Chytrý špičkový marketing.
view counter

Může za delikvenci mládeže ovzduší?

view counter

Dětem chybí pozitivní vzor, nemají dostatek aktivního vyžití, rodiče je zanedbávají… Tyto faktory bývají nejčastěji označovány za příčinu nárůstu rizikového (delikventního) chování mládeže. Ale co když je to trochu jinak? Ačkoli jsou zatím závěry čtrnáctiletého výzkumu na Jihokalifornské univerzitě označovány za kontroverzní, za zamyšlení určitě stojí. Podle autorů studie může mít podíl na excesech adolescentů špatné ovzduší. Toxické částice ve znečištěném ovzduší, které děti odmalička dýchají, prý postupně poškozují jejich mozek a negativně ovlivňují jejich emoce a rozhodnutí.

Experti se v průběhu studie soustředili na třináct různých projevů špatného chování (například lhaní, podvádění, záškoláctví, krádeže, vandalismus, žhářství či zneužívání návykových látek). Hledali je v oblasti Los Angeles u dospívajících dětí ve věku od 9 do 18 let. Došli k přesvědčení, že základem problémů jsou znečišťující prachové částice PM 2,5. Ty jsou třicetkrát tenčí než lidský vlas a lidskému zdraví rozhodně neprospívají. Ovlivňují činnost plic i srdce a způsobují lokální záněty v mozku, tedy opravdu poškozují strukturu neurálních sítí.

Vědci nejprve zaznamenali, že nárůst agresivního chování je nějak spjat s větším znečištěním ovzduší. Aby svou teorii ověřili, monitorovali za pomoci rodičů život přibližně sedmi stovek dětí po dobu devíti let. Získaná data pak promítli do výsledků pětadvaceti zařízení měřících kvalitu ovzduší v různých částech města a jeho okolí. Na 75 procent účastníků experimentu přitom žilo ve čtvrtích a částech města, kde znečištění PM 2,5 přesahovalo stanovené limity na metr krychlový (někde až dvojnásobně). Prokázalo se, že tam, kde bylo zaznamenáno větší znečištění, se častěji řešily potíže a delikventní sklony.

Výsledky studie jsou jistě zajímavé, co ale jihokalifornským kolegům vytýkají jiní odborníci? Upozorňují hlavně na to, že v místech s více znečištěným ovzduším (třeba v blízkosti průmyslových zón a dálničních přivaděčů) žijí lidé ze sociálně slabých skupin, kteří si nemohou dovolit lepší bydlení a ke kriminalitě mívají také obecně blíž. Je tedy otázkou, zda je delikventní chování důsledkem znečištění ovzduší, nebo potvrzením stavu rodinného zázemí.
(xar)