ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problematickým okruhům (daně)

view counter
24.3.2016, Zdroj: Generální finanční ředitelství
V souvislosti s implementací daně darovací a daně dědické do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaznamenala finanční správa zvýšené množství dotazů laické i odborné veřejnosti na zdaňování bezúplatných příjmů daní z příjmů právnických osob.
Nejvíce výkladových problémů bylo zaznamenáno v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.
K vyjasnění vybraných problematických okruhů vydává Generální finanční ředitelství následující sdělení:

I. Bezúplatný příjem pro účely zdaňování příjmů
Podle § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Z toho vyplývá, že předmětem daně z příjmů jsou také bezúplatné příjmy. Základním charakteristickým znakem bezúplatných příjmů pro účely zákona o daních z příjmů je absence jakéhokoliv protiplnění. V daňovém řízení obecně platí, že správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu a každý případ je nutné posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem specifikům dané situace. Proto je třeba vždy nejprve určit, zda konkrétní plnění je příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů. Pokud daný příjem naplňuje podmínky § 18 zákona o daních z příjmů, je třeba následně s ohledem ke všem okolnostem konkrétního případu posoudit, zda se jedná o bezúplatný příjem či nikoliv. Pokud však naopak transakce vůbec příjmem není, není třeba žádného dalšího posuzování.

 II. Vklady a jiná plnění ve prospěch právnické osoby
Vklady společníka do společnosti a obdobné přesuny majetku od společníka obchodní korporace, zakladatele nadace, zřizovatele příspěvkové organizace apod. do majetku právnické osoby nepředstavují pro účely daně z příjmů právnických osob zdanitelný příjem.

1. Podnikatelské subjekty
Podle § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů se pro účely tohoto zákona vkladem rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Jinými slovy se jedná o přesun majetku v peněžní či nepeněžní formě od vkladatele do právnické osoby, na které se vkladatel majetkově podílí. Vkladatel tak své společnosti poskytuje majetek či jiné zdroje k jejich ekonomickému využití, ze kterých může později plynout vkladateli určitý přínos.

2. Veřejně prospěšní poplatníci
V zásadě lze obdobně jako na vklady nahlížet také například na přesuny majetku
- zakladatele do nadační jistiny,
- zakladatele do jiných fundací a ústavů, člena ve prospěch spolku.
Toto se nevztahuje na členské příspěvky. Bez ohledu na závěry uvedené v bodech 1. a 2. však nelze ve specifických případech vyloučit darování mezi osobou zúčastněnou na subjektu a subjektem. Bude se jednat o situace, které naplňují základní charakteristiky darování a mají např. charitativní charakter.
Jako konkrétní příklad lze uvést:
- dar člena právnické osoby této právnické osobě na odstranění následků živelné pohromy, kterou byla postižena,
- příspěvek zakladatele nadace do veřejné sbírky na charitativní účel, kterou pořádá tato nadace.
 III. Převody majetku na příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky

1. Svěření majetku podle zákona č. 250/2000 Sb.
Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů zřizovat příspěvkové organizace. Za tímto účelem zakladatel může přesunout na jím zřízenou příspěvkovou organizaci majetek, který bude sloužit pro výkon činnosti zřizovatele. Daný případ lze z pohledu zákona o daních z příjmů posuzovat obdobně jako vklad (viz část II. Vklady a jiná plnění ve prospěch právnické osoby). Svěření majetku zřizovatele k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. proto nepředstavuje z pohledu zákona o daních z příjmů pro příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem příjem.

2. Výpůjčka
Při použití institutu výpůjčky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve vztahu zřizovatel (územní samosprávný celek) a jím zřízená příspěvková organizace, vzniká příspěvkové organizaci majetkový prospěch z bezúplatného užívání, který je jako bezúplatný příjem předmětem daně z příjmů právnických osob.
Výjimku představují situace, kdy zřizovatel využije institutu výpůjčky zejména z důvodu, že nemůže svůj majetek svěřit k hospodaření příspěvkové organizaci podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. V těchto případech se bude postupovat pro účely zákona o daních z příjmů stejně jako při svěření majetku k hospodaření podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. (viz bod 1. Svěření majetku podle zákona č. 250/2000 Sb.). Pokud však majetkový prospěch z titulu výpůjčky majetku vzniká, ocení se podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Je-li vypůjčený majetek využíván výhradně pro účely uvedené v § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů (např. kultura, školství, věda, vzdělávání, sociální, zdravotnické, charitativní účely a podobně), lze aplikovat u příspěvkové organizace osvobození příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů a příspěvkové organizaci tak nevznikne z titulu výpůjčky daňová zátěž. Ustanovení § 19b odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů se v tomto případě nepoužije. Nebude-li majetek v plné míře využíván pro činnost, která svou povahou odpovídá výše zmíněné podmínce § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů, nelze osvobodit celý bezúplatný příjem, ale pouze jeho poměrnou část, která odpovídá účelům osvobození příjmů podmiňujícím.

3. Převody majetku do vlastnictví dle § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb.
Převod majetku zřizovatele do vlastnictví jím zřízené příspěvkové organizace podle § 27 odst. 5 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. se bude obecně řídit stejnými pravidly jako obdobné jednání společníka vůči společnosti, tj. nebude se jednat o příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů. Ve specifických situacích nelze vyloučit, že může vzniknout bezúplatný příjem. Ten bude podléhat standardnímu režimu zdanění bezúplatných příjmů u veřejně prospěšných poplatníků. 
 
 
 

Senát schválil trestnost přípravy krácení daně

27.4.2016, Zdroj: ČTK
U krácení daně bude zřejmě opět trestná i příprava tohoto činu...
Praha 27. dubna
 
U krácení daně bude zřejmě opět trestná i příprava tohoto činu. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou dnes po Sněmovně schválil i Senát. Ještě ji musí podepsat prezident. Příprava krácení daně byla trestná do roku 2009, nyní se má kvůli potírání například takzvaných karuselových obchodů do zákona vrátit se sankcí až desetiletého vězení.
Podle kritiků, ke kterým patří Svaz průmyslu a dopravy ČR, by mohla vést trestnost přípravy krácení daně ke zneužívání a k likvidaci podnikatelů. Podle svazu průmyslu se změnou otevírá obrovský prostor nejistoty pro podnikatele, když není jasně vymezeno, co je daňová optimalizace a co už příprava krácení daně.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dnes před senátory obavy vyvracel. Nebude podle něj trestné například už to, že někdo půjde za daňovým poradcem si nechat poradit, jak zaplatit nižší daň. "Je to záměrné malování čertů na zeď," řekl. Zdůraznil, že musí jít o přípravu něčeho, co má znaky trestného činu.
Předloha zavádí opětovně i určitou formu účinné lítosti, která by měla motivovat k oznamování korupce. Nyní hrozí postih oběma stranám, a nemají tedy zájem úplatkářství odhalit. Novela počítá například s tím, že policie dočasně odloží trestní stíhání člověka, který oznámil korupci, pokud slíbil úplatek jen proto, že o něj byl požádán, a zároveň to nahlásil bez zbytečného odkladu.
Novela rovněž upravuje trestní stíhání bývalých zákonodárců poté, co jim skončí mandát, a tedy ztratí imunitu. Pokud je nyní chce policie obvinit, musí nejprve požádat parlamentní komory o jejich vydání. Pokud nejsou vydáni, dovoluje ústava jejich stíhání až poté, co o funkci přijdou. Novela by měla policii umožnit, aby zajistila důležité důkazy a uchovala je na pozdější dobu, kdy bude moci stíhání obnovit.