ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Záhadná záměna královských dcer

view counter

Marie Terezie byla jedinou dědičkou majetku, který měla královská rodina v cizině. Měla být zohledněna možnost, že království se znovu do Francie vrátí. Musela být proto nalezena dáma, která by se Marii Terezii podobala a měla patřičné dvorní vzdělání, znala etiku francouzského královského dvora.

Teorii o záměně dávají za pravdu další indicie. Jednou takovou je skutečnost, že obrázek, který byl pořízen v Hüningenu, v porovnání s obrazem namalovaným později ve Vídni, ukazuje dvě rozdílné osoby. Dáma z hranic je s jemným nosem, ta z Vídně má nos ostře řezaný. Na výměnu poukazují i charakterové rysy obou dam. Zatímco Marie Terezie, neboli madame Royale, byla nesmělá a milá osoba, ta, která dorazila do Vídně, byla podle očitých svědků příkrá a nepřístupná.

 

 

Za pár měsíců bylo oznámeno, že se Marie provdá za svého bratrance Louise-Antoinea hraběte z Angouléme.
Po prohře Napoleona se stal francouzským králem Ludvíkem XVIII. Do Paříže přijela i hraběnka z Angouléme. V souladu se svými charakterovými vlastnostmi se angažovala i v politice. Později opustila Paříž a našlaí útočiště na dříve zakoupeném zámku jižně od Vídně, ve Frohdorfu, kde v roce 1851 zemřela.


Poloviční dcera královská

Rozpornou indicií je dopis, který napsala tajemná dáma k narozeninám hraběti z Angouléme, a to v němčině. Písmo se podle grafologického posudku v žádném případě neshoduje s písmem madame Royale. Otázkou je, proč by Marie Terezie psala německy svému bratranci, hraběti z Angouléme, také Francouzovi. Neměl právě dopis sloužit jako důkaz, že se nejedná o madame Royale? Bylo to totiž v době, kdy se začínalo šuškat, že do Vídně nedorazila pravá dcera Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty, ale jen poloviční dcera královská. Není to jasné?

Ludvík XVI. neměl jen legitimní dceru, ale také dceru nelegitimní, narozenou mimo manželství s právoplatnou francouzskou královnou Marií Antoinettou. Ta nemanželská se narodila v srpnu 1788 také ve Versailles, ale jako dcera královské komorné a dostala jméno Marie-Phillippine Lambriquet. Vlastně se narodila jen o čtyři měsíce dříve než Marie Terezie. Potom, co její matka po pěti letech zemřela, byla vychovávána na královském dvoře společně s dětmi královského páru. Marie Antionetta jí adoptovala. Pro záměnu nebyl věkový rozdíl překážkou a mimo to znala etiku francouzského královského dvora.


Marie Terezie mizí ze scény

Je pak samozřejmé, že pravá Marie musela být „odstraněna“. Její stopy lze zaznamenat v celé Evropě. V různých evropských městech se objevovala žena v doprovodu jistého diplomata. Podle dalších zjištění byla Marie Terezie dána v červnu roku 1799 pod ochranu nizozemskému diplomatovi Leonardu Cornelovi van der Valckovi, který byl předtím ve službách francouzského královského dvora. Se svým průvodcem hledala útočiště a ochranu v Německu, v Durynsku.

Z počátku měla Marie žít na zámku Heidegg ve švýcarském kantonu Luzern. Přes Gothu a Jenu v Německu se později dostala do Hildburghausenu.

Tajemný příjezd se udál na začátku 19. století. Všechno bylo dopředu připraveno a přicházející nebyli vůbec kontrolováni. Pro mnoho historiků je to důkaz, že se jednalo o přísně střežené tajemství. Zvědavost vzbuzovala dáma pod závojem. Historie se shoduje, že to byla právě Marie Terezie.


Poznána podle „dálkového portrétu“

Po návštěvě lékárně v Durynsku byla při procházce v parku Marie poznána. Zvrtla si nohu a pomáhal ji kolemjdoucí student. Marie si nechtěně nadzvedla závoj a student ji poznal právě podle „dálkového portrétu“. V jižním Německu se opět setkala se Charlotou von Hildburgenhausen. Vzpomínaly na setkání před revolucí ve Versailles. Charlotta ji nabídla, aby zůstala u ní.

Když Marie onemocněla a byl k ní povolán lékař, van der Valck se s ním radil v předpokoji a později byl vpuštěn a bylo mu řečeno, že na sebe vzal veliké tajemství. Více lékař neřekl. Jen později sdělil, že šlo o ženu jménem Sofie. Měla zemřít v listopadu roku 1837 ve věku 59 let.


Odhalí pravdu test DNA?

Nezvratitelný důkaz stále chyběl. Prezentované indicie se odvolávaly na čistou spekulaci. Nyní se naskýtá řešení. Má se otevřít hrob záhadné dámy a pomocí testu DNA tajemnou identitu vyřešit. Uvažuje se o exhumaci pozůstatků. Jako srovnávací materiál by měl sloužit genetický materiál potomků rodu Bourbonů z kláštera v Nové Gorici ve Slovinsku.

Petr Vokáč