Chytrý špičkový marketing.
view counter

Varovná znamení

view counter

Naši předkové vídali na obloze varovná znamení z nebe a v kometách spatřovali posly ohlašující „hlad, mor, válku či strašlivou zkázu Země“.

Halleyově kometě, kterou lze spatřit každých 76 let, se přičítala nejrůznější neštěstí a v roce 1456 byla papežem Callixtem prohlášena za posla ďáblova. Znamení je však možno chápat dvojím způsobem. Objevení se Halleyovy komety před bitvou v Hastings v roce 1066 zvěstovalo Angličanům porážku, ale pro vítěze Viléma Dobyvatele znamenalo dobrou zprávu: „Nová hvězda – nový král.“ Tatáž víra poháněla mudrce, aby – jak se píše v Evangeliu sv. Matouše – šli za hvězdou do Betléma poklonit se Božímu synovi. Popisovaná hvězda na východě zůstává pro astronomy záhadou. Jiná kometa mohla být příčinou „tunguzské události“, záhadné exploze, která otřásla světem 30. června roku 1908. Obyvatelé oblasti Tunguzské plošiny na Sibiři spatřili, jak se obloha „otevřela, spojila se zemí a vyšlehl oheň“, který zničil území o rozloze zhruba 2000 km2, na kterém uhynul veškerý dobytek a lesy byly srovnány se zemí. Výbuch bylo slyšet do vzdálenosti 800 km, nárazovou vlnu zaznamenali až ve Washingtonu a ohnivě rudá obloha na Evropou „změnila půlnoc v jasné poledne“.

Vzhledem k nepřístupnosti Tunguzské plošiny, bylo se seriózním průzkumem započato až v roce 1927. Tehdy se sovětský vědec Leonid Kulik pustil do dvacetiletého studia dané oblasti, které přineslo více otázek než odpovědí. Ať už do sibiřské tajgy dopadlo cokoli, nezanechalo to po sobě žádné stopy v podobě kráterů či úlomků meteoritu, způsobilo to však popáleniny z ozáření na zvířatech a genetické mutace na místní flóře a fauně, což by svědčilo o tom, že zde došlo k jadernému výbuchu neporovnatelně většího rozsahu než ten, který jsme zažili o 37 let později v Hirošimě.
(nag)