ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Věda a výzkum krátce (160)

view counter
  • Odborníci z Michiganu zjistili, že různé typy chuti ovlivňují délku života ovocných mušek - octomilek. Sladká chuť podle studie život prodlužuje a hořká zkracuje. Chuť patrně může vyvolat fyziologické změny, které umožní tělu vybírat si z nabízené potravy takové variace, z nichž získá více živin. Potrava bohatá na živiny pak přispívá k větší zdravotní kondici a prodlužuje délku života. Badatele překvapilo, že octomilky, které nepřišly do kontaktu s vodou, žily až o 43 % času déle než octomilky, které vodu pravidelně pily. Vysvětlují si to tím, že octomilky, které neměly přístup k vodě, si ukládaly více tukových zásob, jež následně dokázaly částečně přeměnit na vodu.

  • Planeta Venuše je cílem řady vesmírných sond. Zatím poslední mise - Venus Express - přinesla šokující objev. Ukázalo se, že se den na Venuši výrazně prodlužuje a rotace planety se zpomaluje. Již sama rotace Venuše je svým způsobem unikátní a záhadná. Venuše totiž jako jediná z osmi planet sluneční soustavy otáčí opačným směrem. Den na Venuši je navíc zvláštní i tím, že je delší než venušský rok! Zatímco kolem své osy se Venuše otočí přibližně za 243 pozemských dní, její oběh kolem Slunce trvá pouhých 224 pozemských dní.

  • Mezi tučňáky kroužkovými v Antarktidě byl zaznamenán virus ptačí chřipky. Přestože se jedná o nepříliš nebezpečný virus H11N2, nepřenosný na savce, je podle přírodovědců alarmující skutečnost, že se ptačí chřipka dostala i na ledový kontinent, kde se zatím nevyskytovala.

  • Fosilii možná největšího dosud nalezeného dinosaura objevili paleontologové v jižní Argentině, v Patagonii. Devadesát milionů let staré zkamenělé kosti naznačují, že dinosaurus vážil zhruba 100 tun. Jde o největší nalezený exemplář. Ostatky 40 metrů dlouhého sauropoda byly nalezeny na poli asi 260 kilometrů od Trelewu. Celou zachovalou kostru býložravce objevil jeden rolník.

  • Vědci z univerzity v Coloradu testovali genomy několika set partnerských párů. Ověřili, že si lidé k sobě hledají podobné partnery. A nejen to, hledají si i podobné přátele. Vědci odhalili, že manželé mají mnohem podobnější DNA než náhodně vybraní lidé, kteří netvoří pár. Výzkumníci se přitom zaměřili na studium jednonukleotidových polymorfismů, což jsou nukleotidy v sekvenci DNA, které se u jednotlivých lidí velmi liší. Tyto polymorfismy u párů vykazovaly pozoruhodnou podobnost. Již dříve přitom bylo vypozorováno, že lidé si nejčastěji berou partnery se stejným náboženským vyznáním, s obdobnou výškou a se stejnou úrovní vzdělání. Rovněž přátele si většinou vybíráme tak, abychom s nimi mohli trávit čas u takových činností, které nás zajímají. Překvapivé ale je, že i zde vědci zaznamenali jistou podobnost DNA.

(zem)