Chytrý špičkový marketing.
view counter

Záhadné pouštní zámky Jordánska

view counter

Řetězec pevností a karavensarajů v pouštích východního Jordánska, pocházejících z éry dynastie Umajjovců (661 - 750 po Kristu), patří k nejpozoruhodnějším a nejzáhadnějším památkám této krásné země Blízkého východu.

Tyto stavby jsou tak dnes jedny z nejstarších památek islámu a ve své době představovaly pro vládce Jordánska skutečné oázy pro jejich duši i tělo. Před 1 400 lety se zde obdivovala poezie, lovilo i smilnilo, ale zdejší vládci zůstávali stále v hloubi duše prostými beduíny. Podle historiků stál za jednou ze záhad vzniku těchto nákladných staveb hluboko v poušti, tak odporujících filozofii těchto kočovníků, strach z epidemií, které tehdy pravidelně sužovaly jejich říši. Podle jiné teorie, snažící se o vysvětlení, sloužily tyto stavby také jako záchytné body během hadjj - tedy náboženské cesty do Mekky nebo obchodních stezek karavan mířících po Kadidlové stezce do Sýrie, Arábie a Iráku. Byly také důležité pro udržování kontaktů s beduíny, kteří si v těchto nekonečných pouštích stále udržovali status nepostradatelnosti. Přesto důvody vzniku některých pevností, například Kasr Harrána, zůstávají dodnes záhadou.

 

Černá perla pouště

Jednou z nejzajímavějších míst mezi pouštními zámky je Umm al-Džimál, což v češtině znamená „Matka velbloudů“. Archeologové ji pro změnu nazývají Černá perla pouště, protože leží v pustině kamenité černé čedičové pouště. Místo nabízí fascinující pohled do historie regionu už od dob antického Říma přes éru Byzance a raného islámu. Díky své odlehlosti byla Umm al-Džimál jen několikrát ve své historii obětí nájezdů různých nepřátel. Éra prosperity byla zakončena až invazí Sasánovců, doprovázené epidemií dýmějového moru. Poslední ranou bylo obrovské zemětřesení v roce 747 našeho letopočtu. Ti, kdo ho přežili, si pak sbalili svých pár švestek, jak bychom nadneseně řekli, a rozutekli se do světa.

 

 

Velitelství Lawrence z Arábie

V jiném pouštním zámku, Kasr al-Azrak, měl zase svůj velitelský stan během tzv. arabského povstání proti Turkům na přelomu let 1917 - 18 (tedy právě před 100 lety) proslulý britský cestovatel, voják a dobrodruh Lawrence z Arábie. Domy pevnosti tehdy neměly ani střechy, byly zakryté jen palmovými listy a Thomas Edward Lawrence se svými muži po několik měsíců žil opravdu v dosti partyzánských podmínkách, když jediný oheň mohli zapálit vždy až večer na nádvoří pevnosti. Bohužel, téměř celou pevnost zbořilo v roce 1927 obrovské zemětřesení. Místo přesto dodnes zahaluje silný magický opar.

Petr Blahuš