Chytrý špičkový marketing.
view counter

Padělateli zlomila vaz žárlivost

view counter

Peníze svádí k nákupům. Tomu se nevyhnul ani vychytralý padělatel dos Reis. Už mu nestačilo Portugalsko, ale byl jako doma ve velkých mondénních městech, například v Paříži nebo Londýně. A pak se do případu zapletla žena - holandská herečka Fie Carelsen, která se stala dos Reisovou milenkou. Manželka padělatele se velmi brzo nechtěla spokojit s jeho náklonností k herečce a začala se utěšovat koupí diamantů a šperků. Nakupovala ve velkém stylu, a tak zákonitě potřebovala větší obnosy peněz. Ty ale měla jen v nových bankovkách. Aby se nepřišlo na původ peněz, začala bankovky „míchat“, aby čísla nešla postupně za sebou. To byla fatální chyba. Peníze byly totiž pravé i nové. U nových bankovek a větších obnosů vydaných bankou jdou obvykle čísla bankovek po sobě. Banka peníze „nemíchá“. Marie Luisa porušila základní pravidlo padělatelů.

 

V koncích s logikou

V Portugalsku se začalo proslýchat, že byly nalezeny bankovky stejné hodnoty a stejného čísla. Novináři si nejdříve mysleli, že je to záměr finančních a hospodářských kruhů Portugalska zabránit bankrotu nebo přinejmenším pomoci státní bance. Banky dostaly příkaz, aby řadily bankovky podle čísel a sérií. Okamžitě se přišlo na stejná čísla, jenže jedny bankovky byly „staré“ a novými, stejných čísel, platila Marie Luisa. A přišel problém. Nové bankovky nebyly falešné a přitom neměly být vůbec v oběhu. Logika mnohých finančníků byla v koncích.

 

Úspěch se neodpouští

Dos Reis měl mimo bankovního dohledu, i když o něm neměl ani tušení, ještě jednoho nepřítele. Byl jím inženýr Smythe Hancock. Nepřátelství se datovalo z doby, kdy dos Reis přišel poprvé do Angoly. Na rozdíl od Smythe Hancocka byl úspěšný a to se neodpouští. Záhadné bankovky začaly být spojovány se jménem dos Reise a Hancock zavětřil příležitost. Potřeboval však spojence, silného spojence. Našel jej v novinách O seculo, které se v nenápadných článcích začaly ptát, co se to děje na portugalském finančním trhu…

Dos Reis na sebe upozornil ještě jednou finanční chybou. Založil si vlastní banku, která, aby získala klientelu, nabízela extremně výhodné úroky. A pak se stalo něco neuvěřitelného. V domě dos Reise byly nalezeny dvě bankovky, „stará“ a „nová“, a obě měly stejnou sérii i číslo. Někdo, možná Hancock, této náhodě evidentně napomohl.

 

Zasáhl až diktátor

Proces se táhl několik let. Je pravdou, že advokáti dos Reise se snažili, a celkem se jim to dařilo. Točili se na tom, že vlastně dos Reise není za co odsoudit. On nepadělal žádné peníze a žádné padělané peníze do oběhu nedal. Byly to originály, ale jaksi navíc. Co se z počátku ukazovala jako úspěch byla z pohledu dalšího politického vývoje v Portugalsku pro dos Reise chyba s nedozírnými následky. K moci se v Portugalsku dostal António de Oliveira Salazar a jeho diktatura. Nový vůdce prosadil zpětné působení zákonu v cause dos Reise a ten byl odsouzen na 20 let.

 

Nepoučitelný podovodník

Z vězení se dos Reis dostal na všeobecnou amnestii až na konci II. světové války. Sotva opustil brány věznice, dostal nabídky na spolupráci od předních bankovních domů v Portugalsku. Všechny odmítl. Vydal se znovu do Angoly a začal se věnovat pěstování kávy. A i v tomto byznysu se brzy dostavily úspěchy. Byl také velmi oblíben u domorodců, neboť je naučil obchodovat. Jinými slovy, aby se nenechali při obchodu podvést. Sám však pokračoval ve starém stylu života. Opět padělal úřední dokumenty a opět byl dopaden. Než mohl nastoupit do vězení, v 57 letech zemřel. Artur Virgilio Alves dos Reis, který se pohyboval v nejvybranější evropské společnosti, zemřel jako chudák. Svému synovi zanechal jen obnošený svrchník. O něco lépe dopadl finančník a Reisův komplic Karel Marang, jenž si odseděl v roce 1926 jen 11 měsíců a byl volný.
Petr Vokáč