Chytrý špičkový marketing.
view counter

Věda a výzkum krátce (146)

view counter
  • Jak naznačil výzkum vědců z Cambridgské univerzity, barvoslepí lidé vnímají víc rozdílů v barvách, než odborníci předpokládali. Při testech měly pokusné osoby rozpoznávat páry barev. Prokázalo se, že pacienti s nejčastější formou barvosleposti na zelenou barvu (deuteranomálií) jsou schopni rozeznat barevné nuance, které lidé bez poruchy barvocitu vnímají stejně. Podle všeho různé druhy barvosleposti mohou zvýšit citlivost ve vnímání některých barevných rozdílů. Fakt, že lidé s poruchou barvocitu mohou vidět odstíny barev, které zdravé oko nezaznamená, se pravděpodobně týká pouze jedinců, u nichž je velký rozdíl v citlivosti světločivných buněk zachycujících světlo dlouhé a střední vlnové délky.

  • Experti na univerzitě ve skotském Dundee zkoumali chování psích miláčků. Zajímalo je, zda a jakým způsobem reagují na pokyny lidí. Sledovali přitom nejen psy dobře vycvičené, ale i takové, kteří byli cílevědomou výchovou zcela nepoznamenaní. Zjistili, že poslušnost není závislá ani tak na úrovni tréninku, jako na úzkém vztahu k člověku, který pokyny dává.
    Psi rozumí našim touhám a přáním lépe, něž si myslíme. A co víc - jejich schopnost rozumět lidem se stále zlepšuje. V budoucnu už možná nebudou potřebovat žádný výcvik a požadavky svého pána budou plnit automaticky. Schopnost poslušnosti si psi v soužití s člověkem předávají z generace na generaci během domestikace. V současné době psi akceptují lidi jako své sociální partnery. Proto instinktivně sledují jejich chování a s přirozenou intuicí vnímají jejich přání.

  • Ve 22 evropských zemích probíhá studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů. Jak se ukazuje, tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Aktuální verze celosvětového červeného seznamu IUCN zahrnuje přes 65 000 rostlinných a živočišných druhů, z nichž 31 % je ohroženo vyhynutím. Studie mezinárodního týmu badatelů přinesla přesvědčivé důkazy o tom, že se důsledky současné činnosti člověka na biodiverzitu plně projeví až po několika desetiletích.

  • Hubbleův teleskop objevil nad Jupiterovým měsícem Europa vodní páru. Zatím není jisté, odkud se detekovaná voda nad měsícem vzala, nejpravděpodobnější vysvětlení však je, že uniká z prasklin v ledové krustě pokrývající Europu. Vědci se proto domnívají, že se pod ledovou krustou ukrývá oceán tekuté vody. Europa je v pořadí šestý měsíc planety Jupiter a přítomnost vody zde astronomové předpokládali již dříve. Nadále nemají důkazy, že se na Europě vyskytuje život, potvrzený výskyt vody ho ale teoreticky umožňuje.

  • Geologové monitorují vulkán ukrytý pod povrchem země v Yellowstonském národním parku. Jak zjišťují, je mohutnější, než předpokládali. Na délku měří 90 kilometrů a jeho výbuch by mohl zásadně ovlivnit klima celé planety. Vědci odhadují, že vulkán naposledy soptil před 640 000 lety. Jezero magmatu leží v hloubce pět až 14 kilometrů a podle odhadů by v něm mohlo být 200 až 600 tisíc kilometrů krychlových žhavé hmoty. Geologové povrch sopky v parku sledují, aby měli případně včas zprávy o tom, že magma začalo stoupat k povrchu. Exploze vulkánu by podle odborníků byla 2000krát silnější než výbuch sopky Svatá Helena v roce 1980.

(zem)