Chytrý špičkový marketing.
view counter

Křižovatka s tajemstvím

view counter

Mám velice rád krajinu Křivoklátska. V mládí jsem jezdil do kempu Višňová a nikdy si nezapomněl vzít sebou knížku Zlatí úhoři od Oty Pavla. Domek „strejdy“ Proška, kde tento spisovatel trávil prázdniny svého dětství, jsem také navštívil. O prázdninách, tuším, že v roce 1985 jsem měl tu čest setkat se na besedě s jeho bratry – Jiřím a Hugem. Někde jsem četl, že se na Křivoklátsku nachází i „magická křižovatka“, zvaná také Tři koule. Proč magická? Můžete mi o tom povědět něco více?“

 

Čtenář Bedřich S.

Ono vlastně o typickou křižovatku ani nejde, spíše o odbočku s navazujícím tajemným zákoutím. „U tří koulí“ je malé odpočivadlo, které kdysi sloužilo výletníkům k oddechu. Zajímavé je ale něco úplně jiného. V obyčejné zahrádce leží tři koule zhotovené z betonu. Jsou to repliky koulí původních, pískovcových. Dokreslují zdejší tajemnou atmosféru. Původní koule prý nechal zhotovit šlechtic Emil Egon Fürstenberg. Opodál stojí i jeho bývalá lovecká chata s miniaturním rybníčkem, proslulá Emilovna. Majitel panství v ní přespával během návštěv kraje a trávil zde krásné chvíle.

Podivný pomník vlastně ani žádným pomníkem původně nebyl. Má však zajímavou historii. Kdysi zde ležely tři podivné obrovské pískovcové balvany, které Fürstenberg nechal opracovat do kulovitých tvarů. Možná to ale neměl dělat, protože balvany mohly plnit důležitou magickou roli. Fungovala křižovatka jako jakési „shromaždiště“? Dalo se u kamenů rozmlouvat s lesními duchy a bytostmi z jiných světů? Na křižovatku prý poslézhebyla instalována celá řada svatých obrázků, většinou světců, kteří souviseli s myslivostí. Najdeme tu odkaz k podobné lesní mystice hraběte Šporka, ozvěny dávných pohanských kultů a rituálů, keltské tradice a mix mystiky křesťanské. Jako kdyby tu někdo všechny duchovní proudy a všechna náboženství smíchal do bizarního koktejlu.

Na lesních křižovatkách se lidé zastavovaly, průvody se zemřelými se tu modlily za spásu nebožtíkovy duše, čarodějnice a mágové právě na rozcestích holdovali svým kouzlům. Lesní křižovatky přitahovaliy i podivíny a sebevrahy. Proč? To nikdo netuší.

Jiří Nový