ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Komunikace s vlastní duší (3)

view counter

Hlavním posláním naší duše ve fyzickém životě na zemi je naučit se milovat sama sebe. Jde tedy i o skutečné prožívání lásky v běžném každodenním životě, a to se projevuje zejména v našem rozhodování. Vždy máme svobodnou volbu a rozhodujeme se buď s láskou k sobě, nebo ze strachu a podle toho obdržíme odpovídající následky.

 

A právě při rozhodování je nezbytné naslouchat vlastní duši a její přání a potřeby upřednostnit před požadavky okolí. Proces uvědomování Tento proces má umožnit duši, aby měla komplexní přehled o světě kolem nás i o tom, co se odehrává v našem těle. Potom všechny své složky zapojí do jejich zpracování a vyvodí závěry, určí, co je třeba vykonat a změnit. Pokud si zablokujeme některé cesty mezi vědomím a nevědomím, znamená to, že nemáme úplný a pravdivý obraz o sobě a svém životě. Prakticky to znamená, že si neuvědomujeme všechno, co je pro nás důležité.

Informace a podněty se dostávají do naší duše různými způsoby a každý z nich je stejně důležitý. Připomeňme si, že vědomí má čtyři základní psychické funkce k chápání vnějšího světa: vnímání a intuici, myšlení a cítění. Jsou to cesty, kterými mohou přecházet informace z nevědomí do vědomí. Lidé si podle svého zaměření většinou vyberou některou cestu jako dominantní a ostatní využívají minimálně, nebo je odmítají. V minulé části jsme se seznámili s jedním ze způsobů a tím je smyslové vnímání, které předává do naší psychiky podněty získané pomocí smyslů. Naše ego, jako vědomá součást duše, je zpracuje, a podle nich reaguje na vnější i vnitřní podněty. Dvojice, jež jsou ve vzájemném protikladu, nejsou obvykle využívány ve stejném rozsahu. Jedinec si vybere způsob, který souvisí s hemisférou, kterou se naučil využívat ve větším rozsahu než tu druhou. Lidstvo obecně využívá v bdělém stavu převážně levou hemisféru, kde sídlí rozum, logika, a je zaměřena na aktivitu a vnější svět. Sem tedy patří i schopnost smyslového vnímání. Jeho protikladem je intuice, jež sídlí v pravé hemisféře, a je výstižně označena jako mimosmyslové vnímání.

 

Intuice

Intuice znamená „nahlédnutí“ (slovo pochází z latiny). Jde tedy o naši schopnost nahlédnout pod povrch věcí a hlavně do vlastního nitra, do své duše. Intuici je možno nazvat též vnitřní moudrostí. Představuje zkušenosti naší duše, které nasbírala během svých minulých inkarnací neboli vtělení. Tyto poznatky zůstávají uloženy v našem nevědomí (podvědomí) a chceme-li být moudří, naučíme se je využívat. Součástí našeho poslání je uvědomit si svou zodpovědnost za sebe, to znamená naučit se prostřednictvím intuice vnímat podněty své duše a naplňovat její potřeby. Je tedy prospěšné naučit se zklidnit, uvolnit a odpoutat se od ovlivnění vnějším světem. Tím se dostáváme do meditační hladiny alfa, při níž se naše hemisféry propojují, a můžeme se prostřednictvím intuice dostat k informacím a zkušenostem uloženým v nevědomí. Postupně se můžeme naučit používat intuici neustále – nejen při uvolnění, ale i v bdělém stavu.

Označujeme-li intuici jako šestý smysl, má to své opodstatnění, neboť nám do vědomí předává to, co naše smysly – zrak, sluch, čich, chuť ani hmat nejsou schopné vnímat. Proto je nazývána i mimosmyslovým vnímáním a funguje nejvíc, když smysly vypneme a soustředíme se na svůj vnitřní hlas, kterým k nám hovoří naše duše. Intuice byla v minulosti podceňována, odsouvána do pozadí, a dokonce zesměšňována.

K tomu došlo v důsledku upřednostňování rozumu, který je uložen v levé hemisféře, je zaměřen na okolní svět a umí zpracovat vše, co vnímáme smysly, vyhodnocuje hmatatelné důkazy, analyzuje a vypočítává. A přesto se dá říci, že pokud chce být jedinec opravdu schopný a úspěšný v jakémkoliv oboru, bez intuice se prostě neobejde, i když tuto schopnost označuje jinak. Také se neustále setkáváme s odmítáním všeho, co nelze rozumně a logicky vysvětlit a zdůvodnit. Tím se člověk ochudí o možnost poznávat a pochopit i věci, jež jsou mimo možnosti rozumu. Ten nám neumožní pochopit vztahy mezi lidmi a důvody jejich chování, souvislosti mezi vesmírem a člověkem, vliv energie a hlavně nedokáže obsáhnout celou lidskou duši, neboť rozum je pouze její malou součástí, a proto má své hranice. Intuice však představuje spojení se všemi informacemi, zkušenostmi a poznatky, které kdy posbírala naše duše během své dlouhé existence a uložila je do svého podvědomí. Proto se nám stává, že něco víme, ale nedokážeme vysvětlit, odkud tato znalost pochází. Tak známe detektivní nos, který je vlastní všem slavným kriminalistům, policistům a detektivům; finanční oborníci také mají čich na správné investice a vybírají nejen podle známých faktů; podnikatelé se zaměří určitým směrem, kterému ostatní nevěří, protože vědí něco navíc. Nejznámější vědci, objevitelé, umělci dokázali jít za hranice rozumu i toho, co lidstvo zatím poznalo, protože je vedl jejich vnitřní hlas.

 

Každý zodpovídá sám za sebe

Intuici jako schopnost má každý člověk, jen ji málokdo umí vnímat a naslouchat jejím tichým poselstvím. Řídit se vlastní intuicí umí ti, kdo věří sami sobě, a sebedůvěra je spojená i s láskou k sobě. Jde o to, zda při rozhodování dáváme větší váhu ostatním a jejich názorům, anebo sobě a tomu, co k nám přichází zevnitř a co nedokážeme rozumně vysvětlit, zatímco zvenku k nám proudí spousty rozumných argumentů.

Intuice je schopnost nahlížet pod povrch – věcí, situací i lidí. Naše smysly nám sdělí, jak věc vypadá na povrchu, kde jsou všelijaké obaly, pozlátka a u lidí různé masky. Vše, co je na povrchu, nás může ošálit a zmást a někdy i záměrně něco zakrývá. Pokud použijeme intuici a nahlédneme pod povrch, dozvíme se, co je skutečně uvnitř, co se někdo snaží schovat, jaká je podstata věcí a situací, a co je v jádru. U lidí nám umožní nahlédnout do jejich duše a také ji pochopit. Zejména při rozhodování jsou pro nás intuitivní informace nezbytné. Vzhledem k tomu, že každý je svobodnou bytostí s právem volby a zároveň každý zodpovídá sám za sebe, zodpovídáme každý za následky svých rozhodnutí, které se vracejí k nám a nikoliv k tomu, podle koho nebo kvůli komu jsme se rozhodovali. Pokud se rozhodujeme podle rozumu, můžeme si spočítat výhody a nevýhody, snažit se vyhovět druhým, ale nedokážeme obsáhnout všechny faktory, jako je například naše spokojenost a štěstí, naše životní poslání. Následky jsou pak pro nás samé málokdy příznivé.

Naučme se tedy rozhodovat moudře, tedy podle toho, jak to cítíme my sami. Přestaňme se ptát na názory druhých a zeptejme se sami sebe, co je pro nás to nejlepší, a za co skutečně chceme také nést následky. Odpadne tak i známé a zbytečné svádění vlastních problémů a omylů na druhé. Můžeme se smířit i s faktem, že se naše rozhodnutí nebude někomu zamlouvat, neboť to se stane vždycky. Hlavní je, jestli jsme s ním spokojeni my sami. Ať už to pak dopadne jakkoliv, stačí přijmout svou vlastní zodpovědnost a podle získané zkušenosti se rozhodnout příště.

Jednou z vlastností energie lásky je spojování. Pouze s láskou lze spojit protiklady, aby tvořily celek, což je dle zákona jednoty protikladů přirozené. Takovými protiklady jsou naše dvě hemisféry i schopnosti v nich obsažené. Pokud si vybereme jen jeden z protikladů a ten druhý odmítneme, ochudíme sami sebe a ztratíme možnost využívat jeho možnosti. Proto je optimální naučit se současně používat všechny své smysly i intuici. Tím máme možnost poznat celek – tedy to, co je na povrchu i to, co je uvnitř. Zároveň jde i o příjem informací zvenku i zevnitř. Pak teprve jsme schopní jednat a rozhodovat se moudře s láskou k sobě.

Jiřina Slámová

 >> následující díl <<