Chytrý špičkový marketing.
view counter

Věda a výzkum krátce (162)

view counter
  • Již tři nezávislé studie potvrdily, že by krevní transfuze z mladého organismu mohla působit jako elixír mládí. Zatím experimentální výzkum probíhal na myších, ovšem během letošního roku by mělo začít testování i na lidech. Na počátku výzkumu vědci propojili krevní oběh mladé a staré myši. Po čtyřech týdnech se v mozku starého zvířete začaly tvořit nové neurony, jeho svaly téměř zázračně regenerovaly. Staré myši se po experimentu lépe orientovaly v bludištích a dokázaly déle běhat v kole. Odborníci se domnívají, že by tento efekt mohl pomoci například pacientům s dosud nevyléčitelnou Alzheimerovou chorobou.

  • Jak ukázal výzkum, včely dokážou dobře využít odpad. Dva druhy včel samotářek žijících v Torontu začaly stavět své příbytky z kusů plastu! Včely, o nichž je řeč, nežijí ve společenstvích a nestaví si úly. Hnízda si budují obvykle ve stoncích rostlin, dírách stromů a sloupků plotů. Čalounice vojtěšková (Megachile rotundata), jeden z nejznámějších druhů včel na světě, vyměnila tradiční stavební hmotu - kusy listů - za materiál z polyethylenových nákupních tašek. Další druh čalounice (Magachile campanulae), který si hnízda staví tradičně z pryskyřic stromů, změnil stavební techniku rovněž. Včely záměrně vyhledávají plasty, které rozmělní použijí jako novou stavební hmotu. A jak se zdá, nové domovy jim prospívají. Podle odborníků je nová generace včel zdravější, nosí méně parazitů než generace, které se rodily v hnízdech z přírodních materiálů.

  • Polský profesor Tomasz Ciach přišel s novou metodou léčby rakoviny. Cytostatika navázal na cukr, neboť rakovinou napadené buňky pohlcují mnohonásobně více cukru než zdravé. Lék díky tomu působí tam, kde je třeba, nikoli na zdravé buňky. Práce na nové metodě léčby trvala tři roky, nyní už půl roku probíhají klinické testy, které sledují přední polští onkologové. Zatím metodu hodnotí jako mimořádně úspěšnou.

  • V následujících letech zřejmě čekají Evropu i Severní Ameriku teplejší zimy. Na vině je globální oteplování. Meteorologové v uplynulých letech zaznamenali více extrémně chladných dnů, než bývalo běžné. To některé vědce vedlo k domněnce, že čím rychleji bude oteplování postupovat, tím budou zimy v severní části polokoule studenější. Postupné odtávání velkého arktického ledovce totiž vedlo k předpokladu, že funguje jako stabilizátor počasí. Rozpuštěný led se dostává do atmosféry a ovlivňuje četnost srážek na celém světě. Podle expertů z Univerzity v Exeteru ale povede změna klimatu ke zvýšení počtu teplých zimních dnů. V příštích letech se má počasí stabilizovat a převažovat prý budou mírné zimy s nevelkými teplotními rozdíly.

  • Je obecně známo, že má časté pití slazených nápojů podíl na vzniku obezity. Podle odborníků z Yalské univerzity to však má vliv i na mozkovou aktivitu dětí. Vědci sledovali, jak mozek dětí a dospělých zpracovává cukr přijímaný ve slazených nápojích. Zjistili, že děti, které konzumovaly slazené nápoje, měly větší průtok krve v oblastech mozku souvisejících s odměnou, motivací a rozhodováním. U dospělých lidí k tomu však nedocházelo.

(zem)