ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Zaměstnání malého rozsahu a přefakturování, dohoda o provedení práce

view counter

Zaměstnání malého rozsahu a přefakturování

21.2.2012, Ing. Zdeněk Morávek, Zdroj: Verlag Dashöfer
Domnívám se, že takovémuto postupu nic nebrání...

Dotaz:
Dobrý den,
jsme malá firma, která pronajímá nemovitosti. Rádi bychom zaměstnali paní na nepravidelný úklid na dohodu o provedení práce, nebo zaměstnání malého rozsahu. Můžeme zaměstnance nebo pracovníka na dohodu poslat do jiné firmy a jeho práci přefakturovat? Byla by taková fakturace bez DPH?

Odpověď:
Domnívám se, že takovémuto postupu nic nebrání. Bude se jednat o smluvní vztah mezi oběma společnostmi, přičemž vaše společnost se pravděpodobně zaváže zajistit úklidové práce pro druhou společnost. Z pohledu vaší společnosti se tak bude jednat o poskytnutí služby, která je zdanitelným plněním. Pracovnice na dohodu bude pořád vaší zaměstnankyní a v souladu s uzavřenou dohodou o provedení práce bude vykonávat úklidové práce na stanoveném místě a ve vymezeném rozsahu, tj. i v jiné firmě. Odměnu z dohody budete samozřejmě i nadále vyplácet zaměstnankyni vy a druhé firmě budete fakturovat dohodnutou cenu za poskytnuté služby. Pokud jste plátci DPH, bude na tyto služby uplatněna příslušná sazba daně, jedná se o zdanitelné plnění.
Jenom pro úplnost v souvislosti s tzv. přefakturací doplním, že podmínky, za kterých nebude takto přijatá částka předmětem daně a nebude vstupovat do nákladu daně, jsou vymezeny v § 36 odst. 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.
 
 
 
 

Dohoda o provedení práce

7.3.2012, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Od 1. 1. 2012 se za zaměstnance pro účely nemocenského pojištění považují také zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce...
Právní úprava dohody o provedení práce je obsažena v § 75 ZP. V dohodě o provedení práce musí být uvedena především doba, na kterou se dohoda uzavírá; jiné náležitosti zákoník práce nestanoví. V praxi se v dohodě o provedení práce dále bude sjednávat zejména druh práce a ujednání o odměně za splnění pracovního úkolu. Dohoda o provedení práce se sjednává zpravidla za účelem splnění určitého individuálně vymezeného úkolu – např. překlad textu, přednes přednášky, výkon určité sezónní práce apod., nicméně zákoník práce nevylučuje ani vymezení úkolu druhově, když jediným omezením, které stanoví, je maximální rozsah práce, na který může být dohoda uzavřena, jak bude uvedeno níže.

K povaze dohod o provedení práce podle starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.) se vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 6 Ads 48/2009 – 87 (dostupný na www.nssoud.cz.), tak, že „Předmětem dohody o provedení práce podle § 236 starého zákoníku práce mohl být nejen jednorázový, individuálně definovaný pracovní úkol, ale, za předpokladu, že z dohody bylo patrné, na jaký časový úsek byla uzavřena, i pracovní úkol spočívající v opakované a určitými charakteristickými rysy specifikované činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, samozřejmě v obou případech za podmínky, že předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu) nebyl vyšší než 100 hodin.“
Právěcitované rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššíhosprávního soudu přineslo změnu dosavadníjudikatury, která byla reprezentována názory vyjádřenýminapř. v rozsudcích Nejvyššího správníhosoudu ze dne 27. 5. 2004, č. j. 2 Ads 48/2003 – 85, a ze dne 8. 11. 2006, č. j. 3 Ads 67/2005-71, podle nichž předmětem dohody o provedení práce může být pouze určitý ucelený pracovní úkol, který je specifikován konkrétním výsledkem. Práce, kterou se pak zaměstnanec zavazuje pro zaměstnavatele vykonat, musela být podle dosavadních názorů Nejvyššího správního soudu určena individuálně, nikoli druhově, přičemž však její výkon musí směřovat ke konkrétnímu výsledku (cílovému stavu), předem kvalitativně i kvantitativně vymezenému.
 
Písemná forma
Pro uzavření dohody o provedení práce se vyžaduje písemná forma. Zaměstnavatel je tedy povinen se zaměstnancem uzavřít dohodu o provedení práce písemně a je povinen jedno vyhotovení dohody vydat zaměstnanci. V případě, že by dohoda nebyla uzavřena písemně, bude neplatná, ale pouze relativně. To znamená, že dohoda bude považována za platnou, než se některá smluvní strana neplatnosti nedovolá. S ohledem na skutečnost, že se dohodou o provedení práce zakládá pracovněprávní vztah, použije se § 20 odst. 2 ZP, podle kterého platí, že v takovém případě je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním. Nedostatek písemné formy současně mohou smluvní strany kdykoliv odstranit (viz § 19 odst. 1 ZP).
!
V případě, že je zaměstnanec u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, může se zaměstnavatelem uzavřít i dohodu o provedení práce, ale pouze na jiných druh práce než ten, který vykonává v pracovním poměru.
Příklad
Pan Novák pracuje u společnosti Alfa s. r. o. jako programátor. Jeho manželka je na mateřské dovolené, a tak si pan Novák potřebuje přivydělat. Domluví se se zaměstnavatelem, že si ještě bude přivydělávat výpomocí s programováním softwaru, na kterém pracuje jeho kolega, a uzavře se svým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce. Taková dohoda nemůže být platně uzavřena, neboť je sjednána na stejný druh práce, jako je sjednán v pracovní smlouvě. Tím by docházelo k obcházení ujednání zákoníku práce o pracovní době, práci přesčas a jiných ustanovení. Pokud se ale pan Novák se zaměstnavatelem dohodne, že po práci bude ještě uklízet kanceláře, pak takovou dohodu může bez dalšího uzavřít, za předpokladu, že rozsah práce nebude větší než 300 hodin v kalendářním roce, jak bude uvedeno níže.
 
Rozsah dohody o provedení práce
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec tedy může uzavřít i více dohod o provedení práce s jedním zaměstnavatelem, ale rozsah práce z těchto dohod se sčítá a v součtu nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce.
Zaměstnanec ale může uzavřít libovolný počet dohod o provedení práce s různými zaměstnavateli vždy za dodržení podmínky, že u jednoho zaměstnavatele nesmí rozsah práce přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok. Rozsah práce vykonávané pro různé zaměstnavatele se nesčítá.
Příklad
Pan Novák uzavřel se společností Alfa s. r. o. jako zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, na základě které provádí úklid kanceláří. Takto bude uklízet v období od 1. 1. 2012 do 15. 4. 2012, kdy stráví úklidem celkem 170 hodin a pak uzavřel novou dohodu o provedení práce na období od 15. 5. 2012 do 30. 9. 2012, kde stráví úklidem celkem 180 hodin. Další dohodu o provedení práce již se společností Alfa s. r. o. uzavřít v roce 2012 nebude moci. Nicméně může se domluvit s jiným zaměstnavatelem, např. společností Beta s. r. o., že u ní bude po práci uklízet na základě dohody o provedení práce, přičemž rozsah práce vykonávané na základě dohod o provedení práce uzavřených se společností Beta s. r. o. se „počítá“ v daném roce zcela samostatně (nesmí přesáhnout 300 hodin).
 
Účast na zdravotním a sociálním pojištění
Jak vyplývá z novely zákoníku práce provedené zákonem č. 365/2011 Sb. účinné od 1. 1. 2012, která novelizovala také zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění a zákon o veřejném zdravotním pojištění, za zaměstnance se pro účely nemocenského pojištění považují také zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce. Současně byla do nového § 7a zákona o nemocenském pojištění doplněna úprava pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, ze kterého vyplývá, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže vykonávají toto zaměstnání na území České republiky a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10.000 Kč. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou však účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce právě v této uvedené výši, v ostatních měsících tak účastni pojištění nejsou.
Z pohledu důchodového pojištění platí, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni důchodového pojištění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. Takže i v oblasti důchodového pojištění bude rozhodující hranice příjmu 10.000 Kč v příslušném kalendářním měsíci.
Co se týká účasti na zdravotním pojištění, za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění nepovažuje pouze taková osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, což je tedy částka 10.000 Kč. I v oblasti zdravotního pojištění je tak rozhodující účast na nemocenském pojištění.
 
 
 
 

Vyplatí se švarcsystém? Spočítali jsme, kolik ušetříte.

5. 3. 2012 Arsen Lazarevič
 
Švarcsystém se stává terčem politiků, kteří ho chtějí co nejdůsledněji potírat. Ale má tento boj smysl? Vyplatí se pracovat prostřednictvím tohoto systému?
Znáte to. Pustíte si v televizi zprávy a dozvíte se zase nějakou novou korupční aféru. Sami si poté položíte otázku, zdali má v takové situaci  placení daní smysl. Možná si řeknete, že nedávná nabídka od vašeho zaměstnavatele „přejít na OSVČ“ (tj. mít větší úsporu na daních) není tak špatný nápad.
 
Legální, nebo ne?
Švarcsystém je  pojmenován po benešovském podnikateli Miroslavovi  Švarcovi, který všechny své pracovníky propustil a začal jim nabízet práci prostřednictvím živnostenského listu. Úřadům se to nelíbilo a soud ho poslal na 18 měsíců do vězení. Pro jistotu ještě federální shromáždění ČSFR nenechalo nic náhodě a schválilo novelu zákona o zaměstnanosti, která švarcsystém od 1. 1. 1992 zakazovala. 
Nic však nezabránilo jeho dalšímu rozmachu. Většina vlád švarcsystém tolerovala, některé ho dokonce chtěly plně zlegalizovat. Bohužel od slov nikdy nedošlo k činům. Příkladný může být i starší  rozhovor s Mirkem Topolánkem a titulkem: Mirek Topolánek: Zákaz švarcsystému omezuje podnikání.
Příznivci tohoto systému říkají, že by se raději vyhnuli veškerým odvodům. Pokud nějaké musí platit, tak ty prostřednictvím živnostenského listu jsou pro ně ještě akceptovatelné. Kdyby totiž podle nich OSVČ nebyly, spousta lidí by přišla o své živobytí, protože by se jim klasický zaměstnanecký poměr nevyplatil. Nebo by byli vedeni na úřadu práce a ještě by pracovali načerno. Stát by tedy byl ve velké ztrátě.
Odpůrci naráží na nerovné prostředí a raději by snížili odvody zaměstnancům a zvýšili je živnostníkům. Ať už jsou argumenty jakékoliv, skutečnost je, že přechod na „švarcsystém“ se finančně vyplatí oběma stranám (zaměstnanci i zaměstnavateli). Oba dva argumenty mají své reálné opodstatnění. 
Pozor, švarcsystém je  nelegální a hrozí za něj vysoký postih. Podle novely zákona hrozí firmám pokuta až do výše deseti milionů korun, nejnižší částka je přitom 250 000 Kč. Zaměstnanec může dostat až 100tisícovou pokutu, což je desetkrát více než v minulosti. Pracovat jako OSVČ se však někomu stále vyplatí, což si ukážeme na následujícím příkladu:
 
Příklad:
Zaměstnanec pracuje už druhým rokem jako dělník u subdodavatele jedné významné automobilky. Každý měsíc si vydělá 24 000 Kč hrubého. Po odvodech tak jeho čistá mzda dosahuje 18 600 Kč. Náklady zaměstnavatele jsou v tomto případě 32 161 Kč. Zaměstnavatel mu navrhne přechod na práci přes živnostenský list s tím, že bude dostávat 30 000 Kč na svůj podnikatelský účet.
Po přechodu na OSVČ bude moci pracovník uplatnit 60% paušál, čímž jeho daň bude nulová a vyměřovací základ dosáhne 72 000 Kč. Je to méně, než je minimální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 75 420 Kč, jeho odvody tedy dosáhnou minimální hranice. V roce 2012 tak na zdravotním pojištění zaplatí 20 364 Kč a u sociálního pojištění 22 032 Kč. Celková daňová povinnost dosáhne 42 396 Kč. To znamená, že každý měsíc na odvodech zaplatí 3533 Kč. Jeho čistý příjem tak po odečtení odvodů dosáhne 26 467 Kč, což je o 7867 Kč více než při zaměstnaneckém poměru. Zaměstnavatel na tom bude lépe o 2161 Kč.
 
Zhodnocení
Přechod na zaměstnanecký poměr se vyplatí oběma stranám. Jak jsme již napsali, zaměstnanec na tom vydělá částku 7867  Kč a zaměstnavatel 2161 Kč.
Zaměstnanec si také musí dát pozor ohledně dovolené a dalších luxusních výdobytků hlavního pracovního poměru, protože se neuplatňuje pra­covní zákoník. Někteří zaměstnavatelé to řeší prostřednictvím „gentlemanské dohody“, kdy pro „zaměstnance na živnosťák“ platí stejné podmínky jako pro „normální zaměstnance“, ale takováto dohoda nemá žádnou právní váhu a nemůže být proto vymáhána. Podobná situace je při pracovních úrazech, ty právně vzato ve švarcystému neexistují, resp. nelze je uplatnit.
 
Výhody a nevýhody ze strany zaměstnance (podle příkladu výše)
http://i.iinfo.cz/images/urs/Plus-122722126382386.gifZaměstnanec dostane o 7867 Kč více než v případě zaměstnaneckého poměru.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Plus-122722126382386.gifZaměstnanec není vázán výpovědní dobou, nebo je kratší než zákonem stanovená.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Minus-122722128081879.gifJe to nelegální! Hrozí pokuty až do výše 100 tisíc korun. (Musí vám to ale prokázat.)
http://i.iinfo.cz/images/urs/Minus-122722128081879.gifZaměstnanec nemá právní nárok na dovolenou, odstupné a další práva garantovaná pracovním zákoníkem.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Minus-122722128081879.gifZaměstnanec si musí odevzdávat daňové přiznání a vést si případně daňovou evidenci.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Plus-122722126382386.gifhttp://i.iinfo.cz/images/urs/Minus-122722128081879.gifVztah je upravován dohodou mezi oběma stranami dohodou, nikoliv zákonem.
Výhody a nevýhody ze strany zaměstnavatele
http://i.iinfo.cz/images/urs/Plus-122722126382386.gifÚspora mzdových nákladů. Zaměstnavatel nemusí platit žádné odvody.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Plus-122722126382386.gifMožnost flexibilně obsazovat pracovní místa, a tím lépe reagovat na potřeby společnosti.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Plus-122722126382386.gifVztah je upravován mezi oběma stranami dohodou, nikoliv zákonem.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Minus-122722128081879.gifJe to nelegální. Minimální pokuty jsou ve výši 250 000 korun, ty maximální až do výše 10 milionů korun.
http://i.iinfo.cz/images/urs/Minus-122722128081879.gifVyšší fluktuace zaměstnanců.
 
Inspirujte se u poslanců
Je také zvláštní, že proti švarcsystému brojí lidé, kteří ho ve velké míře sami využívají. Příkladem mohou být samotní poslanečtí asistenti, kterým je na živnostenský list vypláceno až 35 000 Kč měsíčně. Někteří poslanci měli jako své asistenty i rodinné příslušníky.  Podle Romana Žambocha ze sněmovního tiskového odboru na tom prý nic nelegálního není. Asistenti neposkytují své služby na základě pracovní smlouvy, protože jim sněmovní kancelář nezadává práci, není ani určena pracovní doba a rozsah činnosti a výkon práce. Smlouva tedy nesplňuje znaky pracovní smlouvy podle zákoníku práce, řekl Žamboch pro Lidové noviny.
Kancelář sněmovny vlastně dala najevo, že všechny profese, které (a nejčastěji ty dělnické) vyžadující systematičnost, přítomnost na pracovišti, vztah nadřízený-podřízený a stálou pracovní dobu, musí být zdaněny více než ty ostatní. Možná je to i jeden z důvodů, proč máme nedostatek technicky zaměřených zaměstnanců. Zaměstnavatelé nejsou schopni vzhledem k vysokým odvodům nabízet atraktivní nástupní mzdy.
Závěr 
Živnostníci to nemají lehké a boj proti nim bude nejspíše pokračovat. Různé kontroly údajně přitvrdí. Z tohoto pohledu je zajímavý pohled liberálních ekonomů. Švar­csystém by podle nich měl být co nejdříve zlegalizovaný a zaměstnanci by si sami mohli vybrat, jak budou zaměstnáni. Pokud by si vybrali práci přes živnostenský list (současné odvody připouštějí), měli by hradit vyšší spoluúčast v systému zdravotního pojištění nebo mít také výrazně krácený důchod. Pak se současné nespravedlnosti odbourají a tyhle diskuze se stanou bezpředmětné. 
Co si o tomto názoru myslíte vy?
 
Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.