ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Keltskou mystikou a legendami opředený Tetín

view counter

Na první pohled nenápadná skála, tyčící se desítky metrů nad kaňonem Berounky, je dodnes doslova prostoupena silnou keltskou energií i magickým dozvukem dějin raně českého státu. Zdá se, že obojí spolu souvisí.

Už dávno před loveckým přemyslovským hrádkem z počátku 13. století tu podle dodnes tradovaným pověstí stával hrad Tety, či Tetky, jedné ze tří dcer vojvody Kroka. Tato čarodějka dala postavit na hoře dodnes nazývané Pohled západně od Tetína obří sochu slovanské bohyně Klimby, kterou vzývala.

 

 

Stejným směrem leží i jiný vrch, Damil, v němž má být uloženo zlaté sele, typicky keltský bájný atribut. Zmocnit se ho může jen člověk poctivý, který sem přijde o Velikonocích na Velký pátek přesně v ten moment, kdy se v okolních kostelech čtou pašije. V ten okamžik se s rachotem kopec otevře a na dně propasti zazáří zlatý poklad. V jedné z jeskyní na úpatí Damilu, Modrém lomu, je zaznamenáno svědectví jeskyňáře, který zde při průzkumu zpozoroval silnou vizi stínu obrovského ještěra, tiše se plazícího skálou. Dokonce se ho tehdy dotknul a na dlaních ucítilo žár dračích šupin.

Jinou keltskou legendou, zachovanou do dnešních časů, jsou stopy po bájném bílém koni keltských druidů, které jsou otištěny do skály východně od Tetína. Staří Slované si legendu přizpůsobili, a tak lze věřit i tomu, že se jedná o stopy bájného koně slovanského boha Svantovíta, kterého sem podle pověsti vodila pást kněžka Baba.

 

Knížecí stolec kmene Čechů

O několik set let později proslul Tetín doslova královským atentátem, když tu byla na svém hradišti v noci 15. září roku 921 zavražděna dvojicí najatých germánských (či vikingských) vrahů Tunnou a Gomonem kněžna Ludmila. Byla pochována vedle hradní zdi (což samo o sobě je z hlediska historie velmi vzácné a záhadné) a nad jejím hrobem došlo podle legend k řadě zázraků. I proto se po své smrti stala Ludmila vůbec první českou i slovanskou světicí, a její jméno nesou kostely či instituce skoro po celém světě.

V tetínském kostele, kde v letech 1527 - 33 sloužil i známý karlštejnský děkan a kronikář Václav Hájek z Libočan (na Tetíně napsal svou „Kroniku českou“, která poprvé vyšla v roce 1541), jsou dodnes uloženy pozůstatky knížecího stolce kmene Čechů, původně stojícího na Pražském Hradě.

Místní legenda tvrdí, že kaple svaté Kateřiny a kostel sv. Ludmily, které leží těsně vedle sebe, se se k sobě neustále nenápadně přibližují, Až se jednoho dne dotknou, nastane prý konec světa.

 

Bájný pták Kuhán

Pod skálou, na které stojí zbytku hrádku ze 13. století, je asi metrový otvor. Mělo by jít o ústí chodby pokračující dál do údolí až do Svatého Jana pod Skalou. Uprostřed trasy chodba protínala Turskou jeskyni, kde se podle pověstí zjevoval samotný ďábel, kterak veze na trakaři místní čarodějnici.

Ve skalách pod hradem také prý hnízdí bájný pták Kuhán, který každý večer vylétá ze své skrýše a děsí strašidelným skřehotem lidi odtud až k hradu Týřov.

Petr Blahuš

Foto: bohemia-centralis.cz