ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Mravenci, kteří pěstují houby

view counter

Nejznámějšími a zároveň nejzáhadnějšími jsou mravenci rodu Atta z amazonského pralesa. Zlikvidují až 15 % listového pokryvu pralesa! Na co listy potřebují? Porcují je a nosí i desítky metrů daleko (říká se jim proto listonoši), zakládají houbová pařeniště a pěstují houby, jimiž se živí! Někdy větvičky stromů v jejich přítomnosti vypadají jako běžící průvod lístků. Sestupuje dolů a pokračuje kamsi po zemi, putuje v několika proudech. Listy nejsou celé, ale doslova nakrájené. Pod každým úkrojkem je velký mravenec, nesoucí kus listu jako rozvinutý prapor v manifestačním průvodu. Mravenci Atta mají velkou hlavu, pilovitá kusadla na krájení listů a na hřbetě ostnitý štít. Je jich ale více druhů, ti menší se vezou na listech. Ne že by chtěli cestovat zdarma, jsou to osobní strážci listonošů, chrání je před parazity - mouchami. Mouchy pořádají na listonoše nálety, snaží se snést vajíčko za jejich hlavu. Larvička se líhne rychle, okamžitě se pouští do svého hostitele. S listem v kusadlech se listonoš náletu bránit nemůže, k tomu právě slouží mravenčí bodyguard. Jakmile mouchu zpozoruje, zaujme obranou pozici a vyčkává. V příhodný okamžik vypálí z úst dávku silné mravenčí kyseliny, která mouchu paralyzuje.

Listy dopravují mravenci do svého teplého podzemního pařeniště, kterému neschází ventilace. Na tlejících rozkousaných listech tam pěstují zvláštní houbu - bílou načechranou plíseň, kterou se živí. Výroba této houby je docela komplikovaný proces, protože péče vyžaduje složitou dělbu práce. Kolonie mravenců Atta dosahují počtu mnoha milionů zcela odlišných jedinců, přitom ale všichni přesně vědí, co, kdy a jak mají dělat. Největší dělnice krájí a nosí listy do pařeniště. Tam je převezmou o něco menší dělnice, ve zvláštních komůrkách je rozstříhají na milimetrové kousky. Pak nastoupí dělnice ještě menší a polotovar rozmělní, přetvoří na drobné kuličky a uloží na hromádku připomínající plesnivou mycí houbu. Na povrchu kanálků a hrbolků této hmoty roste a šíří se bělavá plíseň, která spolu s tekutinou listů tvoří jedinou potravu mravenců Atta. Kasta dalších menších dělnic odtrhává proužky plísně a přemísťuje je na čerstvě zpracovaný listový substrát, kde se houba uchytí a dále roste. Plochy ošetřují a čistí nejmenší dělnice, kterých je v kolonii nejvíc. Vzhledem k velikosti pronikají i nejužšími kanálky, vytrhávají spory a vlákna jiných nežádoucích plísní, sklízí úrodu a krmí soukmenovce. Jsou velké necelý milimetr, tedy dvěstěkrát menší než listonoši!

Vylíhne-li se nová královna, musí si okamžitě založit vlastní kolonii. Než se vydá na svatební let, vezme si do kusadel z mateřského hnízda svatební dar - chomáč houbovitých vláken. S nimi založí v novém mraveništi i nové pařeniště. Je to však boj s časem - na čerstvou houbovou plantáž umístí vajíčka, larvy i první kukly jako na polštářek. Sama pečuje o houbu, aby se co nejrychleji rozrůstala, sama ji roubuje na další místa, hnojí vlastními výkaly a čistí. Jako potrava je však pro ni houba tabu! Je sice na pokraji smrti hladem, ale živí se v případě potřeby raději vlastními vajíčky. K líhnutí larev jich tak zůstane málo, navíc jimi krmí i larvy. Houba je určena až k výživě první generace, která se vylíhne z kukel. Královna postupně stravuje vlastní tukové zásoby a svalovinu, její hmotnost rychle klesá. Je to nejkritičtější fáze vývoje nového mraveniště, které může o královnu přijít. Pokud se houba náležitě rozroste, do padesáti dnů od nakladení vajíček se vylíhnou první dělnice.

Není jich mnoho, ale postupně přibývají. Živí se houbou, pak proniknou na povrch a začnou nosit do hnízda první úkrojky listů a cyklus se rozeběhne. Královně odpadá péče o houbu i o potomstvo, věnuje se pouze kladení vajíček. Kolonie roste a rozšiřuje se počet mravenčích kast. Stane-li se, že vlivem katastrofy přijde mraveniště o část populace, začnou se ihned rodit takoví jedinci, kteří jsou k jejímu přežití bezpodmínečně nutní. Život královny trvá i patnáct let, přivede na svět až 150 milionů potomků!

Při hloubení podzemích komor pro pěstování houby vynesou mravenci na povrch až 40 tun zeminy. Mraveniště disponuje i obrannou silou - mravenci vojáci jsou ještě větší než listonoši. Jejich hlava je široká až 6 milimetrů a kolonii brání velmi zuřivě i proti člověku. Během několika vteřin ho pokoušou do krve!

Jana Zapletalová