Chytrý špičkový marketing.
view counter

Z pranostik, předpovědí a kalendářů (Od 27. prosince do 2. ledna)

view counter

V tomto čase na přelomu starého a nového roku zvolna končí vánoční oteplení a vlády by se měla ujmout novoroční zima. K významným pranostickým dnům nyní patří svatý Jan Evangelista (27.12.), Mláďátka (28.12.), svatý David (30.12.), svatý Silvestr (31.12.), Nový rok (1.1.) a svatý Makarius (2.1.).

V široké oblasti lidové slovesnosti zaujímají bezesporu zcela mimořádné postavení pranostiky. Je tomu tak proto, že jsou nejenom autentickými doklady míry poznání a využívání získaných zkušeností našimi dávnými předky, ale zároveň i působivými folkloristickými útvary. Jestliže se pranostické výroky existující k jednotlivým dnům roku seřadí v chronologickém pořadí, získávají pozoruhodný etnografický, historicko-hospodářský, zemědělský, kulturně-historický a klimatický dokument. V něm potom pranostiky vyjadřují osobitý komplex dříve opakovaně využívatelných zkušeností, zásad, návodů, upozornění, varování a názorů, kterými se člověk v průběhu generací vyzbrojoval na cestu životem. Během roku námi uváděná pranostická období však nelze pojímat jako nějakou dlouhodobou předpověď, ale pouze jako informaci o podnebí u nás. Jedná se tak spíše o možnost pravděpodobného vývoje počasí v určitém ročním období, jak jej zaznamenávaly celé generace našich předků.

Koncem roku též přichází bilancování uplynulého ročního času v poněkud zjednodušené charakteristické formě. Jako celek patřil rok 2014, alespoň na našem území, k teplotně vysoce nadnormálním. Březen s listopadem byly nejteplejšími za celých padesát let, nadprůměrné teploty padaly rovněž v červnu a červenci, ale i v září a říjnu. Co se srážek týče, silně podnormální zůstaly první tři měsíce, ale také červen, závěr října a listopad. Vydatněji pršelo potom v květnu, v září a v prvých dvou dekádách října. Jak se stále více potvrzuje, klimatické podmínky se nemění jenom ve světě, ale výrazně rovněž i u nás.

Po vánočním oteplení přichází do našich krajin často výraznější ochlazení, které navrátí mrazy se sněhem také do nižších poloh. Tímto etnometeorologickým časem je míněna novoroční zima, která se v dlouhodobém průměru dostavuje s pravděpodobností kolem 60 procent. S tímto ochlazením se ve staročeských kalendářích počítalo po vánočních svátcí, ovšem někdy se též opozdilo až na samý přelom roku. Například v roce 1979 tato zima udeřila přímo na Nový rok. Možná si na tu dobu někteří ještě vzpomenou. Zatímco se ještě 29. prosince 1978 pohybovala průměrná teplota v Praze kolem +10,6 stupně Celsia, poklesla teplota do 1. ledna až na mínus 13,8 stupně Celsia. Ještě více celkovou situaci zkomplikovala skutečnost, že na Silvestra vydatně pršelo a to vše do 1. ledna zamrzlo. Takováto situace se pochopitelně neobešla bez značných potíží a problémů, přičemž katastrofální okamžiky nastaly především na našich silnicích...

K posledním pranostickým výrokům na konci roku patří následující: "Od svatého Jana Evangelisty (27.12.) obrací se slunce k létu a zima k mrazům. Víno svěcené v den svatého Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí. Prší-li na Mláďátka (28.12.), bývají obvykle nemocné děti. Na Davida krále (30.12.) mrazy nenadále. O Silvestru papeži (31.12.) snížek si již poleží. Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje. Západní vítr ryby dává nejvíce, severní zimu a vánice, východní slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí neúrodu."

V rozsáhlé říši pranostik tvoří první dny roku zcela samostatnou kapitolu. Jedná se především o celkové dlouhodobé věštění počasí, úrody, ale i nejrůznějších nemocí. Tak třeba se praví: "Novoroční noc světlá a klidná bez deště a větru znamená dobrý rok. Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen. Na Nový rok ráno nebe rudé - nepohoda a svízel velká bude. Jestli na Nový rok jen tolika slunka zasvítí, co by voska bičem mrsknul, bude srpen jasný a teplý. Je-li na Nový rok blátivo, bude po celý rok nepohoda míti navrch. Vane-li na Nový rok vítr od půlnoci, vyznamenává to neúrodu. Klidný a tichý 1. leden vyznamenává příznivý a úrodný rok. Je-li na Nový rok hezky, budou rovněž pěkné žně. Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh. Na Nový rok zrána jasné lesky prorokují v létě časté blesky.

Staré astrologické praktiky potom připomíná výrok, který věští rok podle toho, na jaký den v týdnu Nový rok připadne:. Podle toho by tedy pro rok 2015 mělo platit: "Připadne-li Nový rok na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí. Určitou zajímavostí pak je, že 2. leden se rovněž zaměřuje na dlouhodobou prognózu, ale výhradně jen na měsíc září: "Jaké počasí na Makaria (2.1.) bývá, takové se i v září ozývá. Když počasí na Makaria pohodlné - září bude chladné."

Pavel Kovář