Chytrý špičkový marketing.
view counter

Ostrov opředený temnými legendami

view counter

Švédský ostrov Blå Jungfrun (Modrá panna) se nachází v Baltském moři, v úžině Kaimar, mezi pevninskou provincií Smaland a ostrovní províncií Öland. Ostrov se skládá z části z holé skály a zbytku, který je pokryt hustým lesem.
V místních pověstech je Blå Jungfrun dlouho spojován s temným prokletím a čarodějnicemi. Ostrov je vyhlášen tím, že přináší smůlu, prý je nabitý negativní energií a návštěvníkům se nedoporučuje, aby se odchýlili od prohlídkové trasy, nebo tu, nedej bože, někdo zůstal po setmění. Archeologové, kteří zkoumají jeskyně na Blå Jungfrun, jsou přesvědčeni, že podivné rituály se tu konaly před devíti tisíci lety. Tedy v neolitu.

 

Slety čarodějnic

Jméno Blå Jungfrun původně užívali námořníci, aby jeho vyslovením zabránili aktivitě duchů, kteří prý přebývali na ostrově. Ke všeobecnému přesvědčení přispěl Olaus Magnus, když vydal v roce 1555 knihu Dějiny severských národů, ve které se o ostrově zmiňuje. Napsal, že čarodějnice se tu setkávají každý Zelený čtvrtek.

Tento neobyčejný ostrov je nyní národním parkem. A našli byste tam tým výzkumníků z muzea Kalmar a ze švédské Linnaeus Univerzity. Archeologové jsou si dobře vědomi příběhů o nadpřirozených silách na ostrově, ale neví přesně, kdy se tyto pověsti vynořily. Archeologické a terénní práce probíhají na ostrově od roku 2014 a vrhají světlo na to, co se zde dělo před tisíci lety a jak pravděpodobně ostrov získal svou špatnou pověst.

 

Jeviště pro rituály

Na ostrově jsou dvě jeskyně, ve kterých mohly být praktikovány různé rituály. Podle archeologů je v jedné kamenný oltář a ve druhé jakési divadlo či jeviště. Každá z těchto jeskyní obsahuje zřetelné rituální rysy.

Ve svislé stěně jedné jeskyně je masivní dutá prohlubenina a pod ní se nachází ohniště. Tato dutina mohla být důležitou součástí rituálů a možná tu hrál roli i zvuk při něm vytvořený. Ve druhé jeskyni byl nalezen prostor, který by podle archeologů mohl být obětním místem. Dvě jeskyně spojuje malý skalní přístřešek. Měří od přibližně osm metrů a vědci si myslí, že ho v době kamenné používali cestující na ostrov jako dočasný úkryt.

Výkopy v malém skalním úkrytu odhalily kamenné nástroje. Podle radiokarbonového datování pochází z doby přes devíti tisíci roky. Byly objeveny také zvířecí kosti a podle vědců je docela možné, že rituály kombinované s izolací lokality a pochmurnou krajinou mohly být u zrodu legend. Podle jedné z nich na ostrově hlavně o Velikonocích čarodějnice skotačí a uctívají ďábla, proto se mu námořníci vyhýbali jako čert kříži. Podle jiné byly velké dutiny ve skále poblíž břehu, s názvem „jattegrytor“ (obří konvice), dílem obrů.

 

Kamenný labyrint

Na Blå Jungfrun se také nachází kamenný labyrint Trolleborg, který je ve Švédsku největším svého druhu, ale málokdo o něm ví. Není známo kdy byl postaven a kým. Předpokládá se, že jeho stavba byla spojena s antickým obchodem. Vytvořen byl asi v naději na dobrý rybolov, plodnost nebo klidné moře.

Vzhledem k tomu, že je nyní ostrov národním parkem, návštěvníci se musí držet označených cest, nesmí zde zůstat přes noc, rozdělávat oheň a odnášet posvátné kameny z labyrintu. Toto upozornění ani není nutné, neboť všichni jsou přesvědčeni, že zloděje stihne krutý trest.

Archeologické práce na ostrově pokračují. Na nedávném zasedání Evropské asociace archeologů v Glasgow (Skotsko) švédští archeologové prezentovali svou a práci, která vzbudila velkou pozornost.

Karel Kýr
Foto: Labyrint na Blå Jungfrun (foto Mingusrude, zdroj Wikipedia)