Chytrý špičkový marketing.
view counter

Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání

view counter
  1. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
  2. Doplatek do průměrného výdělku a přechod k jinému zaměstnavateli
  3. Doplatek do průměrného výdělku z důvodu ohrožení nemocí z povolání a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele...

 
 

Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání

29.4.2014, Zdroj: BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)
Základem pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců je záznam v knize evidence pracovních úrazů a záznam o úrazu, které musí být vyplněny ve všech požadovaných kolonkách pravdivými údaji a řádně podepsány všemi zúčastněnými stranami. Na základě závěrů šetření musí být přijímána konkrétní a účinná opatření tak, aby nedocházelo k opakovaným pracovním úrazům.
 
Na podkladě záznamu o úrazu bude vyplácet mzdová účtárna měsíčně ztrátu na výdělku a to ve výši odpovídající údaji uvedeném v záznamu o úrazu.
Celkové odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání provádí jmenovaná škodní komise na základě těchto dokladů:
a) záznam o úrazu - předloží odpovědný vedoucí zaměstnanec,
b) u smrtelných pracovních úrazů i zápis o šetření - zpracovává zpravidla bezpečnostní technik,
c) výpočet náhrady mzdy za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti - předloží příslušná mzdová účetní na předepsaném tiskopisu,
d) přichází-li to v úvahu i výpočet ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - předloží příslušná mzdová účetní,
e) posudek o bolestném - předloží postižený zaměstnanec, garantuje příslušný vedoucí zaměstnanec na předepsaném tiskopisu,
f) přichází-li to v úvahu, též posudek o ztíženém společenském uplatnění - předloží postižený zaměstnanec, garantuje odpovědný vedoucí zaměstnanec,
g) potvrzení o platbě za posudek o bolestném případně za posudek o ztížení společenského uplatnění - předloží postižený zaměstnanec, garantuje odpovědný vedoucí zaměstnanec,
h) požadavek na úhradu účelově vynaložených prostředků spojených s léčením - předloží poškozený,
i) požadavek náhrady za věcnou škodu do ložený bud' účtenkami nebo čestným prohlášením postiženého zaměstnance - předloží postižený zaměstnanec,
Finanční náhrada zaměstnanci za odškodnění pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanci vyplácena jako záloha, jelikož může dojít k úpravě výše částky ze strany úrazové pojišťovny, podléhá vyplacená částka následnému zúčtování.
Náklady na odškodňování pracovního úrazu či nemoci z povolání se přeúčtovávají příslušné úrazové pojišťovně.
Náležitosti pro přeúčtování nákladů spojených s odškodňováním pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jsou :
a) hlášení pojistné události,
b) záznam o úrazu u smrtelných a u úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny),
c) list z knihy evidence pracovních úrazů ( při odškodňování pracovních úrazů do 3 dnů pracovníneschopnosti),
d) náhrada ztráty na výdělku - ušlý výdělek,
e) posudek o bolestném,
f) posudek o ztíženém pracovním uplatnění (pokud přichází v úvahu),
g) stvrzenka platby za posudek o bolestném,
h) doklady o účelově vynaložených prostředcích spojených s léčením,
i) doklady o náhradách za věcnou škodu.
Zákoník práce požaduje po zaměstnavateli, aby způsob a rozsah náhrady škody projednal bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem. Je vhodné, aby zaměstnavatel k rozhodování o náhradě škody měl ustavenu odškodňovací komisi. Jejími členy jsou zpravidla personalista, ekonom, zástupce odborového orgánu (zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP), osoba odborně způsobilá v BOZP, nadřízený postiženého zaměstnance.
O svém jednání komise pořizuje zápis (viz. tabulka) s následujícím obsahem :
- datum jednání
- jména a příjmení členů komise, jejich podpisy
- evidenční číslo pracovního úrazu
- jméno a příjmení postiženého zaměstnance
- rozsah náhrady škody vyjádřený v procentech
- zdůvodnění rozhodnutí
- souhlas odborového orgánu (zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP) s rozsahem náhrady škody
- souhlas zaměstnavatele
Rozhodnutí o odškodnění pracovního úrazu zaměstnavatel zašle postiženému zaměstnanci (v případě smrtelného úrazu pozůstalým), v rozhodnutí se uvádí zejména:
- jméno a příjmení postiženého, datum narození
- pracovní zařazení
- datum pracovního úrazu
V textové části pak se uvádí např.:
Na podkladě návrhu odškodňovací komise ze dne ........
odpovídá zaměstnavatel za škodu vzniklou pracovním úrazem ve výši….... %.
Tato výše se týká jednotlivě všech druhů náhrad uvedených v zákoníku práce - ztráty na výdělku,bolestného a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, věcné škody.
Zaměstnavatel se zprošťuje odpovědnosti za pracovní úraz zcela podle § 367 odst. 1
písm.... zákoníku práce. Na základě těchto důvodů činí odpovědnost postiženého zaměstnance 100 %.
Zaměstnavatel se zprošťuje odpovědnosti za pracovní úraz zčásti podle § 367 odst. 2
písm. ... zákoníku práce ve výši ... %. Na základě těchto důvodů činí odpovědnost postiženého zaměstnance ...%.
Součástí rozhodnutí je poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení. Finanční náhrada plynoucí z rozhodnutí bude vyúčtována po předložení dokladů o vzniklých nárocích.
Název a sídlo zaměstnavatele
Datum jednání:
 
Předseda
 
Členové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Evidenční číslo
záznamu o úrazu
Příjmení a jméno
zaměstnance
Datum úrazu
Rozsah náhrady škody zaměstnanci
(%)
Důvod zproštění odpovědnosti zaměstnavatele
(podle § 367ZP)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
         
         
         
 

 

Doplatek do průměrného výdělku a přechod k jinému zaměstnavateli

4.5.2014, JUDr. Anna Janáková, Zdroj: BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)
 
Dotaz:
Lékařským posudkem bylo uznáno, že jsem ohrožen nemocí z povolání, a byl jsem přeřazen na jinou práci, kde mám nižší mzdu. Z toho důvodu pobírám doplatek do průměrného výdělku. Pokud odejdu od dosavadního zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, zůstane mi nárok na doplatek do průměrného výdělku zachován?

Odpověď:
Nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dále vykonávat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel podle ust. § 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, povinen zaměstnance převést na jinou práci. Přísluší-li zaměstnanci na jiné práci, na kterou byl převeden z důvodu ohrožení nemocí z povolání nižší mzda (plat), přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě (platu) do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
Doplatek poskytovaný zaměstnanci převedenému na jinou práci z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) příslušel i tehdy, jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr a nastoupil práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele, protože dosavadní zaměstnavatel pro něj neměl jinou vhodnou práci, avšak pouze do konce roku 2007.
Novelou zákoníku práce právně účinnou od 1. ledna 2008 však již při přechodu zaměstnance ohroženého nemocí z povolání k jinému zaměstnavateli doplatek mzdy (platu) nenáleží. Doplatek do průměrného výdělku bude tedy zaměstnanci zachován, jen pokud zůstane u dosavadního zaměstnavatele na jiné práci, na kterou byl z důvodu, že nemůže nadále vykonávat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, převeden a dosahuje zde nižšího výdělku.
 
 
 
 

Doplatek do průměrného výdělku z důvodu ohrožení nemocí z povolání a zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání?

4.5.2014, JUDr. Anna Janáková, Zdroj: BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Zaměstnankyni, která je podle lékařského posudku ohrožena nemocí z povolání, byla nabídnuta jiná práce, protože dosavadní nesmí nadále vykonávat. Na jiném místě dosahuje nižšího výdělku a my jí musíme doplácet doplatek ke mzdě. Je nám pojišťovna z titulu odpovědnosti za škodu povinna hradit tento doplatek?

Odpověď:
Koncepce poskytování doplatku ke mzdě (platu) do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnankyně dosahovala před převedením na jinou, méně placenou práci, z důvodu ohrožení nemocí z povolání, je taková, že vyrovnává nepříznivý rozdíl ve výdělku, takže vlastně k žádné škodě na ztrátě na výdělku u zaměstnankyně nedochází.
Nejedná se o škodu nebo obdobu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, na které se vztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání regulované v současné době vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. na základě přechodného ust. § 365 zákoníku práce. Kooperativy nebo České pojišťovny, provádějících v současnosti zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, se vyplácení doplatku ke mzdě z důvodu ohrožení nemocí z povolání žádným způsobem netýká.
Poskytování doplatku do průměrného výdělku jde k tíži zaměstnavatele. Poskytování doplatku není časově omezeno. Doplatek zaměstnavatel zaměstnankyni vyplácí jen za dobu, kdy pracuje; v době dočasné pracovní neschopnosti doplatek zaměstnankyni vyplácen nebude.