Chytrý špičkový marketing.
view counter

Středověká gotika Rožmberského města

view counter

Jižní Čechy jsou exkluzívní pokladnicí našich starobylých architektonických památek. Každé zdejší městečko tají pozoruhodný hrad, zámek, tvrz, palác či kostelík, kterému podobný jinde těžko spatříme. A ani Soběslav není výjimkou.

 

Magie geometrických tvarů

Hlavním prvkem, který dominuje klíčovým pamětihodnostem Soběslavi, je úchvatná středověká gotika, která se uvnitř kostela razantně projeví elegancí ostrých ploch ladné sklípkové, respektive diamantové, klenby. Podobné dílo, avšak mnohonásobně menší, rovněž zdobí někdejší kapli - a posléze černou kuchyni - Horní tvrze v Kestřanech. A současně nádherná diamantová klenba krášlí prostory bechyňského františkánského kláštera.

Právě řeholníci z Bechyně se s největší pravděpodobností zasloužili o vznik tohoto mistrovského kousku. Ale ještě předtím vývoj chrámu poznamenaly bouřlivé události, protože na dosah ruky odtud leží epicentrum vzestupu husitského hnutí – Tábor. Tím pádem se Soběslav přirozeně dostala do terče hrdých Žižkových táboritů. Během husitských válek byl soběslavský kostel poškozen, vypleněn a vypálen.

Vnější zdivo průčelí pak signalizuje, kdo tady byl dlouhá staletí pánem - reliéf známé rožmberské růže dohlíží na město a připomíná věčnou slávu rodu, který tolik zvelebil jižní Čechy. Nicméně shodný pohled z ptačí perspektivy si také mohou vyzkoušet současní návštěvníci. Poněvadž jim je zpřístupněna kostelní věž. A kde je věž, tam se rovněž nalézají zvony. Ty zdejší se prý za časů jedné z morových epidemií mnohokrát samy od sebe nečekaně rozezněly a chmurně oznamovaly, že nákaza si brzy vybere novou oběť.

 

Kostel sloužil i jako seník

Bezkonkurenčně nejvíce pozornosti na sebe strhne malý kostelík svatého Víta, jelikož přespolní příchozí okamžitě omráčí atypickou formou architektury rezonující ostrými tvary ryzí gotiky. Díky štíhlé nástřešní výšce tato svatyně působí silně exoticky a vytlačuje do pozadí i mnohem větší sousední budovy. Jedná se o bývalý filiální kostel. Jeho existenci doprovází řada zvratů - po obsazení husity sloužil jako seník, císařským dekretem Josefa II. byl zase zrušen a změnil se na objekt k bydlení. V minulém století postoupil další úpravy a opětovně mu byla vrácena role duchovně-kulturního svatostánku.

Stranou náměstí se pak mezi domky rýsuje mlčící kamenná věž pojmenovaná Hláska. Strohá a surová. Tady se nalézal komplex rožmberského hradu. I on absolvoval veletoč vzestupů a pádů. Teď poskytuje důstojné prostředí městské knihovně a podává vzácný doklad harmonického prolínání středověkého dědictví s moderními elementy. Hlásce sekunduje cihlový komín venkovského pivovaru. Tady je pořád přítomen poetický ráz místa, které evokuje záběry z kultovních Postřižin, posazeného do rámu šlechtického sídla s hrubým kamenným zdivem i zaslepenými lomenými okny.
Text : Jakub Hloušek