ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Legenda o Svaté holčičce stále žije

Mezi nejpůvabnější pražské legendy patří už od poloviny 19. století ta o Svaté holčičce, která svou čistou duší stačila za pouhé tři roky života prokázat nespočet dobrých skutků. Napravila dokonce i hříšnou duši hraběte,...

view counter

Mezi nejpůvabnější pražské legendy patří už od poloviny 19. století ta o Svaté holčičce, která svou čistou duší stačila za pouhé tři roky života prokázat nespočet dobrých skutků. Napravila dokonce i hříšnou duši hraběte, kterému část Měst Pražských patřila.

Legenda o Svaté holčičce hovoří o tom, že do těla malé Aničky Degenové (1848 - 1851) Pán Stvořitel omylem nevložil lidskou duši, ale duši anděla. Už její narození prý provázela celá řada zázraků: Všechny stromy a keře v širokém okolí navzdory ještě panující tvrdé zimě rozkvetly, v ovzduší byla slyšet kouzelná andělská hudba a ptáci zpívali jako o život. Také v noci před jejím narozením se prý na obloze objevily neobvykle velké hvězdy, které jakoby dávaly najevo příchod velkého štěstí.

 

 

Faktem je, že malá Anička, dítě otce Augustina Degena, jenž byl policejním strážmistrem, a matky Anny, původně nádenice, byla na tehdejší drsnou dobu skutečně neobvykle něžná, laskavá a předčasně vyspělá. Nebylo údajně člověka, velkého či malého, kterého by neměla ráda. Všem se snažila pomáhat, třeba jenom tím, že rozdávala své jídlo nebo hračky. Když šla s rodiči krmit sýkorky, slétlo se k ní celé hejno a posedalo na její ruce. Už ve svém raném věku prý také znala některé léčivé rostliny. Navštěvovala nemocné děti, se kterými si hrála a tak je utěšovala.

 

Napravený hrabě

Pověst o její kráse a dobrotě se donesla i k nerudnému a všeobecně nepopulárnímu malostranskému hraběti. Ten se rozhodl poznat Aničku Degenovou osobně a od prvního okamžiku jí byl natolik okouzlen, že se z něj brzy stal úplně jiný člověk.

Bohužel, tak jako vždy a všude v každé době se našli nejen ti, kteří přízeň a lásku zázračného dítěte opravdu potřebovali, ale i ti, kteří ji chtěli jen zneužít pro svůj vlastní prospěch. Ti zneužívali její dobrotu a vysávali už beztak nepříliš majetnou rodinu. A proto se, jak tvrdí báje, Bůh rozhodl svůj omyl s výměnou duší napravit.

Jednoho dne malé Anně vypadla při hře z okna panenka, kterou měla připravenou pro svou chudou kamarádku. Když se za ní vyklonila, přepadla a zřítila se dolů, na tvrdou smíchovskou kamennou dlažbu. Dívenka byla na místě mrtvá. Truchlili pro ni nejen její rodiče, ale i celé široké okolí. Žalem sklíčený hrabě pro ni dokonce nechal vytesat u známého a slavného sochaře Josefa Maxe drahý umělecký náhrobek v podobě dojemné plastiky ležícího malého děvčátka. Stalo se to proto, že Svatá holčička opravdu spasila hříšnou šlechtickou duši před nekonečným utrpením pekla. Nebo, jak tvrdí zlí jazykové, byl hrabě skutečným, i když tajeným, Aniččiným otcem. Kdo ví…

K hrobu Svaté holčičky chodí lidé stále, i dnes. Když přijdete na malostranský hřbitov, postavený původně v roce 1680 pro oběti morových epidemií, naleznete zde mnoho dětských hraček, plyšáků a amuletů a mnohé děti do škvír hrobečku Aničky Degenové stále strká papírky se svými tajnými přáními, doufajíce v jejich zázračné vyplnění. Legenda o Svaté holčičce, jedna z nejpozoruhodnějších pražských pověstí, je tak stále živá.

Text: Petr Blahuš