ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Věda a výzkum krátce (159)

view counter
  • Vědci z Durhamu odhalili gen, jenž má podíl na vývoji lidské zubní skloviny. Právě silná sklovina zubů patří společně s velkým mozkem a vzpřímeným držením těla k rysům člověka, jimiž se odlišuje od ostatních primátů. Studie vědců obohatila současné poznání o genetický vývoj lidských zubů a zároveň je pro antropology cenným poznatkem, který jim poslouží při výzkumu stravovacích návyků našich předků.

  • Jak se ukazuje, k užívání drog nemají sklony pouze lidé, nýbrž i zvířata. K experimentům s omamnými látkami sen uchylují například i mladí delfíni. Zdrojem opojení pro ně nejsou psychotropní rostliny, ale jiní příslušníci živočišné říše. Britští odborníci zaznamenali, že dospívající delfíni s oblibou chytají ryby z čeledi čtverzubcovití. Ty, pokud jsou vyprovokovány, uvolňují nervový jed.

  • Nová americká studie se zaměřila na těhotné ženy a rizika předčasného porodu. Výzkum naznačil, že pravděpodobnost nebezpečí souvisí mimo jiné s váhou v období druhého trimestru. Ženy, které přibraly mezi 20. a 28. týdnem těhotenství méně než 3,6 kilogramů, vykazovaly téměř třikrát vyšší pravděpodobnost, že porodí předčasně (před 32. týdnem těhotenství). Důvod, proč tomu tak je, ovšem zatím odborníci netuší.

  • Odkryli badatelé tajemství stavitelů pyramid? Otázka, jak Egypťané přemísťovali primitivními nástroji mohutné kamenné bloky o váze několika desítek tun, nenechává vědce v klidu dlouhý čas. Experti z Amsterodamu odhalili, že k tomu zřejmě byly používány saně a voda. Stavební materiál byl naložen na obří dřevěné saně, které táhli desítky otroků. Prostor těsně před saněmi se poléval vodou, aby bylo podloží kompaktní a písek se nehrnul a nepřekážel. Že to doopravdy funguje, už vědci ověřili na zmenšeném modelu saní a s menší zátěží.

  • Přírodovědce zaskočil hromadný úhyn mořských hvězdic u západního i východního pobřeží Severní Ameriky, s nímž si nevědí rady. Co ho způsobilo, zatím nevědí. První případy se objevily v loňském roce a problém narůstá. Odborníci už vyloučili, že by za úhyn mohly mořské houby, někteří paraziti či mikroorganismy. Na hvězdicích se nejprve objeví bílé skvrny, následuje ochabnutí organismu a pak hvězdice prasknou - vyvrhnou vnitřnosti. Přírodovědci se obávají, že by některé druhy hvězdic mohly i vyhynout, intenzivně proto pátrají po bakteriích či virech, které neznámou chorobu vyvolávají.

  • Experti z Louisville se pokoušejí vytisknout první srdce na 3D tiskárně. Údajně již zaznamenali i první dílčí úspěchy. Cílem je vytvořit nové srdce z buněk pacienta a následně ho pacientovi transplantovat. 3D tiskárna na orgány pracuje na stejném principu jako tiskárna inkoustová. Jen místo inkoustu nanáší buňky a buduje srdce vrstvu po vrstvě. Buňky poté samy srostou a vytvářejí tkáň. Práce na prototypu dle odhadů potrvá tak 5 let. Zatím se podařilo vytisknout například chlopeň či lidské ucho, vytištění ledvin nebo srdce je mnohem složitější. Největší nesnází je podle lékařů nutnost zabezpečit orgánům dostatek kyslíku ve fázi, kdy ještě nejsou implantovány do těla pacienta.

(zem)