ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Tajemná drúzská víra

view counter

Drúzské náboženství je dodnes obestřeno řadou tajemství. Této magické víře „vyvolených“, která obsahuje i mnoho prvků z judaismu, řeckého pravoslaví a hinduismu, se daří zejména v oblastech obývaných Araby ve Svaté zemi.
Dnes jsou drúzové žárlivě střeženou tajemnou sektou, ale v minulosti byl s nimi spojován i legendární Saladin, dobyvatel Jeruzaléma.

Drúzové pocházejí ze šíitské větve ismáílítů, od kterých se krvavě oddělili v 11. století. Sami sebe považují za „vyvolené“ a označují se i dnes za hrdé monoteisty (muwahhidún), tedy vyznavače jediného Boha. A to přesto, že drúzské náboženské představy ovlivnil do značné míry judaismus, který také obsahuje gnóstické prvky (stejně jako západní i pravoslavné křesťanství a dokonce i hinduismus).


Byl zakladatel hnutí inkarnací Boha?

Zakladatelé drúzské víry věřili, že al-Hakím, chalíba z egyptské fátimovské dynastie, byl inkarnací Boha, protože po jeho smrti v roce 1021 jeho tělo zmizelo. Zatímco podle většiny ostatních muslimů Al-Hakím prostě zemřel, drúzové věří, že odešel na nebe a tady čeká na svůj návrat na zem, po kterém nastane pro jeho věřící a zastánce zlatý věk (což je velmi podobné třeba víře ortodoxních židů nebo prvotních křesťanů). Právě tato představa drúzy výrazně odlišuje od zbylé většiny muslimské populace a činí jejich sektu výlučnou a tajemnou. Je pochopitelné, že pro své přesvědčení a víru byli ostatními muslimy krvavě pronásledováni po celá staletí. I to způsobilo, že ačkoli se k drúzům zpočátku hlásilo mnoho příznivců, kteří ho chtěli šířit dál, hnutí se záhy uzavřelo do sebe a od roku 1050 přestalo expandovat. Dnes přežívá v „kabalistické“ podobě jako soubor přísně a žárlivě střežených informací.

 


Věřící by se měl modlit sám

Drúzové také věří v mnoho proroků, které považují za ztělesnění ducha monoteismu. Uctívají tedy jak Adama, Abraháma, Šalomouna a Noema (jako židé), tak také ryze křesťanské představitele, třeba Jana Křtitele, Ježíše Krista (Izá), nebo „pohanské“ filozofy z dob antiky -Sókrata, Pythagora, Platóna, Aristotela a šiřitele helénismu Alexandera Velikého. Samozřejmě uctívali Proroka Mohameda. Ačkoliv ale drúzové tolerují všechna tři velká monoteistická náboženství, věří, že jejich početné rituály a složité obřady odvedly věřící od „pravé“ víry - tedy pochopitelně té jejich, drúzské. Sami se proto nezúčastňují těchto rituálů a obřadů (kromě půstu během muslimského ramadánu, odmítání alkoholu a zákazu vepřového masa), odmítají kulty světců a poutí k posvátným místům. Nepraktikují ani hromadné modlitby, protože věří, že člověk by se měl modlit k Bohu sám - a nepřetržitě.

Přesto se i drúzové vždy 25. dubna scházejí na některých posvátných místech, která považují za vhodná pro své náboženské disputace. V Izraeli je to například hrob Mojžíšova bratra Jitra (Nabi Šu´ ajb) nebo Hattínské rohy, což jsou dva kopce, kde došlo v roce 1187 k drtivé porážce křižáckého vojska v bitvě se sultánem Saladinem. Podle drúzské tradice měl totiž Saladin v předvečer této rozhodující bitvy pro další osudy Blízkého východu sen, ve kterém ho anděl ujistil, že pokud druhého dne zvítězí, podaří se mu najít Jitrův hrob. Když se pak toto vidění vyplnilo a muslimové nad křesťany vinou jejich špatné taktiky zvítězili, drúzové na daném místě vybudovali modlu.


Vyvolené mohou být i ženy

Tajemné a výlučné drúzské náboženství se dělí na dvě části. Tou první jsou al-Uqq´l, „zasvěcení“, kterých je asi 20 procent. Zbylou většinu, tzv. al Juhh´l, tvoří členové drúzské komunity, kteří nemají přístup k tajným kabalistickým informacím, nemohou třeba číst náboženskou literaturu a jejich představitele najdeme většinou v politických a vojenských kruzích. Naopak zasvěcení al-Uqq´l mají na starosti náboženství a otázky víry. Drúzové však ani v této své elitě nerozlišují mezi mužem a ženou, takže i ženy se mohou stát těmito vyvolenými.

Petr Blahuš