ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Kopí osudu

view counter

Kopí osudu - svaté kopí - je podle legendy kopí, jímž měl římský voják Longinus probodnut bok Ježíše Krista, visícího na kříži, aby ověřil, zda je mrtev. Kopí provází celá řada mýtů a dodnes se dochovalo hned šest exemplářů hrotů, které se vydávají za originál svatého kopí. Kopí má mít tajemnou moc. Ten, kdo ho vlastnil a byl srozuměn s jeho magickou silou, rozhodoval o osudu světa.


Jaké ruce kopí držely?

Kopí měli v minulosti vlastnit úspěšní vojevůdci - Theodosius I. (poslední císař, který vládl celé římské říši), Alarich (král Vizigótů, dobil Řím), Karel Veliký nebo Fridrich Barbarossa. Podle legendy pomohlo kopí Karlu Velikému v 47 úspěšných bitvách. Zemřel v okamžiku, kdy ho upustil. Stejný osud potkal i Barbarossu, jemuž vyklouzlo při pokusu o přechod přes brod řeky Salef.

Svaté kopí údajně sehrálo významnou roli při první křížové výpravě. Po několikaměsíčním boji o Antiochii bylo křižácké vojsko vysíleno. Ale pak bylo zázračně kopí nalezeno pod oltářem chrámu sv. Petra, podíl na jeho nalezení měly vize provensálského mnicha Petra Bartoloměje. Kopí křižáky posílilo a v rozhodující bitvě 28. června 1098 zvítězili nad muži mosulského atabega Kerbogy, ač jeho vojsko bylo v přesile. V dalším průběhu první křížové výpravy ale byla pravost svatého kopí zpochybněna.

Svaté kopí rovněž údajně prodal jeruzalémský král Balduin II. kvůli finančním nesnázím roku 1239 Benátkám. Později se dostalo do vlastnictví francouzského krále Ludvíka IX. Svatého, který je uložil v Sainte Chapelle v Paříži. Koncem 18. století bylo za Francouzské revoluce přemístěno do Národního muzea, odkud beze stopy zmizelo.

Další tzv. Longinovo kopí získal do dočasného držení společně s klenoty Svaté říše římské císař Karel IV. Dnes je společně s dalšími předměty z říšského pokladu uloženo v Klenotnici vídeňského hradu. Za pravé bylo toto kopí uznáno ve 14. století. Karel IV. je uložil na Karlštejně a roku 1354 zavedl církevní svátek sv. Kopí. Za vlády císaře Zikmunda Lucemburského byl říšský poklad převezen do Norimberka a koncem 18. století do Vídně, kde se stal po zrušení Svaté říše římské soukromým majetkem Habsburků. Ještě před tím se však pokusil kopí zmocnit Napoleon, ale úspěšný nebyl. Od roku 1912 byl dochovaný zlomek kopí součástí kolekce pokladů uchovaných v muzeu na hradě Hofburg.


Hitlerův talisman moci

V září 1912 navštívil muzeum v Hofburgu Adolf Hitler, kopí a jeho historie ho fascinovaly. Vnímal ho jako mystické spojení s generacemi úspěšných germánských dobyvatelů. Po anexi Rakouska roku 1938 Hitler nařídil jeho převoz do Norimberku, kde bylo 6 let uloženo v kostele Sv. Kateřiny. Ke konci války pak bylo kopí převezeno do bezpečnější norimberské skrýše, aby mu neublížily nálety. Říšský vůdce ale o kopí přišel. V Norimberku ho 30. dubna 1945 měl nalézt podplukovník americké armády Walter William Horn. Podle informací ze sovětských archivů spáchal Hitler sebevraždu pouhých 80 minut poté, co se relikvie podplukovník Horn dotkl.


Kde je kopí dnes?

Podle jedné z verzí měly být v posledních minutách války nejcennější artefakty říše převezeny do bezpečného úkrytu v Antarktidě. Badatel Buechner tvrdí, že odtud bylo kopí vyzvednuto v roce 1979 tzv. „Hartmannovou expedicí“ a od té doby je pod ochranou „Rytířů Svatého Kopí“ (tajné společenství vytvořené na základě původního Himmlerova okultního spolku). Společenství ho prý chrání, aby se nedostalo do nepovolaných rukou. Jiná verze praví, že byla relikvie vrácena do Vídně, je zpět v muzeu ve vídeňském hradu Hofburg. Ozývají se však hlasy, že může jít o pouhou imitaci, kterou za druhé světové války nechal zhotovit Heinrich Himmler jedním z nejlepších japonských mistrů.
(xar)