ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Tajemné karpatské jezero plné slz

view counter

Siněvirské jezero, které se nachází na území bývalé Podkarpatské Rusi, dnes ukrajinské Zakarpatské oblasti, patří ke skutečným skvostům Karpat. Mořské oko či Perla Karpat, jak se mu přezdívá, totiž není obyčejným jezerem. A podivuhodných příběhů, které se ho týkají, je hned několik.

Jezero je největším ze 137 zakarpatských jezer, je také nejvýše položeným jezerem na Ukrajině. Je obtížné změřit jeho plochu, ta je totiž proměnlivá a uvádí se mezi čtyřmi až sedmi hektary. Největší hloubka je 24 metrů a přesto, že se to může jevit zvláštně, aby turista k jezeru došel, musí jít zhruba dva kilometry do kopce. Přesněji, až do nadmořské výšky 989 metrů.

 

Legenda o nešťastné lásce

Jezero napájí čtyři potoky a podzemní prameny. Jeho vznik se odhaduje na dobu někdy před deseti tisíci lety a mělo k němu dojít geologickým sesuvem. Jenže podle legendy to bylo všechno jinak, což dokazuje příběh o karpatském Romeovi a Julii. Krásná dívka jménem Siň se zamilovala do chudého horala, pastevce jménem Vir. Rodiče lásce nepřáli a otec dívky nechal Vira v lesích zabít. Nešťastná Siň pro svou láskou plakala tak dlouho, až slzami naplnila celé jezero, které dostalo jméno po obou nešťastnících. Ostrůvek, který z vod jezera v létě vystupuje, je prý mohylou, pod kterou leží zavražděný Vir. Na motivy pověsti vytvořili v roce 1984 sochaři Ivan Brody a Michajlo Sanuč třináct metrů vysokou sochu zamilované dvojice. Ta se okamžitě stala symbolem jezera.


Zvláštně čistá voda

Voda jezera je průzračně čistá, neobsahuje žádné chloridy a má i neobvyklou chuť. Jako by to ani nebyla obyčejná voda, ale opravdu slzy dívky Siň. Právě díky průzračné čistotě zde žijí pstruzi či raci. I okolí jezera jako by nebylo ze současného světa, neboť jde o nedotčenou přírodu, v níž žije mnoho druhů živočichů i rostlin. Rostou zde buky, jedle, smrky a další. Nad jezerem se tyčí Jezerní hora, která je vysoká 1 496 metrů. Pro svou čistotu se celá zdejší příroda stala v roce 1989 součástí Siněvirského národního parku, který se rozkládá na čtyřiceti hektarech. Seznámit se s místní kulturou je možné také v nedaleké vesničce Siněvirská Poljana.
Jaroslav Svoboda