Chytrý špičkový marketing.
view counter

Tajemná svatyně královny Anglony

view counter

Kdysi to bylo půvabné středověké městečko. V odlehlém jihoitalském regionu Basilicata se rozkládalo na jílovitém kopci nad údolími řeky Agri a Sini. Z města se bohužel dochoval jen jediný skvost, zato největší: nádherný kostel zasvěcený Svaté Marii, královně Anglony – Santa Maria Regina d´Anglona.

První kaplička zde stála v 7. století, o 400 let později vznikl kostel a v r. 1999 mu papež udělil titul malé baziliky. Samozřejmě se jedná o původní pohanské kultovní místo, dnes velmi osamělé, avšak o to víc je zde až hmatatelně cítit Genius Loci. Středověká Anglona byla vybudována na troskách starověkého města Pandosia, jednoho z bohatých a luxusních center Magna Grecia (Velkého Řecka) na jihoitalské pevnině. To se ještě Basilicatě říkalo Lukánie.

 

Ušetřili jen svatyni

Rolnická osada dostala jméno Anglona, protože agnone znamená potok, který zde stékal v meandru do řeky Sini. V 9.století ji Saracéni zdecimovali tak, že všichni, co útok přežili, město opustili a odešli do sousedního Tursi, které lépe odolávalo nájezdům. Pobořené město zůstalo opuštěno celá dvě století. Pouze svatyně nad městem Santa Maria Regina Anglona zůstala ušetřena, jakoby se jí nájezdy, rabování a plenění vyhýbaly.

 

Požár pohltil městečko

Městečko začalo znovu rozkvétat a prosperovat, ve 13. století nad ním převzal patronát sám císař Federico II. Svevia a zřídil zde biskupství. Znovu zasáhl osud, když vypukl v Angloně požár a poškodil ji způsobem, ze kterého se už nikdy nevzpamatovala. Město zaniklo a opět zůstala jen svatyně svaté Marie Královny Anglony na nejvyšším bodě místa. Starobylá tajemná svatyně je dnes vše, co zůstalo ze středověké Anglony a antické Pandosie. Dnes se kolem svatyně rozkládá upravený park, který přirozeně splývá s okolním piniovým lesem.

Samotná svatyně je vystavěna ze sopečného tufu a travertinu, má překrásnou apsidu a nádherný románský portál, který je památkou sám o sobě. Tři chrámové lodě uvnitř jsou bohatě dekorovány freskami. Křesťanská legenda o vzniku svatyně hovoří o malém chlapci, který pásl stádo ovcí v okolí. Najednou viděl, jak se k němu blíží překrásná paní celá v bílém, která jakoby se vznášela. Vlídnými slovy jej požádala, aby sem přivedl ostatní pastevce z údolí a vyprávěl jim o zjevení. Dospělí chlapci zpočátku nevěřili, pak je přemohla zvědavost, vydali se nahoru, tam našli v trávě sošku Madony a postavili kolem ní kapličku.

Původní soška už se dávno rozpadla, ta současná byla vyhotovena v 18.století: Madona sedí na trůnu, na levé paži drží malého Ježíše a v pravé stříbrné žezlo. Ježíš drží zlatý glóbus a druhou rukou žehná. V roce 1901 byla Madona titulována královnou – Regina a prohlášena patronkou nejen anglonské svatyně, ale i sousedního města Tursi a celé diecéze. V roce 2001 bylo sté výročí její korunovace, takže do svatyně se dostavila vatikánská elita: kardinálové, biskupové a ti s sebou přitáhli značný příliv věřících – přes deset tisíc lidí!

 

Slavnosti na počest královny

Prvních osm dní v září každý rok zde probíhají slavnosti pořádané na počest této královny Anglony. Pořádají se zde slavnosti i koncerty, slouží se slavnostní mše, následují modlitby, zpěv, procesí a večer rozzáří noční oblohu nad roklemi ohňostroje. Nutno podotknout, že probíhají v typickém jihoitalském stylu: davy lidí a dětí, hudba, křik, emoce, chaos. Kdo je na to připraven, objeví zde nejen kus původní starobylé Itálie, ale užije si i neopakovatelnou atmosféru jihoitalské sounáležitosti, zážitků i zábavy.

Text a foto: Jana Zapletalová