Chytrý špičkový marketing.
view counter

Návrat ke kořenům: Rituální ohniště

view counter

Oheň začal člověk využívat zhruba před 400 tisíciletími, život pravěkých lidí se díky tomu zcela změnil. Odborníci soudí, že oheň byl důležitým prvkem pro upevňování vazeb mezi lidmi, předávání informací i sdílení emocí - v podstatě formoval vznik lidské společnosti.

S ohněm byly a dodnes jsou spojovány četné rituály, které mají dlouhou historii jak v Čechách a na Moravě, tak v jiných koutech a kulturách světa. A zatímco v evropských zemích se tradice rituálních ohňů neudržela a byla silou (především křesťanského náboženství) vymýcena, například v Guatemale je stále velmi živá. U nás je pro mnoho lidí toto téma spíše spojeno s kulty čarodějnic nebo mágů, se šamany a psychotropními látkami. Pro většinu Čechů je rovněž práce s energií ve formě posilování myšlenky pomocí rituálu vzdálená věc. Pár lidí se ale v poslední době snaží tradici rituálních ohňů opět probudit k životu. Jedním z nich je i Dominik Tom Tetík, s nímž jsme si o tom povídali.

Pověření dostal od guatemalských šamanů Shuni Giron a tata Pedro Cruz Garcii. Ti mu předali šátek, aby šířil mayskou moudrost a kulturu, zakládal rituální ohniště a učil to i další případné zájemce. Je totiž zrozencem znamení, které právě toto v mayském světě dělá. Dominik Tom Tetík o ohňových rituálech říká: „Nejsou pouhou berličkou pro mysl. U starých kultur byl oheň prostředníkem mezi zemí a nebem, byl bohem. Oheň je v rituálech nástrojem k přeměně energie. Přetváří vše na popel, kouř, který spalováním vzniká, dopravuje energii vzhůru. V mayské kultuře představuje oheň Slunce - božskou bytost. Proto se k ohni promlouvá a dávají se mu obětiny. Oheň je silný živel, který jakýkoli rituál výrazně umocní.“

 

Co je k založení rituálního ohniště potřeba přinést, nachystat?

„Nepotřebujete k tomu vlastně nic speciálního. Prostor ohniště se vymezí kameny a stejně jako naši předkové si můžeme nasbírat dřevo, jehličí, šišky. Dají se také sehnat a koupit různá vykuřovadla, nebo si z lesa přineseme obyčejnou pryskyřičnou smůlu. Oheň pak příjemně voní.“

 

Je jedno, jaké dřevo se použije?

„V mayské kultuře se používá hlavně borovicové dřevo, nebo dřevo stromů, které v dané lokalitě hodně rostou. Obecně lze tedy doporučit dřeviny, které se v daném místě běžně vyskytují, jsou pro něj typické a lidem tam žijícím tedy blízké.“

 

Čím se oheň zapaluje?

„Zapalovač není vhodný, chce to spíše klasické dřevěné sirky. Nebo existují i moderní verze křesadel.“

 

Jsou nějaká pravidla, podle kterých se rituály provádějí?

„Rituál lze udělat s čímkoli a jakkoli, až později se z toho třeba vyvine zvyk, podle toho, co komu vyhovuje. Někteří lidé nejraději používají dřevo ze stromů a keřů, které rostou přímo na jejich zahradě, pozemku. Jsou s ním totiž určitým způsobem spjatí, zná jejich energii, lze dokonce říci, že je pro ně díky tomu posvátné. Důležité je, že se ohniště před zapálením vyzdobí. K tomu se zase dá použít cokoli je k ruce - květy, listy, šišky… V Guatemale se hodně používají barevné svíčky z přírodního vosku - mají je asi v 10 barvách. Někdy se do ohně rovněž vkládají s určitým přáním, poselstvím. Vosk je skvělý absorber energie, dobře hoří a podpoří i hoření dřeva v ohništi. Sama příprava ohniště je velmi důležitá a dost dlouho trvá, odpovídá za ni vždy jeden člověk. A i když už je ohniště nazdobené, nezapaluje se hned. Třeba dvě tři hodiny se zdánlivě nic neděje. Lidé kolem postávají, hrají na hudební nástroje, zpívají, povídají si, je to jako kolektivní meditace. Oheň se zapaluje až v okamžiku, kdy je správná energie, panuje potřebná nálada. Až potom se zapálí svíčky a od nich se zažehne oheň. A i jeho energie se nějakým způsobem vyvíjí. Někdy to vypadá, jako když jeho plameny promlouvají. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že hodně záleží na lidech, i jejich energie má na průběh rituálu vliv. Některé ohně jsou velmi silné, někdy plamen vytváří vír, i když nefouká. Říká se, že na koho se stočí dým z vykuřovadel nebo smůly, toho oheň očišťuje. Stává se, že když rituál zakončujeme a přidáme tam kopál - pryskyřici z borovice, pak kouř obejde všechny přítomné v kruhu. Je to doslova, jako by se loučil.“

 

Je jedno, který den se oheň připraví a zapálí? Nebo jsou k tomu nějaké dny určené?

„Je to jedno, rituál lze dělat kdykoli. V naší kultuře se dělají ráno, v poledne a večer. V Guatemale se běžně stává, že duchovní učitel rozhodne, že se udělá rituál třeba ve dvě hodiny ráno. Má přehled a zkušenosti, zkrátka ví, že v tu dobu bude panovat nejpříhodnější energie, proto to tak určí. Ale čas nikdy není přesný. Ve dvě se lidé sejdou, pak se třeba dvě hodiny chystá ohniště a až za svítání se zapálí. Vše má přirozený vývoj, podle situace. Neexistuje přesný časový harmonogram. U nás na tohle lidé nejsou moc zvyklí. Jsou naučení dodržovat u všeho časový plán - rozvrh. Časem ale pochopí, že jde o proces, který povelům podřídit nelze. Stejně tak nikdy není možné přesně stanovit, jak dlouho bude rituál trvat.“

 

Ohňové rituály jsou asi především záležitostí dospělých…

„Vůbec ne! A právě u takových rituálů je hodně vidět, jak výborně intuitivně fungují děti. Dospělí často moc přemýšlejí, děti se dokážou lépe soustředit i naladit. Dělávám i ohňové rituály zaměřené na spojení rodiny. Pomáhají očistit, vyladit a tedy napravit vztahy, které nefungují, jak by měly. Ty starší děti někdy nejdříve považují nápad rodičů založit rituální ohniště za hloupost. Ale když tam třeba hodinu vydrží, už je většinou dospělí do ničeho nemusí nutit, začnou to vnímat jinak. Proces, který tam probíhá, má určitou moc, díky němu člověk najednou bere trochu jinak i další věci v rámci života.“

 

Vy učíte případné zájemce rituální ohniště i zakládat a udržovat?

„Ano, lidé za mnou přicházejí po akcích nebo přednáškách. Obvykle mají nějaký důvod a záměr, proč rituální ohniště chtějí. Vysvětlím to pak celé rodině, společně založíme rituální ohniště a provedeme rituál. Podle situace a okolností se volí délka i vážnost rituálu. Pak už je to na nich. Ohniště by měli zpočátku udržovat 20 dní. Není to nezbytně nutné, ale vyplývá to ze zkušeností podpořených i psychologickým výzkumem, který dokládá, že člověk je schopen změnit své zvyky za 20 dní. Někdy jim v souladu se záměrem doporučím konkrétní dny v měsíci, které jsou nejvhodnější k tomu, aby se u ohniště sešli, přizdobili ho, nebo tam alespoň položili svíčku, vykuřovadlo… Rituální ohniště můžete používat denně nebo jednou za měsíc, třeba také jen jednou za rok. To místo si už pořád udržuje energii a atmosféru, je nasáklá v kamenech, které tam byly položeny. A věřte, že si podobné místo pro rituály může připravit i ten, kdo nemá zahradu, žije v bytě ve městě.“

Děkujeme za rozhovor.
(zem)

Kontakt: www.tetik.info.cz, www.guatemaya.cz