Chytrý špičkový marketing.
view counter

Slovanská stopa ve starobylé Vitorazi

view counter

Území Vitorazska několikrát změnilo svého pána. Nejprve tu převládalo slovanské obyvatelstvo a většina regionu spadala do působnosti našeho vladaře. Pak sem od jihovýchodu přibyla vlna německy hovořících kolonistů a Vitorazsko se stalo trvalou součástí Dolních Rakous.

 

Tajemná středověká cisterna

I přes dominanci němčiny zde pořád setrvávaly slovanské ostrůvky. Po I. světové válce bylo sporné Vitorazsko definitivně rozděleno mezi Československou republiku a Rakousko. Sousedům tehdy připadlo i hlavní středisko oblasti – starobylé městečko Vitoraz. To se v současných mapách ukrývá pod známějším názvem Weitra. A leží hned u rozhraní vysokých strání Novohradských hor s uhlazenými pahorky vrchoviny severního Waldviertlu.
Opravdová rarita Vitorazi působí zprvu velmi skromně. Ostatně, kdo by ji hledal u podpůrné zdi terasy pod místní radnicí, která pomáhá stabilizovat členitý terén. Tam se za parkovištěm černá otvor se vstupem do utajených podzemních prostor.

Ostrý kontrast slunečného dne a temného sklepení mě chvilkově oslepil. Ovšem pohybové čidlo okamžitě detekovalo přítomnost návštěvníka a zapnulo diskrétní osvětlení. Jeho intenzita byla nastavena přesně tak, aby odhalila křivky neznámých prostor a současně zachovala podmanivost prostředí. Po průchodu úvodním traktem jsem se ocitnul uvnitř neuvěřitelné středověké cisterny. Vedle mě se odrážel olověný odlesk vodní hladiny a nade mnou se vznášela lomená gotická klenba obklopená hrubě opracovanými kvádry granitu. Skvělý zážitek doprovázený mrazením v zádech.

Pozadu nezůstávají ani církevní památky. Farní kostel ve svém interiéru uchovává fragmenty fresek z první půle 15. století. Už jejich snímky mě předem silně uchvátily. Avšak přímo na místě mně chvíli trvalo, než jsem je objevil, poněvadž jsou schovány uprostřed boční lodi a poblíž kůru. Mimořádně mě potěšilo výtvarné zpracování pašijové motivu, které navozovalo dojem dávného komiksu.

Od kostela pokračuji trasou vyhlídkové stezky vedené kolem městského opevnění. Pode mnou se na dně hlubokého těsného údolí bělá komplex bývalého špitálu s kostelíkem zkrášleným rozměrnou vnější malbou. Ta sem trochu zanesla prvek Alp. A i ona pochází z období gotiky.

 

Mekka pěnivého moku

Obzvláště pozoruhodného svědka minulosti pak tvoří zdejší zámek zbudovaný na vrcholu dominantního pahorku. Pochopitelně, že mu původně předcházel mnohem starší hrad. Nyní vitorazské šlechtické sídlo okouzlí poutavými elementy vrcholné renesance, do níž byly extrémně citlivě zařazeny soudobé doplňky, především vkusné zastřešení zámeckého nádvoří. Interiér obsahuje historicky-vlastivědné expozice.

Nicméně naprosto opačné klenoty jsou uchovány v klenutých prostorách suterénu. Vitoraz se totiž ráda pyšní primátem prvního privilegovaného rakouského centra, kde se oficiálně započalo vařit pivo. Tato tradice zde zůstala až doteď. Proto zámecká sklepení vyplňuje ohromné množství exponátů věnovaných pivovarnictví.

Zámek dlouhá staletí vlastnili Fürstenberkové, kteří provozovali řadu pivovarů i na svých državách u nás. Namátkou stačí připomenout Krušovice, Křivoklát nebo Nižbor. Proto tady návštěvník může obdivovat také dobové fotografie těchto provozů, etikety a další předměty.

Text: Jakub Hloušek