ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Libeček lékařský

view counter

(Levisticum officinale Koch)
Je to mohutná vytrvalá rostlina, aromaticky vonící po polévkovém koření. Vůně je způsobena éterickým olejem ( silicí ) . Libeček byl velmi oblíben v Podkrkonoší, kde se nazývá vopych, někde také vlstek nebo apich. Kořenila se jím polévka „oukrop“ nebo jiné bramborové polévky, hlavně kolem velikonoc, kdy bývalo zvykem sníst něco zeleného. Dnes se jeho pěstování opět pomalu křísí vzhledem k jeho cenným biologickým i léčivým vlastnostem. Pěstuje se ze semen nebo dělením starých rostlin.

Pro potřebu kuchyně stačí jedna rostlina. Jako koření se používají především čerstvé, ale i sušené listy, pokud možno mladé. Kořen i nať jsou léčivé. Vůně trošku připomíná celer a chuť je kořenitá, zprvu nasládlá, pak nahořklá. Někdy se jako koření používá i kořen a semena. Libeček obsahuje hlavně silici s terpineolem. Dále furokumariny, vitamíny C, A, hořčiny, pryskyřici, cukry, organické kyseliny. Podporuje vylučování solí z těla, povzbuzuje sekreci trávicích šťáv, podporuje činnost žlučníku, mírní nadýmání, údajně mírní i únavu a vzpružuje nervovou činnost. Používá se jako koření do masitých, zeleninových, bramborových i luštěninových polévek.

Čerstvým libečkem kořeníme vařené brambory, nebo libeček vaříme spolu s bramborami, ochucujeme rajčatový a paprikový salát, hodí se nadrobno pokrájený do nádivek, mletých mas, k dušeným masům na zelenině, zvláště ke skopovému masu, do tvarohu, pomazánek, do rozmanitých omáček k masu. Je velmi aromatický, do polévky stačí několik lístků. Semena libečku se přidávají při nakládání zeleniny a hub. Sušený libeček drtíme až před použitím. Uchováváme jej v dobře uzavřené nádobě, která nepropouští světlo, jinak by ztratil barvu a vůni.
(vlb)