daně, a koeficientu, který se vypočítává jako podíl, v jehož čitateli je sazba daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, tj. koeficient v roce 2011 pro sníženou sazbu daně 10 % = 10 / (10 + 100) = 0,0909, koeficient v roce 2012 pro sníženou sazbu daně 14 % = 14 / (14 + 100) = 0,1228.
 
Příklad 1
Dne 20. 9. 2011 obdržela firma A na stavbu osobního výtahu do panelového domu od SVJ celkovou částku 800 000 Kč.
Firma A vystaví fakturu s datem uskutečnění zdanitelného plnění 20. 9. 2011: základ daně 727 280 Kč + sazba DPH 10 % 72 720 Kč = 800 000 Kč, tj. firma A odvede v přiznání k DPH za 9/2011 DPH 10 % = 72 720 Kč.
Dne 31. 3. 2012 je stavba dokončena a celková částka za stavbu výtahu činí 825 000 Kč, tj. doplatek by měl ještě činit 25 000 Kč (25 000 x 0,1228 = = 3 070).
K 31. 3. 2012 vyúčtuje firma A doplatek za stavbu osobního výtahu. (Daňová povinnost z částky 800 000 Kč již nevzniká, protože daň z úplaty byla odvedena 20. 9. 2011.)
Doplatek: základ daně 21 930 Kč +  sazba DPH 14 % 3 070 Kč = 25 000 Kč (u nedoplatku plátce použije sníženou sazbu daně platnou k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 31. 3. 2012).
 
Příklad 2
Dne 20. 9. 2011 obdržela firma A na stavbu osobního výtahu do panelového domu od SVJ celkovou částku 800 000 Kč.
Firma A vystaví fakturu k datu uskutečnění zdanitelného plnění 20. 9. 2011: základ daně 727 280 Kč + sazba DPH 10 % 72 720 Kč = 800 000 Kč, tj. firma A odvede v přiznání k DPH za 9/2011 DPH 10 % = 72 720 Kč.
Dne 31. 3. 2012 je stavba dokončena a celková částka stavby výtahu činní pouze 775 000 Kč, tj. přeplatek by činil -25 000 Kč (-25 000 x 0,0909 = = -2 272,50).
K 31. 3. 2012 vyúčtuje firma A přeplatek stavby osobního výtahu. Přeplatek: základ daně -22 727,50 Kč + sazba DPH 10% -2 272,50 Kč = -25 000 Kč (u přeplatku plátce použije sníženou sazbu daně platnou k uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 20. 9. 2011).
 
 
 
 

Režim DPH u stavebních prací od 2012

9.1.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Režim přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce, kdy dodavatel fakturuje bez DPH a daň přiznává příjemce, může mít pro plátce několik nástrah:
  • Jde o vztah dvou plátců DPH?
Režim se aplikuje pouze mezi českými plátci. Zahraničním osobám povinným k dani a osobám registrovaným k dani v jiném členském státě EU může z titulu přijetí stavebních prací vznikat povinnost registrace k dani v ČR. Tedy i při poskytnutí stavebních prací s místem plnění v ČR českým dodavatelem např. podnikateli ze SRN by měl být režim použit.
  • Je stavební práce poskytnuta pro ekonomickou činnost příjemce?
Režim nelze aplikovat, pokud příjemce nevystupuje v daném vztahu jako osoba povinná k dani, např. jsou stavební práce určeny pro její soukromou potřebu. Přitom není rozhodné, jakou ekonomickou činností se příjemce zabývá.
  • Jde o stavební práce ve smyslu § 92e zákona o DPH?
Režim je použitelný pouze na stavební práce zatříděné do kódu 41 až 43 klasifikace CZ-CPA.
  • Jaká je podstata plnění?
V řadě případů plátce stojí před otázkou, zda poskytuje či přijímá jedno nebo více plnění a jaká je jejich podstata. Např. zjišťovací protokol pro dílčí plnění může obsahovat položky typu dodání betonu, kdy toto plnění samostatně není uvedeno v kódu 41 až 43 klasifikace CZ-CPA. Nicméně toto dílčí plnění může být součástí dodání stavebních prací podle smlouvy o dílo, jehož předmětem je dodání stavebních prací v kódu 41 až 43 klasifikace CZ-CPA.
DPH u stavebních prací a všechny další změny právních předpisů v roce 2012 naleznete v publikaci Přehled změn v daních a účetnictví 2012!
 
 
 
 
Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací
9.1.2012, Ing. Jana Ledvinková, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Dotaz
Použije se režim přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví od 1. 1. 2012 mezi plátci na všechna plnění (pro jeho ekonomickou činnost)? Nebo to platí pouze v případě poskytnutí subdodávky?

Právní úprava
  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH), v platném znění
    - § 92a
    - § 92e
  • Informace GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví - § 92e zákona o DPH (ze dne 9. 11. 2011)
 
Odpověď
Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací
Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací stanovených podle § 92e zákona o DPH se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění s místem plnění v tuzemsku (na území ČR). Uvedený režim je tedy povinen použít plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce v klasifikaci produkce CZ-CPA 41-43 s místem plnění v tuzemsku jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost.
Odpovědí tazateli tedy je, že se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací od 1. 1. 2012 na všechna plnění, ale pouze na ta plnění, která jsou vymezena v klasifikaci produkce  CZ-CPA 41-43.
Klasifikace produkce je dostupná na stránkách Českého statistického úřadu.

Z dikce § 92a odst. 1 vyplývá, že v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Za výpočet daně odpovídá příjemce daňového dokladu vystaveného s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a až k). Dodavatel mimo jiné uvede na daňovém dokladu sazbu daně a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací se uplatní pouze:
  • mezi plátci DPH,
  • při plnění podle § 92e  zákona o DPH s místem plnění v tuzemsku,
  • pro ekonomickou činnost příjemce plnění (nad rámec zákona uvádí informace GFŘ),
  • režim přenesení daňové povinnosti uplatní jak poskytovatel, tak příjemce plnění,
  • u služeb uvedených CZ-CPA 41-43.
Režim přenesení daňové povinnost se neuplatní pokud:
  • plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci neplátci DPH,
  • neplátce poskytuje uvedená plnění plátci DPH,
  • příjemce plnění použije tato plnění výlučně pro soukromou potřebu nebo pro plnění, které není předmětem daně (tzn., že příjemce plnění ačkoliv je plátcem, vystupuje při přijetí daných plnění v postavení osoby nepovinné k dani).
Zdůrazněme, že jde-li o plnění mezi plátci DPH, je předpokladem pro povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti skutečnost, že tyto osoby při uskutečnění daného plnění vystupují jako osoby povinné k dani, tj. v rámci své ekonomické činnosti. U stavebních prací je podle informace  GFŘ zásadní, aby osoba, která zdanitelná plnění přijímá, vystupovala u daného plnění jako osoba povinná k dani.
Pokud příjemce plnění vystupuje při přijetí takového plnění jako osoba nepovinná k dani, v tom případě poskytovatel neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, ale uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí. Půjde o běžný mechanismus uplatnění DPH při uskutečnění zdanitelného plnění.
Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, pokud stavební nebo montážní práce pořizuje obec výlučně pro potřeby související s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani, jak uvádí § 5 odst. 3 zákona o DPH.

Použití přijatého plnění pro smíšené účely
Pokud je plnění přijímáno pro více účelů, tj. například z části pro soukromou potřebu plátce a z části pro jeho ekonomickou činnost, nebo v rámci použití pro ekonomickou činnost i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.
To platí i v případě příjemce veřejnoprávních či neziskových subjektů, které část přijatých plnění použijí v rámci ekonomických činností a část v rámci činnosti při výkonu veřejné správy nebo pro účely, které nejsou předmětem daně

Pro jistotu poskytovatele plnění při stanovení správného režimu doporučuje ve své informaci GFŘ, aby příjemce plnění již ve smlouvě písemně prohlásit, zda přijaté plnění použije výhradně pro účely, která nejsou předmětem daně, resp. že příjemce plnění nevystupuje v pozici osoby povinné k dani.
Na základě toho pak poskytovatel plnění použije běžný mechanismus zdanění uskutečněného plnění.

Příklad 1
Plátce daně realizuje v únoru 2012 opravu střechy na administrativní budově ve vlastnictví plátce daně. Na této zakázce pracovali dva dodavatelé. Jeden byl plátce daně a fakturoval za poskytnuté plnění 500 000 Kč a druhý dodavatel byl neplátce daně a fakturoval 200 000 Kč.

Účtování u dodavatele plátce daně:

Číslo                   Text                           Kč                  MD             DAL        ř. DAP
________________________________________________________________

1.     Oprava střechy adm. budovy         500 000      311             602          25

2.      Příjem úplaty                               500 000      221             311             -

Účtování u odběratele plátce daně:

1.     Přijatá faktura  od plátce               500 000         511           321            -
2.     DPH z přijaté faktury                    100 000         343           343     ř.10 a ř. 43
3.     Platba faktury                              500 000         321           221            -
4.     Přijatá fa od neplátce                   200 000         511           321             -
5.     Úhrada  faktury neplátci              200 000         321           221             -


Stavební práce poskytnuté v roce 2012 subdodavatelem
Pokud subdodavatel plátce daně poskytuje stavební nebo montážní práce vymezené v § 92e zákona o DPH jinému plátci daně, který je hlavním dodavatelem stavebního díla, i tento subdodavatel použije režim přenesení daňové povinnosti na hlavního dodavatele, plátce daně.

Příklad 2
Plátce A poskytne pro plátce B subdodávku tesařských prací v hodnotě 200 000 Kč na administrativní budově vlastníka C rovněž plátce daně. Plátce B poskytuje další stavební práce v hodnotě 300 000 Kč pro plátce C a vystaví celkovou fakturu na částku 500 000 Kč.

Plátce A stejně jako plátce B budou vystavovat daňové doklady v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92e.

Vyjádření správce daně
Shodné.
Dagmar Masná, Ministerstvo financí ČR

Upozornění na časté chyby
Při prvních zkušenostech počínaje rokem 2012 se dají předpokládat problémy u poskytovatelů stavebních prací menších stavebních firem, či montážních firem, které chybně budou tyto práce zdaňovat a mohou tak přivést do problému příjemce plnění, plátce daně, který si mylně uplatní odpočet daně, která však není daní podle zákona o DPH.
Pokud plátce daně uvede v roce 2012 chybně daň na plnění, pro jiného plátce, které spadá pod režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, pak příjemce takového plnění nemá nárok na odpočet uvedené daně na daňovém dokladu. Pokud uplatní nárok na odpočet daně a později své pochybení zjistí, musí příjemce plnění podat dodatečné daňové přiznání a poskytovatele požádat o vystavení opravného daňového dokladu.
Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH. Vystaví opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 s uvedením důvodu opravy. Opravný daňový doklad doručí příjemci plnění a teprve po potvrzení přijetí opravného daňového dokladu plátcem opraví daň minusem na ř. 1 dodatečného daňového přiznání.
Opravu výše daně uvede poskytovatel i příjemce plnění v dodatečném daňovém přiznání, pokud bylo při poskytnutí a přijetí plnění postupováno chybně.
Odběratel v ř. 40 daňového přiznání uvede chybně uplatněnou daň minusem a do ř. 10 (případně 11) a do ř. 43 (případně 44) uvede správně přijaté plnění v režimu § 92e zákona o DPH.
Současně s dodatečným DAP podají oba plátci také samostatný výpis z evidence ve formátu a struktuře zveřejněné na webových stránkách MF. Výpis je možné podat prostřednictvím tzv. EPO podání nebo datovou zprávou ve vymezené XML struktuře.

Autorka odpovědi: Ing. Jana Ledvinková
Platnost odpovědi: od 1. 1. 2012

 
 
 
 

Režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví

2.1.2012, Ing. Jana Ledvinková, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Začátek ukázky…
Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnosti se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění s místem plnění v tuzemsku (na území ČR). Uvedený režim je tedy povinen použít plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost.
Z dikce § 92a odst. 1 vyplývá, že v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Protože se jedná o poskytnutí zdanitelného plnění mezi plátci, použije se tento režim při poskytnutí uvedených plnění pro ekonomickou činnost příjemce plnění.
Režim přenesení daňové povinnosti se uplatní pouze:
  • Mezi plátci DPH
  • S místem plnění v tuzemsku
  • Pro ekonomickou činnost příjemce plnění
  • Režim přenesení daňové povinnosti uplatní jak poskytovatel, tak příjemce plnění
Režim přenesení daňové povinnost se neuplatní pokud:
  • Plátce poskytuje stavební nebo montážní práce příjemci neplátci DPH
  • Neplátce poskytuje uvedená plnění plátci DPH
  • Příjemce plnění použije tato plnění výlučně pro soukromou potřebu nebo pro plnění, které není předmětem daně (tzn., že příjemce plnění ačkoliv je plátcem, vystupuje při přijetí daných plnění v postavení osoby nepovinné k dani)
U stavebních prací je zásadní, aby osoba, která zdanitelná plnění přijímá, vystupovala u daného plnění jako osoba povinná k dani.
Pokud příjemce plnění vystupuje při přijetí takového plnění jako osoba nepovinná k dani, v tom případě poskytovatel neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, ale uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí.
Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, pokud stavební nebo montážní práce pořizuje obec výlučně pro potřeby související s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani, jak uvádí § 5 odst. 3 zákona o DPH.
Použití přijatého plnění pro smíšené účely
Pokud je plnění přijímáno pro více účelů, tj. například z části pro soukromou potřebu plátce a z části pro jeho ekonomickou činnost, nebo v rámci použití pro ekonomickou činnost i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.
To platí i v případě příjemce veřejnoprávních či neziskových subjektů, které část přijatých plnění použijí v rámci ekonomických činností a část v rámci činnosti při výkonu veřejné správy nebo pro účely, které nejsou předmětem daně
Pro jistotu poskytovatele plnění při stanovení správného režimu lze doporučit, aby příjemce plnění již ve smlouvě písemně prohlásit, zda přijaté plnění použije výhradně pro účely, které nejsou předmětem daně, resp. že příjemce plnění nevystupuje v pozici osoby povinné k dani.
Již ve smluvních ujednáních je nutno uvést v jakém postavení vystupuje příjemce uvedeného plnění, zda v pozici osoby povinné k dani nebo v pozici osoby nepovinné k dani.
Příjemcem stavebních nebo montážních prací je osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě
V případě, kdy je příjemcem stavebních nebo montážních prací poskytnutých v tuzemsku osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba, které nejsou plátci DPH v ČR, je nutno upozornit na ustanovení § 94 odst. 16 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení platí, že osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je poskytnuto plnění podle § 92a, s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem poskytnutí tohoto plnění.
To v praxi znamená, že se tento příjemce plnění s místem plnění v tuzemsku registruje k DPH v ČR, podá daňové přiznání, na kterém uvede přijaté plnění do ř. 10 (příp. 11) a v případě použití přijatého plnění pro svoji ekonomickou činnost uplatní také nárok na odpočet daně na ř. 43 (příp. 44). V praxi může dojít k případu, kdy příjemcem plnění je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě a z předchozích uskutečněných plnění má také přiděleno české DIČ. (Nemá v ČR provozovnu pro účely zákona o DPH). V takovém případě dané stavební nebo montážní práce přijímá jako plátce daně a poskytne pro vystavení daňového dokladu poskytovateli plnění své přidělené české DIČ. Bude tedy uplatněn režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění.
Pokud by osoba registrovaná k dani a současně plátce daně fakturoval dále například část přijatých stavebních prací na jiného českého plátce v rámci jeho ekonomických činností, bude i v tomto případě uplatněn přednostně režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH.
Domnívám se, že z pohledu českého zákona musí osoba registrovaná v EU, a současně plátce daně použít tuzemský reverse-charge přednostně. Nemůže tedy tyto práce fakturovat za použití DIČ přiděleného v sídle jeho podnikání v jiném členském státě.
Nesmíme zapomenout, že s tuzemským režimem přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění souvisí také povinnost podání výpisu z evidence pro daňové účely a to jak pro poskytovatele tak pro příjemce plnění. Toto by v případě fakturace na DIČ osoby registrované v jiném členském státě bylo porušeno.
Také osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která přijímá od plátce plnění uvedená v § 92a (§§ 92b - 92e) s místem plnění v tuzemsku, je povinna postupovat podle českého zákona a uplatnit rovněž režim přenesení daňové povinnosti a to i v případě, pokud sama taková plnění s místem plnění poskytuje jinému českému plátci DPH a má přidělení DIČ v ČR.
 
Nárok na odpočet daně
Příjemce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá plnění v podobě stavebních nebo montážních prací, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, má na jedné straně povinnost přiznat a zaplatit daň z tohoto plnění (ř. 10 příp. ř. 11 daňového přiznání) a na druhé straně je současně oprávněn uplatnit odpočet daně na vstupu (ř. 43 příp. 44 daňového přiznání). Nárok na odpočet daně se řídí obecně platnými podmínkami uvedenými v § 72 a následujících zákona o DPH. Nárok na odpočet daně vzniká příjemci plnění okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Pochopitelně platí, že pokud příjemce plnění, plátce daně použije přijaté zdanitelné plnění jak pro účely své ekonomické činnosti tak mimo ni, nebo v rámci ekonomické činnosti částečně pro uskutečněná osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, uplatní nárok na odpočet pouze v částečné výši.(ustanovení § 75 a § 76 zákona o DPH).
Příjemce stavebních nebo montážních prací, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti smí uplatnit nárok na odpočet ve 100 procentní výši jen při použití těchto prací v rámci svých ekonomických činností pro svá zdanitelná plnění.
Povinnosti poskytovatele plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
Poskytovatel stavebních a montážních prací má v rámci režimu přenesení daňové povinnosti na DPH povinnost:
a. vystavit daňový doklad a to do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění (§ 26 zákona o DPH) se všemi náležitostmi běžného daňového dokladu podle § 28 odst. 2 zákona o DPH (včetně sazby daně), ovšem s výjimkou výše daně. Na místo toho na vystaveném daňovém dokladu musí uvést sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno
b. vést evidenci o plněních poskytnutých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně
c. vykázat poskytnutí těchto plnění v daňovém přiznání (řádek 25),
Povinnosti příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
Plátce, který v rámci svých ekonomických činností přijímá službu stavebních a montážních prací, která podléhá režimu přenesení daňové povinnosti má povinnost:
1.      přiznat a zaplatit daň
Příjemce plnění je povinen přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění a to ke dni uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění. Při poskytnutí stavebních prací se jedná v zásadě o poskytnutí služby. Podle § 21 odst. 5 zákona o DPH je služba uskutečněna dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu), a to tím dnem, který nastane dříve.
Stavební práce jsou často poskytovány podle smlouvy o dílo, kdy se zdanitelné plnění podle § 21 odst. 6 písm. a) zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, nebo jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, které se podle § 21 odst. 9 zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.
doplnit daňový doklad
Příjemce plnění je povinen doplnit na daňovém dokladu obdrženém od poskytovatele výši daně. Příjemce odpovídá za správnost uvedené daně. V praxi to znamená, že bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí příjemce při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné sazby daně podle zákona o DPH.
2.      vést evidenci o plněních přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předložit správci daně.
3.      přiznat daň v daňovém přiznání na ř. 10 případně 11 za příslušné zdaňovací období. Nárok na odpočet uplatní pouze v rozsahu použití pro své ekonomické činnosti (ř. 43 případně ř. 44)
Plátce daně v pozici příjemce stavebních nebo montážních prací v režimu přenesení daňové povinnosti odpovídá za uplatnění správné sazby daně k uvedeným přijatým plněním, i kdyby na daňovém dokladu vystaveném poskytovatelem byla uvedena sazba daně chybně.
Oprava základu daně a výše daně a oprava výše daně v jiných případech
I v režimu přenesení daňové povinnosti se základ daně zdanitelného plnění stanoví podle obecných principů zákona o DPH, kdy základem daně je vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby (blíže viz § 36 zákona o DPH). Pro určení správné sazby daně takového plnění platí pak § 47 příp. § 48 a 48a zákona o DPH.
Oprava základu daně (§ 42 zákona o DPH)
Při opravě základu daně v režimu přenesení daňové povinnosti postupuje poskytovatel plnění podle obecně platného ustanovení § 42 zákona o DPH.
Vystaví do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy opravný daňový doklad. V případě snížení základu daně provede opravu nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém provedl opravu základu daně a výše daně a současně doručil opravný daňový doklad příjemci plnění. Oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním a nevyvolává povinnost podat dodatečné daňové přiznání.
Tato oprava má souvislost také s uvedením opravy ve výpisu z evidence pro daňové účely, který se předkládá současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání správci daně.
Oprava v případě porušení režimu přenesení daňové povinnosti(§ 43 zákona o DPH)
Pokud poskytovatel plnění nepostupuje podle daného režimu přenesení daňové povinnosti a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na daňovém dokladu, protože je podle § 72 zákona o DPH oprávněn k odpočtu daně, kterou se rozumí daň, která je stanovena podle zákona o DPH, tedy pouze té daně, kterou sám v daném režimu přizná. Příjemce plnění musí požádat o opravný daňový doklad.
Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH. Vystaví opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 s uvedením důvodu opravy. Opravný daňový doklad zašle příjemci plnění.
Opravu výše daně uvede poskytovatel i příjemce plnění v dodatečném daňovém přiznání, pokud bylo při poskytnutí a přijetí plnění postupováno chybně.
 
Zálohy
Podle § 92a odst. 1 je plátce pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnost přiznat toto plnění a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Povinnost přiznat daň při přijetí úplaty poskytovatelem plnění se v režimu přenesení daňové povinnosti neuplatní.
Neuplatní se tedy v tomto případě obecné ustanovení § 21 odst. 1 zákona o DPH, kdy je stanovena povinnosti přiznat daň mimo jiné i ke dni přijetí úplaty (zálohy) pokud je přijata dříve než je uskutečněno zdanitelné plnění.
 
Příklad 1
Plátce daně přijme zálohu na poskytnutí stavebních prací od objednatele plátce daně dne 20. 2. 2012. Stavební práce budou poskytnuty k 30. 8. 2012.
Plátce daně, poskytovatel plnění není povinen z přijaté zálohy přiznat daň na výstupu a není ani povinen vystavit daňový doklad. Ani ve výpisu z evidence pro daňové účely (§ 92a odst. 6 zákona o DPH) se přijatá záloha neuvádí.
Teprve za zdaňovací období srpen 2012, kdy dojde k uskutečnění zdanitelného plnění předáním stavebních prací pořizovateli, vystaví plátce daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a až k a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Současně příjemce i poskytovatel předloží správci daně výpis z evidence pro daňové účely ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Přechodná ustanovení k zákonu č. 47 / 2011 Sb. bod 10 – zálohy přijaté před 1. 1. 2012, pokud k uskutečnění zdanitelného plnění dojde po 1. 1. 2012
Výše uvedenou situaci na přechodu roku 2011 a roku 2012 řeší bod 10 přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb.
V bodě 10 přechodných ustanovení se stanoví výpočet základu daně v případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti novely zákona u režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH a plnění se uskuteční po 1. 1. 2012. Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi celkovou hodnotou zdanitelného plnění a hodnotou přijaté úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Je tak řešen případ, kdy ještě v roce 2011, u stavebních prací režim přenesení daňové povinnosti nebyl zaveden a poskytovatel plnění požadoval zálohu předem. Pokud plnění nastalo až po novele zákona tj. po 1. 1. 2012, pak se již na toto plnění vztahuje nový režim § 92a. Tedy zbývající částka za uskutečněné zdanitelné plnění po 1. 1. 2012 stanovená podle § 37 odst. 3 zákona o DPH bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.
 
Příklad 2
Stavební firma plátce daně uzavře smlouvu o dílo na výstavbu administrativní budovy dne 15. 9. 2011 s investorem plátcem daně s tím, že je požadovaná záloha ve výši 1 200 000 Kč včetně DPH do konce října 2011. Dílo má být dokončeno 1. 5. 2012 a má stanovenou kalkulovanou hodnotu 5 000 000 Kč, plus platná sazba daně.
Investor poskytne zálohu 20. 10. 2011 ve výši 1 200 000 Kč včetně DPH. Na základě daňového dokladu přijatého od stavební firmy dne 28. 10. uplatní nárok na odpočet za měsíc říjen ve výši 200 000 Kč. Stavební firma 200 000 Kč DPH odvede za měsíc říjen státu.
Po předání stavby dne 30. 4. 2012 stavební firma vystaví daňový doklad dne 4. 5. 2012 na úhradu zbývající částky tj. 4 000 000 Kč. Protože se plnění uskutečnilo v době účinnosti novely zákona o DPH, podléhá uskutečněné plnění úpravě podle § 92e, tj. režimu přenesení daňové povinnosti.
Stavební firma uvede na daňovém dokladu s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k) mimo jiné také sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce daně, pro kterého se plnění uskutečnilo. Na daňovém dokladu bude tedy vyčíslena hodnota 4 000 000 Kč sazba daně 20 %, ale daň vypočtena nebude. Za její výpočet a odvod daně odpovídá příjemce plnění, tedy investor. Stavební firma i investor jsou povinni podle § 92a odst. 6 předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely obsahující údaje podle odstavce 4 nebo 5, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Investor obdržel daňový doklad 6. 5., a tudíž uvede do daňového přiznání za měsíc květen toto plnění do řádku 10 a nárok na odpočet daně do řádku 43. Hodnotu pořízeného majetku uvede investor současně do ř. 47 daňového přiznání.
V případě přijetí úplaty po 1. 1. 2012 před uskutečněním zdanitelného plnění, se v režimu přenesení daňové povinnosti k této úplatě nepřihlíží ( podotýkám pro účely zákona o DPH. V účetnictví plátců ovšem bude o těchto přijatých a poskytnutých zálohách účtováno).
 
Příklad 3
Daňový doklad vystavený na stavební práce po 1. 1. 2012 na plnění uskutečněné před 1. 1. 2012
Plátce daně stavební firma uskuteční výstavbu garáže pro jiného plátce s místem plnění v tuzemsku pro jeho ekonomickou činnost. Garáž je předána investorovi 18. 12. 2011. Fakturu vystaví stavební firma 10. 1. 2012.
Plnění bude podléhat režimu běžného zdanění, protože stavební práce byly poskytnuty v období, kdy ještě nenabyl účinnosti § 92e zákona o DPH.
Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění není za uskutečněná plnění v roce 2011 aplikován.
V případě plátců, kteří nevedou účetnictví platí obecně povinnost přiznat daň až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, pokud nevyužijí možnosti uvedené v § 21 odst. 2, kdy v případě, že plátce přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Je také v uvedeném případě povinen vystavit daňový doklad.
Pokud tedy plátce, který nevede účetnictví nevyužil možnosti přiznat daň z přijaté úplaty před 1. 1. 2012, použije režim přenesení daňové povinnosti vždy na celý základ daně na uskutečněné plnění po 31. 12. 2011. v příslušné sazbě daně, buď 14 % nebo 20 % .
… konec ukázky