ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Tajemné skalní mísy Jizerských hor

view counter

Naproti nádraží ve Smržovce se vypíná skalní stěna a nedaleko nad ní se ukrývá skalní vyhlídka s pozoruhodně kruhovými i oválnými prohlubněmi - tzv. skalními mísami. Tyto prohlubně na vrcholcích skal bývají obvykle naplněny dešťovou vodou. Měnící se obrazce na vodní hladině údajně v pohanských dobách sloužily k věštění budoucnosti a lidských osudů a právě tak k odhalování a posuzování dávných jevů. Jen na málo místech najdeme takové množství rozličných skalních mís a obřích nebo též "obětních hrnců", jako právě v Jizerských horách.

Vznik kamenných mís lidé podle některých pověstí spojovali s ďábelským působením a s čertovskými rejdy. Mísy ve skalách měly vzniknout údery čertova kopyta, jiné byly zase vytlučeny čertovským pozadím, přičemž odtokové stružky z mís vytvářel ďábel svým ocasem. A přestože se odborníci koncem 19. století přiklonili k názoru, že obří hrnce ( z německého Riesentopf ) ve skalách mají výhradně přírodní výtvor a vznikly dlouhodobým působením vody, mrazu a větru, mnozí si stále stojí za dávným tvrzením, že tady šlo o něco nadpřirozeného a ďábelského. Největší z mís, tzv. Čertovu studánku, najdete v nejnižší části skalnatého bloku pod převislou skálou. Průměr skalní prohlubně činí 130 cm a hloubka dosahuje půl metru. Mísa přitom nikdy nevysychá a traduje se, že je naplněna "mrtvou vodou". Obdobně jako se vypráví v pohádkách, tak i ve skutečnosti měli lidé tuto vodu využívat v lidovém léčitelství, a to k zacelování ran a ke zpomalování postupu infekcí. V některých ze záznamů se pak dokonce připomínají skutečné léčivé vlastnosti této kapaliny. V další výškové úrovni skalního bloku je možné spatřit ještě další tři menší mísy s odtokovými žlábky.

Skalní bloky s obřími hrnci se vyskytují též v severní části Jizerských hor, například na vrcholu Frýdlantského cimbuří, pod Oldřichovským Špičákem a na Lysé skále. Nepřehlédnutelná mísa se nachází rovněž nedaleko Šolcova rybníka u Raspenavy. Jak ovšem vyplývá z dalších pověstí a tajuplného vyprávění, všechny tyto "hrnce" nemají ďábelský původ. Stačí připomenout místo nad Rudolfovem - na Ježíškových kamenech, kde měla Panna Marie omývat v kamenné míse malého Ježíška a další nad Novým Harcovem to jsou zase Andělské kameny s prohlubní též zaplněné vodou. Mnoho dalších zvláštních mís se potom skrývá ve zdejších žulových skalách a bukových lesích. Nedaleko cesty z Lukášova vzhůru podél Harcovského potoka, na hřeben ke Královskému vrchu, zaujme zřícený skalní blok s mohutnou, na bok obrácenou mísou.

Říká se jí "Bručoun" podle bručivých nemelodických zvuků, jež vznikají při nárazech větru. Obdobně spadlá část skály s výraznou prohlubní má své nynější stanoviště nedaleko Staré poutní cesty z Oldřichova do Hejnic a další, zvaná "Kukaň", také nad Farskou loukou. Skála s obřím hrncem ční i v samotném městě Jablonci nad Nisou, kde jedna z ulic dostala pojmenování U Balvanu. Ať už je původ těchto bizarních skalních mís jakýkoliv, vytváří zvláštní pozoruhodnou přírodní scenerii, která se stala zdrojem a námětem mnoha pohádek, pověstí i poutavého vyprávění.