Chytrý špičkový marketing.
view counter

Věda a výzkum krátce (150)

view counter
  • Italští vědci přišli s novými poznatky ohledně tzv. Turínského plátna. Zjistili, že jeho datování mohla ovlivnit neutronová radiace při zemětřesení v jeruzalémském Starém Městě roku 33 našeho letopočtu (mělo sílu 8,2 Richterovy stupnice). Radiokarbonové datování, které experti provedli v roce 1988, určilo stáří obrazu na plátně na 728 let. Ovšem ozývaly se hlasy, že je artefakt mnohem starší. Italští vědci teď mají za to, že právě neutronové emise zmíněného zemětřesení mohly na prastarém plátně „vykreslit“ kontury ukřižovaného muže.

  • Jakkoli jsou krokodýli považováni za vodní živočichy, studie přírodovědců z Tennessee prokázala, že některé druhy krokodýlů jsou zdatné i ve šplhání po stromech! Studie mapovala život čtyř druhů ze Severní Ameriky, Afriky a Austrálie (krokodýla amerického, nilského, Johnstonova a štítnatého). Ukázalo se, že to, jak vysoko krokodýli vylezou, souvisí s jejich velikostí. Menší jedinci vylezou výše a ve větvích dál než ti větší a těžší, někteří se odváží až do čtyřmetrové výšky. Jedním z důvodů, proč krokodýli šplhají, je lepší přehled o okolí, nepřátelích i kořisti. Dalším je termoregulace - krokodýli slunící se ve větvích byli pozorováni tam, kde na souši bylo jen málo míst k vyhřívání se na slunci.

  • Nové geodetické měření ukázalo, že hora Sněžka je vyšší, než se uvádělo. Její vrchol leží ve výšce 1603,3 metrů na polském území u kaple svatého Vavřince. O deset centimetrů méně dosahuje pak nejvyšší bod Sněžky na české straně. Dosud uváděná výška 1602 metrů je jen hodnota trigonometrického bodu, který se na Sněžce nachází.

  • Švédský matematik Mikael Johansson spočítal, že existuje přesně 177 147 způsobů uvázání uzlu na kravatě. To je o 177 062 možností více, než určili matematici v roce 1999. Kde se vzal tak velký rozdíl? Záleží na tom, co se vlastně počítá za uvázání uzlu. Budeme-li brát v potaz konvenční standard, uzel musí spočívat pod látkou kravaty. Ale existují i jiné způsoby a jak vidno, jsou jich tisíce.

  • V egyptských papyrech byla nalezena dosud nejlépe zachovaná báseň někdejší slavné antické básnířky Sapfó (Platón o Sapfó hovořil jako o desáté Múze, byla skutečnou hvězdou své doby). Z jejích devíti knih poezie se do současnosti dochovala jediná kompletní báseň (Modlitba k Afroditě) a pak fragmenty čtyř jiných básní. Není divu, že oznámení oxfordského badatele Dirka Obbinka o tom, že má v ruce dosud neznámou kompletní báseň Sapfó a torzo ještě nějaké další, vyvolalo poprask. Obbink se dostal k textům náhodou, s prosbou o konzultaci se na něj obrátil vlastník jakéhosi papyru. Obbink zatím uvedl, že je báseň rozhovorem, v němž se polemizuje o zdaru námořní výpravy muže jménem Charaxos. V básni je zmíněn i muž Larichos. Podle antických pramenů se tak jmenovali dva ze tří bratrů starořecké básnířky. Zda šlo o její bratry a jestli je vypravěčem básně sama Sapfó nebo někdo jiný, zatím nelze rozhodnout. Báseň byla věnovaná bohyni Afroditě, tedy patřila do první z devíti knih. Sapfó ji věnovala rodině, líčení svého života a náboženskému kultu antické bohyně lásky. Papyrus zřejmě pochází z egyptského města Oxyrhynchus, kde žila početná řecky hovořící komunita. Vědci tu narazili na velké množství papyrových svitků z ptolemaiovského a římského období, které se v tamějším velmi suchém klimatu poměrně dobře zachovaly.

(zem)