Chytrý špičkový marketing.
view counter

Zajímavosti o papežích - Legenda o papežce Janě

view counter

Kapitolou zvláštní, která uzavírá náš cyklus, je papežka Jana (Johana), kterou mnozí považují pouze za legendu, jiní jsou bytostně přesvědčeni, že skutečně existovala a Vatikán má naprosto jasno. Zajímavé rozhodně je, že se toho tolik ví o jejím životě, navíc existuje hned několik verzí příběhu.

Jeden z nich zachytil ve své kronice Chronicon Pontificum et Imperatorum Martin z Troppau z Opavy. Podle ní po papeži Lvu IV. (jeho pontifikát spadá do let 847–855) následoval papež Jan, který byl papežem dva roky a sedm měsíců. V kronice se o něm uvádí: „Tvrdilo se, že byl ženou.“ V mládí ji prý její milenec přivedl v mužském převleku do Athén, kde nabyla mimořádné učenosti. Později si v Římě získala takový věhlas, že byla po smrti Lva IV. zvolena jeho nástupcem. Otěhotněla a po cestě od baziliky sv. Petra do Lateránu, kde bylo tehdejší sídlo papežů, porodila a zemřela. Kronikář podotýká: „Nebyla zařazena do seznamu svatých papežů kvůli svému ženskému pohlaví a pro podlost svého jednání.“

V jiném opisu téže kroniky, uchovávaném v Berlíně, se nachází tento závěr - porod přežila, byla sesazena a do konce svého života konala pokání. Její syn se stal biskupem v Ostii.

Podle další verze legendy měla Jana (Johana) pocházet z Mohuče nebo z Anglie. Jako Jan (Ioannes Anglicus) v mužském přestrojení studovala u řeckého učence či v Athénách. Získala velké znalosti teologie a měla být v roce 855 zvolena za papeže. Při jednom procesí v Římě spadl „papež“ z koně a ukázalo se, že je to žena, protože v té chvíli porodila dítě. Rozzuření Římané ji i s dítětem na místě utloukli.

 

Co na to Vatikán?

Podle vatikánských badatelů sepsal kněz legendu jako odstrašující příklad nevázaného života některých duchovních ve středověku. V době vlády papežky Jany (855 – 858) byl papežem Benedikt III., kterého Martin z Opavy neměl v seznamu papežů.

Původ této legendy je z 10. století, kdy byla v Římě u Kolosea objevena socha bohyně Junony s malým Herkulem. Na sousoší byl antický nápis označující sochu a kdo zaplatil její zhotovení: „JUNONA (= Johana, nesprávně přečtený nápis), PAP. (Papirius), PATER PATRUM (otec otců) P. P. P. (proprie pecunia possuit = věnoval za vlastní peníze)“. Titul Otec otců patřil pohanskému veleknězi boha Mitry Papiriovi.

Mnozí ale nápis rozluštili jinak: Pape Pater Patrum Papisse Prodito Partum (Papeži, otče otců, prozraď porod papežky). Dnes už skutečný význam nezjistíme, pomník dal zbořit římský císař Karel IV.

Legenda o papežce Janě je podle církevních historiků smyšlená a bez vědeckého podkladu. Oficiální prohlášení zní - na biskupské katedře svatého Petra neseděla nikdy žádná žena!

 

Jan Hus o Janě mluvil v Kostnici

O opaku je přesvědčeno mnoho lidí, například spisovatelka Donna Woolfolk Cross, autorka bestselleru Papežka Jana. Podle Donny měla církev dostatek času zničit každý důkaz svědčící o papežce Janě.

Rozhodně stojí za úvahu skutečnost, že o legendě, i když v trochu jiné podobě, se lze dočíst ve spise Sedm darů ducha svatého, který napsal dominikán Etienne de Bourbon ve 13. století. Papežka Jana se objevuje v listu sv. Fótia kaganu (chazarskému chánovi) Askoldovi z roku 863 a zmiňuje se o ní dokonce i Mistr Jan Hus na Kostnickém koncilu v roce 1415.

Ať už má pravdu ta či ona strana, film Papežka Jana stojí určitě za zhlédnutí a představa ženy na petrově stolci nemusí být v budoucnu zase až tak fantastická a nereálná. Svět se totiž mění…

(luv)