Chytrý špičkový marketing.
view counter

Ostrov na schodech

view counter

Maličký ostrov Alicudi (5,2 km²) je nejvzdálenější z Liparských ostrovů. Tvoří jej pouze dokonale vytvarovaný sopečný kužel Filo dell´Arpa (675 m.n.m.). Původní starověký název zněl Ericussa, ovšem v průběhu století ho změnili Římané i ostrované na Alicudi. V překladu to znamená „bohatý vřesem“, jelikož se zde znamenitě daří právě vřesovci stromovitému. K poslední erupci zde došlo před 90 tisíci lety, kdy se vyformovala současná výška stratovulkánu.

Nepatrný ostrůvek je jen špičkou obrovské podmořské sopky se základnou až 1400 metrů pod mořskou hladinou.
Není tu žádná pláž ani zátoky na koupání, jen strmé útesy spadající do moře. V jižní části ostrova žije pouhá stovka obyvatel. Nejsou tu silnice, pouze schody. Jednotlivé osady spojují schodové komunikace. Schody křížem krážem vedoucí až do výšky 600 metrů! Náklady přenášejí muly a osli, kteří se po nich pohybují naprosto přirozeně. Vzdálenost se na Alicudi tudíž nepočítá v metrech ani v kilometrech, ale v počtech schodů.

Byla zde nalezena prehistorická vesnice s několika kruhovými obydlími, a to na skalní plošině Rocca Palumba. A na tomto ostrově došlo ke smíchání sicilských Sikelů s Eoly a další národy jako Řekové, Ausoni, Římané a Byzantinci se na tak vzdáleném ostrově neměli zájem usazovat natrvalo. V období 14. až 17. století zůstal ostrov úplně vylidněn. Postupně se sem přistěhovalo několik rolnických rodin z jiných ostrovů, ze Sicílie a z Kalábrie. Po druhé světové válce přišly další rodiny a na ostrově žilo zhruba 600 obyvatel. Většina jich však zase brzy ostrov opustila.

Čím méně je tu lidí, tím bohatší je ostrovní fauna. Alicudi je rájem mořského a stěhovavého ptactva. Kromě racků, kormoránů a volavek přilétají pelikáni, plameňáci růžoví, ale i havrani, divocí holubi a kukačky, z dravců pak sokol stěhovavý, jestřáb a ostříž.

Oba nejzápadněji vzdálené ostrovy liparského souostroví - Filicudi a Alicudi - se v období hospodářských krizí vylidnily mnohem víc než ostatní, ač patří k nejkrásnějším koutům světa. Osadníkům se tu totiž nevyplatil skromný chov ovcí a koz, lépe se nedařilo ani zemědělství. Většina domů na Alicudi je opuštěná a stojí osamoceně uprostřed terasovitých políček na svahu pod sopkou. I turisticky zůstávají oba ostrovy nedoceněny, protože jsou příliš daleko a společnostem se nevyplatí organizovat na ně zájezdy. Ojedinělí turisté je navštěvují po vlastní ose a ubytování a stravu přijímají u soukromníků v jejich rodinách.

Jana Zapletalová