ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Moc českých granátů

view counter

Již v raném středověku byla známa léčivá moc drahých kamenů. Mnozí badatelé ve svých knihách a rukopisech popisovali jejich účinky. Z těch nejvýraznějších si povšimněme alespoň jednoho, Francouze Alberta, zvaného Veliký. Albertu Magnus (1194 - 1280), doctor universalis, mistr pařížské univerzity, ve svých spisech spojoval křesťanství s učením řeckého filozofa Aristotela. Mimo to dosáhl značných výsledků v mnoha oborech přírodních věd. Ve svém díle - Pět knih o minerálech – je rozdělil na lapides (kameny, horniny), lapides pretiosi (drahokamy) a metala (kovy, rudy). S nebývalou přesností určoval jednotlivé druhy drahých kamenů a rozlišoval kupříkladu i karbunkuly.


Náš nejslavnější drahý kámen, český granát, byl již jako karbunkul označován po celý středověk. Zmínku o karbunkulech najdeme i ve středověkých básních, třeba v Závišově písni nebo ve verších legendy o svaté Kateřině.
O českých granátech, které jsou rudé na rozdíl od jiných granátů (například od indických almadinů), psal také osobní lékař císaře Rudolfa II. Anselmius Boethius de Boot v knize Gemmarum et lapidum historia, což se dá ve volném překladu vyložit jako Dějiny drahokamů a jiných kamenů. Boethius byl rovněž prvním, kdo užíval termín český granát jako označení pro zcela určitý a nezaměnitelný druh kamene. Ve své knize chválí léčebnou moc českého granátu při duševních chorobách, pro jeho léčivé účinky při sklíčenosti, těžkomyslnosti a smutku. Granát v jeho podání posiluje odvahu, násobí životní sílu a působí na náladu majitele.
Jeho pozdější kolega Thomas Nicols, profesor na univerzitě v Cambridge, napsal o českých granátech, že podle "mínění svatého Jeronýma tyto povznášejí srdce a zajišťují boží přízeň... Za České granáty se platí po dvaceti šilincích za kus, za větších ještě daleko více."


Z historických pramenů víme, že Rudolf II. vlastnil český granát velký jako lískový ořech. Byl vlastníkem, sběratelem a znalcem drahých kamenů. Vydal řadu privilegií sběračům vysílaným do podkrkonošských a severočeských oblastí.
V rudolfinských dobách patřil český granát k nejoblíbenějším drahokamům a zdobil mnoho šperků a vzácných předmětů. Také je známo, že české granáty najdeme na mnohých předmětech ve vídeňské klenotnici, z nichž jeden z největších vážící 9,6 gramů a je zasazen do Řádu zlatého rouna a uložen ve známém Zeleném sklepení v Drážďanech. Zdobí i některé vzácnosti ze svatovítského pokladu. Mezi nejkrásnější patří takzvaný dvojitý kříž, jehož vnitřní zlaté pouzdro s třískou ze svatého kříže dostal Karel IV. při své návštěvě v Asalsku.
(han)