Chytrý špičkový marketing.
view counter

Souvislost mezi bludištěm a smrtí

view counter

Jak dnes uznává mnoho lidí, představuje bludiště hádanku – například volba cesty v bludišti ze živého plotu nabízí vzrušující a občas i děsivou cestu od vrcholu ke středu. V nejranějších labyrintech vedla však do středu jenom jedna cesta a velmi často měly podobu nákresu vyrytého do kamene nebo zdobícího keramiku. Malé labyrintní nákresy jako bludiště, používané indiány Hopii, a také krétský labyrint mohly docela dobře symbolizovat větší stavby, ať už skutečné nebo mýtické. Ještě starší byly egyptské labyrinty - například hrobka krále Perjebsena asi z roku 3400 př. Kr. a kresby, které nacházíme na egyptských pečetidlech.

Protože bludiště a labyrinty mají pravděpodobně pětitisíciletou historii, vznikají velké problémy, když dáváme dohromady klíče k odhalení jejich původního tvaru a smyslu. Ale jak dokazuje Perjebsenova hrobka i hrobka v sardinském Luzzanu, je jasné, že bludištní symbol měl těsné spojení se smrtí. Navíc se obvyklé kruhové labyrinty podobají spirálám často vytesaným na prehistorických náhrobcích, jako pěkná trojitá spirála dodnes viditelná v chodbovém hrobě v Newgrange v Irsku. Bludiště a labyrinty – obojí jsou prakticky neodlišitelné – mohly proto být mapami podsvětí, do něhož musí vejít duše zemřelého. Jako takové jsou symboly smrti. Současně mohly symbolizovat i znovuzrození, neboť dokáže-li se duše proplést do srdce labyrintu, může projít touto cestou zase ven.
(ng)