Chytrý špičkový marketing.
view counter

Věda a výzkum krátce (158)

view counter

  • Indičtí přírodovědci po více než desetiletém výzkumu oznámili, že objevili v lesích na jihu Indie 14 nových druhů tzv. tančících žab z rodu Micrixalus! Proč se tyto žabky označují jako tančící? Přezdívku dostaly díky charakteristickému vykopávání zadních nohou. To provádějí samečci v období páření, upoutávají tak pozornost samiček.

  • Němečtí bio-inženýři vyvinuli prototyp umělé kostní dřeně. Dosud provedené testy vypadají slibně, předpokládá se proto, že by lékaři s pomocí této náhražky mohli začít léčit leukémii v horizontu několika let.

  • Experti z univerzity v Illinois se zaměřili na syntetické materiály. Z jejich laboratoří vzešly plasty, které mají schopnosti biologických organismů. V případě mechanického poškození se díky tomu dokážou samy regenerovat a obnovovat. Tyto materiály jsou totiž uvnitř propojeny cévní strukturou, jež vede hojivé chemické látky, které se postupně přeměňují v gel, do všech částí syntetické látky. Jakmile se díry a štěrbiny zaplní, gel ztvrdne do tuhého polymeru a stane se součástí plastové hmoty. Obnovitelné plastové materiály možná v budoucnu nahradí stávající plasty.

  • Filipínští odborníci objevili v západní části ostrova Luzon, což je oblast s půdou bohatou na těžké kovy, nový druh rostliny. Ta dostala jméno Rinorea niccolifera a překvapila vědce svým životním stylem, neboť hromadí ve svých listech neobvyklé množství niklu. Dokáže absorbovat až 18 000 mg kovu na kilogram její tkáně, aniž by se otrávila. Takové množství je sto až tisíckrát vyšší než u většiny jiných rostlin. Hyperkumulace niklu je přitom extrémně vzácný jev. Byla zaznamenána pouze u necelého procenta rostlinných druhů, které žijí na půdách bohatých na nikl. Na světě existuje jen asi 450 druhů rostlin s touto vlastností z odhadovaného množství 300 tisíc druhů cévnatých rostlin.

  • Podle studie odborníků z Michiganu souvisí fyzická kondice značně s tou psychickou. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jsou zdraví a v kondici, mají i mnohem lepší paměť než ti, kteří trpí nadváhou. Výzkumníci sledovali několik desítek studentů po dobu 48 hodin. Vybrali si vzorek mladých a převážně zdravých lidí různé fyzické kondice. Ukázalo se, že ti, kteří nebyli zcela fit, měli větší problémy s dlouhodobou pamětí než jejich „zdravější“ kolegové.

  • Vědci vycházeli z aerobní zdatnosti účastníků výzkumu, která byla výsledkem testu na běžícím pásu , jejich váhy, BMI, věku a pohlaví.

  • Věříte na lásku na první pohled? Vědci tvrdí, že taková láska neexistuje, že jde o pouhý biologický kalkul. O tom, zda konkrétní žena vyhovuje muži jako objekt lásky na první pohled, podle některých vědců rozhoduje během několika desítek sekund část mozku zvaná insula. Letošní výzkum totiž ukázal, že muži po mozkové mrtvici, u nichž došlo k poškození insuly, nejsou lásky na první pohled schopni. Nedokážou totiž rychle zhodnotit případnou přitažlivost druhé osoby. Tím je podle vědců jednoznačně dokázáno, že má láska na první pohled biologický základ. K tomu, co romantici označují za lásku na první pohled, stačí podle odborníků v průměru tři minuty (k vytvoření vztahu potom v průměru devět týdnů) a postihuje to častěji muže než ženy. Údajně je tomu tak proto, že muži jsou více vizuálně založení a rozhodují se spíše na základě fyzických znaků (zejména jde o poměr pasu a boků).

(zem)