ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Jak se pozná meteorit?

view counter

Našli jste už někdy meteorit? Čtenářka Ilona R. byla na dovolené s přítelem u moře a dovezla si domů hned několik kusů podivných kamenů zelené a zelenočerné bravy, které meteority velice připomínaly. Jistá ezoterička, která se zabývá minerály a pracuje s kyvadlem, jí víceméně to, že jde o kusy meteoritu, potvrdila. Nad obyčejnými kameny se totiž prý kyvadlo točí jedním směrem a nad objekty, které nepocházejí z přírody země, se točí opačně. To kameny splňovaly. Přesto spolu s námi nálezci vyrazili do Skalice u České Lípy za geologem Pavlem Rücklem, který má ve své sbírce na 16 000 kamenů a spolupracoval s NASA v souvislosti s nálezy tzv. bouřkových kuliček…


Co nám na dotaz, zda jde o meteorit řekl? „To je struska, která vzniká při výrobě barevných kovů, pravděpodobně mědi, nebo niklu. Je mi líto, že jsem vás zklamal a tak rychle. Ale nejste první a určitě ani poslední, koho to zmátlo. Podobné věci se u nás najdou třeba v Příbrami a dalších lokalitách, kde se s barevnými kovy pracovalo. Vyhazovalo se to jako odpad, který nezatíží přírodu, protože neuvolňuje žádné toxické látky. Také mám něco podobného ve sbírce. Ale z míst, kde se zpracovávaly železné rudy a tak ty moje kousky nejsou zelené, ale rezaté. Je mi líto, ale nebudete bohatí, tohle kdyby byly meteority, tak je to senzace.“


Geolog Pavel Rückl také dodal, že se mu vlastně ještě nestalo, že by mu někdo přinesl k posouzení opravdový meteorit. Sám měl dosud také ve sbírce jen meteority, které si koupil. Až letos měl štěstí. Byl měsíc na Islandu na geologické výpravě po sopkách. A na ledovci jeden našel maličký meteorit našel. Panu Rücklovi jsme poděkovali a dumali nad tím, proč se kyvadlo chovalo jinak. Vysvětlení bylo nasnadě. Vždyť to, co máme, není přírodní kámen! Je to zbytek lidské činnosti, vzniklo to uměle. A co díky našemu pátrání teď ještě o meteoritech víme?
Sledovat přímo dopad meteoritu na zem se podle statistiků poštěstí zhruba třem lidem z milionu. Svědky průletu bolidu zemskou atmosférou však můžete být s pravděpodobností nesrovnatelně vyšší.
Odborníci říkají, že poznat meteorit není vůbec jednoduché, existují totiž různé druhy. Většina vznikla při srážkách planetek z oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Ty měly podobné složení jako Země, měly žhavé jádro a pevný povrch - obal. Jak se rozpadly, tak vznikly meteority. Meteority mohou být kamenné, železokamenné nebo železné. Mívají jemnou, černě natavenou kůrku bez ostrých hran, to je výsledek ohnivého letu zemskou atmosférou. Zvláště železné exempláře meteoritů se vyznačují zaoblenými okrouhlými jamkami na povrchu, podobají se otiskům prstů, jde o stopy po erozi vířivých nadzvukových proudů zvuku během pádu tělesa.

Čím je větší meteorit, tím větší jsou důlky. U kamenných meteoritů se uvnitř mohou objevit zvláštní kulovitá tělíska (někdy velikosti špendlíkové hlavičky, jindy hrášku) tzv. chondry, které se v pozemských horninách nevyskytují. Takovým meteoritům se říká chondrity. Existují ale kamenné meteority bez chonder, nebo také hodně vzácné uhlíkaté chondrity. Ty vypadají na první pohled jako kus uhlí, pokud je navlhčíte, nepříjemně páchnou. Znalci je vyvažují zlatem. V pozemských sbírkách převažují železné meteority. Mimo jiné pro to, že „přežijí“ pád atmosférou a dlouho po dopadu jsou poměrně nápadné. Největším známým meteoritem je ten, který leží v Namíbii a dostal název Hoba, váží 60 tun. Největší kamenný meteorit (chondit) přistál v roce 1969 v Mexiku u města Allende, poskládané úlomky vy vážily asi dvě tuny. V lednu roku 2000 se v kanadské Aljašce zřítil uhlíkatý chondrit, z nějž se podařilo dohledat kolem 400 kusů úlomků, největší z nich vážil 2,3 kilogramu.
(zem)