ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Po stopách vraždících Asasínů

V pustých íránských horách Alborz se dodnes nalézá několik desítek zřícenin hradů nejděsivější sekty celého středověku - asasínů. Sekty, která děsila nejen vládce křižáckého království v Jeruzalémě, ale také...

view counter

V pustých íránských horách Alborz se dodnes nalézá několik desítek zřícenin hradů nejděsivější sekty celého středověku - asasínů. Sekty, která děsila nejen vládce křižáckého království v Jeruzalémě, ale také nejvyšší vůdce sunnitských muslimů a jejíž označení se dokonce dostalo do slovníku angličtiny. Znamená „zabiják“.

Asasíny založil duchovní vůdce sekty nizárijských ismáilitů a její zakladatel Hasan – i - Sabbáh. Jejím hlavním a v podstatě jediným úkolem bylo šíření menšinového šíítského směru islámu, a to za jakýchkoliv okolností a všemi prostředky. Hasan - i - Sabáh byl totiž přesvědčen, že k dosažení cíle a tudíž i spasení stačí vraždění křesťanských vetřelců ve Svaté zemi. Tvrdil svým žákům, které v horských pevnostech podroboval nejen tvrdému výcviku v zabíjení, ale i tomu, čemu se dnes říká vymývání mozků, že tak lze získat přímou vstupenku do ráje a že Bohu jsou milejší vraždy a atentáty na jednotlivce než války, ve kterých zemřou tisíce nevinných.

Aby své zabijáky, kterým navíc podával před akcemi hašiš, aby nic necítili (z toho vzniklo označení sekty – hašašíni, nebo-li kuřáci hašiše) motivoval splnit úkoly bez zaváhání i za cenu sebeovládání, nechal na svém hlavním hradě Alamút vybudovat na svazích pustých pouštních hor „rajské“ zahrady, kde vše kvetlo a zelenalo se. Z kašen tu tekla nejen voda, ale i mléko, med nebo zakázané víno a po bujných trávnících se procházely najaté krásné a jen spoře oděné dívky, které sladce zpívaly, tančily a z dálky okouzlovaly adepty vraždění. Tím v nich vybudoval železnou poslušnost a naprostou oddanost.

 

Fanatická oddanost

Je známo svědectví významného Šíita, který ve zdejších horách Hasana - i - Sabáha navštívil a ten - na důkaz moci - ukázal během procházky po hradbách na dva mladíky z jejich doprovodu. Ti se okamžitě a bez sebemenšího zaváhání vrhli do propasti a roztříštili se hluboko pod nimi. Prostě se vyloženě těšili, až je jejich „mahdí“ (svatý muž) vyzve k tomu, aby zemřeli. Je také zaznamenán případ, kdy vrahové jednoho z adeptů na trůn krále Jeruzaléma po spáchání svého činu a splnění úkolu naprosto rezignovali na pokus o útěk a trpně čekali, až je dostihne šokovaná a rozzuřená křižácká stráž.

 

Hrady dobyli až Mongolové

Příliš silná motivace odejít z tohoto tvrdého světa, prostého všech požitků a rozkoší, byla ovšem také na škodu věci. Několik žáků totiž spáchalo v nedočkavé touze po rozkoších sebevraždu ještě před akcí. Hasan - i - Sabáh musel proto vydat edikt, podle kterého na slasti ráje dosáhne jen ten asasín, který zemře při plnění svého osudového úkolu.

 

 

S pevnostmi asasínů si po několik generací neuměl poradit žádný vládce Persie. Jejich takřka nedobytné hrady zničil až mongolský chán Hulagu v roce 1256. Většina z těchto asi 50 hradů se nachází na severovýchodě bývalé Perské říše, v pohoří Alborz, konkrétně v údolí řeky Alamút nebo v jeho blízkosti. Jeden z nich, hrad Lamiasar nad vesnicí Razmiyan, je dobře dostupný a dosud plný silné energie. Skýtá tak ojedinělou možnost navštívit místa, kterými doslova šly dějiny Blízkého a Středního Východu a představit si, jaké to tu bylo, když zde žili, cvičili a umírali fanatičtí bojovníci.

Petr Blahuš