Chytrý špičkový marketing.
view counter

Věda a výzkum krátce (151)

view counter
  • Velká kanadská studie (trvala 25 let a zapojilo se do ní 90 tisíc žen) zpochybnila význam preventivního mamografického vyšetření prsu. Závěry studie ukazují, že mamografické vyšetření sice zachytí nádor včas, ovšem úmrtnost na rakovinu prsu u žen, které screening mléčné žlázy prodělaly, je stejná jako u těch, které ho neměly. Výzkumníci chtěli zjistit, zda je výhoda v tom, když se rakovina prsu zjistí ve fázi, kdy je nádor tak malý, že se nedá ani nahmatat. Došli ale k záporné odpovědi. Čeští odborníci upozorňují, že při hodnocení prospěšnosti screeningu je třeba přihlížet k dalším faktorům. U nás se po roce 1989 změnilo reprodukční chování, ženy rodí první dítě později, přibývá bezdětných, populace stárne, riziko rakoviny roste.

  • Přírodovědci z Anglie několik let zkoumali na ostrově Borneo život orangutanů. Při analýze záběrů z kamerových pastí zjistili, že orangutani tráví na stromech mnohem méně času, než se předpokládalo. To, že mnohem častěji sestupují na zem, si odborníci vysvětlují tím, že možná mají strach z člověka a proto mění své zvyklosti. Orangutani jsou totiž na stromech nejhlučnější a Indonésané, kteří je loví, je snadněji vystopují. Další příčinou bude zřejmě kácení a narušování pralesů.

  • Studie amerických lékařů naznačila, že za nárůstem počtu dětských mozkových poruch (dyslexie, autismus, hyperaktivita) stojí zřejmě jedovaté chemikálie - neurotoxiny, které jsou obsaženy v pesticidech a rozpouštědlech. Škodlivé účinky na dětský mozek však může mít i nadbytečné množství manganu či fluoridu. Rozpouštědlům je dávána odpovědnost za hyperaktivitu a agresivní chování. Pesticidy negativně ovlivňují poznávací funkce. Mangan prý může za poruchy snižující intelektuální schopnosti a jeho nadbytečná konzumace vede i ke snížení motorických schopností. Přitom nepřijatelné množství manganu může obsahovat i voda, která je jinak označena jako pitná.

  • Podle maďarského výzkumu lidský a psí mozek zpracovávají zvuky podobným způsobem. Psi i lidé mají ve svých mozcích stejné „hlasové oblasti“, jež zodpovídají za pochopení a interpretaci psích i lidských zvuků, jsou proto schopní vzájemného pochopení emocí. Přítomnost hlasových center naznačuje, že tyto oblasti existovaly už i v mozku předka obou druhů, který žil před více než 100 miliony lety. Mozek společného předka psího a lidského druhu byl podobný mozku současných psů, zatímco lidský mozek prošel vývojovými změnami.

  • Vědci z Dánska zkoumali mořskou houbu chlebovou (Halichondria panicea), kterou nasbírali v kyslíkatých vodách dánského fjordu. Drželi ji v akváriu, ze kterého postupně odsávali kyslík. Houba k jejich údivu přežila experiment a žila i deset dní poté, co se hladina kyslíku v akváriu dostala na nejnižší úroveň (dvěstěkrát nižší hodnotu, než je v atmosféře). Z experimentu vyplynulo, že nejprimitivnější živočichové mohou žít ve vodě, která kyslík téměř neobsahuje. Pokud to dokáží moderní houby, je pravděpodobné, že raná zvířata mohla také. To zpochybňuje všeobecně přijímaný názor, že evoluce živočichů byla opožděna z důvodu nedostatečného množství kyslíku, který by mohli dýchat.

  • Na pozemku ovčí farmy v západní Austrálii byl nalezen úlomek zirkonu. Byl objeven ve skále v australské oblasti Jack Hills v roce 2001. Je velmi malý - měří pouze 0,2 x 0,4 milimetru, přesto jde o nález veliké důležitosti. Vědci ho pečlivě prozkoumali a došli k závěru, že jde o nejstarší známou část naší planety! Experti za pomoci dvou různých metod stanovili věk krystalu na 4,4 miliardy let.

(zem)