Chytrý špičkový marketing.
view counter

Na kouření prodělávají všichni

  • Databáze informací:
view counter

Zveřejněná studie Světové zdravotnické organizace a amerického Národního ústavu pro potírání rakoviny uvádějí, že konzumace tabáku sice zdánlivě přináší státním pokladnám 269 miliard, tedy 6,9 bilionů korun podle daňového roku 2013 až 2014, avšak ekonomické náklady spojené s kouřením a také žvýkáním tabáku jsou téměř čtyřikrát vyšší, takže globálně přesahují hranici téměř 26 bilionů korun. Podle agentury DPA odpovídají ztráty způsobené tabákem komerční ceně přibližně 50 milionů aut střední třídy. Příčinou těchto ztrát jsou především nemoci vyvolané kouřením a snížená produktivita práce způsobená nepřítomností lidí na pracovištích. Započteny jsou do toho i ztráty způsobené výpadky v konzumaci a investicích, za nimiž stojí dřívější úmrtí kuřáků, neboť nepřímé náklady jejich úmrtnosti patří k vysokým.

Podle studie zdravotních expertů tak kouření patří k vůbec největším příčinám celosvětových úmrtí, jimž lze předcházet. Tento vžitý a těžko odnaučitelný zlozvyk je zodpovědný za náklady na zdravotní péči pravděpodobně přesahující bilión dolarů. Rovněž Česká republika jako stát na kouření výrazně prodělává. Za prodej tabákových výrobků platíme jako země ztrátou kolem 120 miliard korun ročně, přičemž na následky kouření u nás ročně zemře přibližně 16 tisíc lidí. Zdravotní náklady přitom tvoří necelou polovinu uvedené mnohamiliardové ztráty, neboť o víc přijde ekonomika jako celek například prokouřenou pracovní dobou, častější pracovní neschopností i kratší ekonomicky aktivní dobou života kuřáků. K tomu lze rovněž přičíst asi sedm procent požárů způsobených kuřáckou neopatrností.

Paradoxem zůstává, že i když podíl kuřáků ve světové populaci přece jen klesá, množství úmrtí spjatých s kouřením dále přibývá. Podle vyjádření odborníků se tak dá očekávat, že do roku 2030 počet každoročních úmrtí souvisejících s tabákem vzroste z přibližně šesti milionů na osm milionů, z čehož na nízko a středně příjmové země bude připadat přes 80 procent. To je dáno tím, že navzdory procentuálnímu poklesu dál rostou absolutní počty kuřáků ve světové populaci, která se neustále rozrůstá. Přibližně se dá konstatovat, že čtyři pětiny kuřáků žijí v chudších státech. Studie přitom zdůrazňuje, že v zemích s vyššími příjmy jsou zdravotní náklady na kuřáky vyšší než na nekuřáky, a to i v případě, že se vezme v potaz kratší život kuřáků.

Podle Světové zdravotnické organizace kouří na naší planetě něco kolem 1,1 miliardy lidí, tedy pětiny světové populace nad 15 let. K tomu lze ještě připočítat 346 milionů lidí, kteří tabák převážně žvýkají. Ze šesti milionů lidí, kteří ročně umírají kvůli konzumaci tabáku, se plných 600 tisíc stává obětí pasivního kouření. Proto také zákaz kouření na pracovištích, ve veřejných budovách i v dalších veřejných prostorách, včetně restaurací, by mohlo napomoci ke snížení úmrtí alespoň u nekuřáků. Autoři studie o kouření apelují, že s opatřením na potlačení tabáku se z něj může stát menší zdravotní problém namísto nynější zdravotní katastrofy. Obavy mnoha vlád, že kontrola tabáku bude mít neblahý vliv na ekonomiku, nejsou vůbec podepřeny pádnými důkazy. Tato zpráva pak navíc dokládá, že kontrolní opatření dávají smysl z hlediska ekonomické situace i veřejného zdraví.

(pak)