Chytrý špičkový marketing.
view counter

Elektronizace proměňuje podnikání, firmy ji zatím málo využívají

view counter
26. 7. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz
 
Vystačit v komunikaci s úřady jen s tužkou a papírem není možné již řadu let. Podnikatelé mají k dispozici řadu elektronických nástrojů, které jim mohou usnadnit vyřizování agendy se státem a dalšími veřejnými institucemi. Ne vždy je však umějí využívat, zatěžuje je proto zbytečná administrativa.
Tuzemští podnikatelé si často stěžují na nárůst administrativní zátěže. Elektronické nástroje, které stát zavedl v předchozích letech, přitom často plně nevyužívají.

„Nástroje eGovernmentu u nás zažily největší rozkvět v době Topolánkovy vlády, kdy byl na ministerstvu vnitra Ivan Langer a na ministerstvu spravedlnosti Jiří Pospíšil. V té době vznikly datové schránky, Czech Pointy, základní registry a v justici elektronický platební rozkaz či hybridní pošta. Tyto nástroje mají obrovský efekt pro veřejnost i veřejnou správu,“ říká František Korbel z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

„Díky možnostem automatizace zpracování zrychlují a zlepšují výkon veřejné moci, šetří náklady a jsou podstatně bezpečnější, než papírové spisy. Zejména datové schránky zavedly levný, rychlý a bezpečný komunikační standard mezi státem a jejich držiteli,“ dodává František Korbel.

Například datových schránek je v současnosti něco přes 815 tisíc. Podle Františka Korbela je škoda, že jejich držitelů není ještě více. „Stát by měl k jejich zřizování a využívání veřejnost motivovat, například plošným snížením správních poplatků pro elektronická podání. Stejně to udělal Jiří Pospíšil s elektronickým platebním rozkazem, u něhož snížil soudní poplatek o 1 procento, tedy 4 procenta místo 5 procent z uplatňované částky,“ navrhuje František Korbel.
Elektronický platební rozkaz (EPR), pomocí kterého mohou firmy vymáhat své pohledávky, patří mezi nejúspěšnější digitální nástroje také podle dalších odborníků. „A to především z toho důvodu, že podnikatel uhradí za podání EPR nižší soudní poplatek nežli je tomu u žaloby,“ potvrzuje Lucie Baťhová z advokátní kanceláře Bělina & Partners.
Tento elektronický nástroj má však podle ní také některé nevýhody. „Jako negativum se může jevit prodloužení trvání soudního procesu v případě, kdy se dlužníkovi nedaří doručovat do vlastních rukou a zkrácené soudní řízení se převede do klasického, na jehož konci je vydán rozsudek,“ uzavírá Lucie Baťhová.
 
Značku vystřídala pečeť
I když dává elektronizace podnikatelům řadu možností, jak šetřit čas, případně peníze, někdy se nedokáží zorientovat ve změnách, kterým tato oblast postupně prochází. Od 1. července 2016 je například účinné nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, které výrazným způsobem ovlivnilo právní řád České republiky.
„Elektronické podpisy byly v České republice upraveny zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, který pozbyl účinnosti dne 18. 9. 2016. Od 19. 9. 2016 tuto oblast nově upravuje i zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tato nová právní úprava vytváří takzvanou elektronickou identitu,“ říká Lucie Baťhová.
Touto úpravou skončily elektronické podpisy ve své původní podobě a k potvrzení pravosti některých dokumentů se od té doby používají takzvané elektronické pečetě. Podle odborníků tato změna nebyla pro firmy příliš zásadní.
„Podle našeho názoru podnikatelé elektronický podpis a elektronickou pečeť již rozlišují, neboť elektronická pečeť není novinkou, jak by se mohlo na první pohled zdát. Elektronická pečeť je obdobou elektronické značky, kterou podnikatelé v minulosti používali,“ dodává Lucie Baťhová.
Tato úprava by měla firmám pomoci s orientací v oblasti elektronické komunikace. Firmy se totiž setkávají s různými typy elektronické identifikace, například různými formami ověřených i neověřených elektronických podpisů, a často nejsou schopny posoudit, zda jsou důvěryhodné či nikoliv.
„Právě této situaci se snaží předejít nová úprava, podle které podnikatelé mohou poznat míru důvěryhodnosti například podle užitého druhu elektronického podpisu a tak dále. Nicméně je třeba také upozornit, že v soukromoprávních vztazích došlo účinností této změny k uvolnění požadavků, které jsou kladeny na elektronické podepsání dokumentů. Tudíž tyto osoby mohou využít i prostého elektronického podpisu,“ doplňuje Lucie Baťhová. Posouzení důvěryhodnosti elektronického podpisu při komunikaci mezi firmami proto podle ní bude záležet také na jiných okolnostech, například na obchodních zvyklostech mezi podnikateli.
 
Elektronické žaloby zaostávají za očekáváním
Od roku 2007 mohou podnikatelé využívat podání elektronické žaloby přes portál eJustice. „Podání žalob přes tento portál není mezi podnikateli využíváno v takovém rozsahu jako například návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Výhodou tohoto podání je především jeho uživatelská jednoduchost, to jest podnikatel pouze vyplní potřebné údaje bez toho, aby musel znát podstatné náležitosti podání stanovené občanským soudním řádem. Nevýhodou pro podnikatele může být potřeba elektronického podpisu, kterým ne všichni podnikatelé disponují,“ popisuje Lucie Baťhová.
S elektronickými nástroji by měl podle odborníků stát více pracovat, tak, aby byly pro uživatele jednodušší a jejich používání bylo širší. V současnosti však podle nich nevěnuje veřejná sféra další elektronizaci potřebnou pozornost. „V letech 2007 až 2009 jsme byli na špičce nástrojů eGovernmentu v Evropě, od té doby bohužel stagnujeme,“ uzavírá František Korbel.
 

 

Dalibor Dostál