ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Zástupce zaměstnanců pro BOZP

view counter
  1. Zástupce zaměstnanců pro BOZP
  2. Může zaměstnanec v práci používat vlastní elektrický spotřebič?
  3. Zaostřeno na pracovní obuv
     

 

Zástupce zaměstnanců pro BOZP

4.11.2013, Ing. Monika Becková, Zdroj: Qmprofi.cz (http://www.qmprofi.cz/)

Dotaz:
Naše organizace se připravuje k certifikaci dle normy ČSN OHSAS 18001. Jedním z požadavků normy je zastupování zaměstnanců v otázkách BOZP. Kdo, koho a jakým způsobem by měl jmenovat do funkce „Zástupce zaměstnanců pro BOZP“? Může být tímto zástupcem jednatel nebo představitel vedení pro integrovaný systém managementu?

Odpověď:
Odpověď:
Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řeší nejen uvedená norma pro systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ČSN OHSAS 18001:2008, ale primárně rovněž zákon č. 262/2006 Sb., v pl. zn., zákoník práce, a to následujícím způsobem:
 
  • zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s problematikou BOZP prostřednictvím (mimo jiných možností, jako jsou rada zaměstnanců či odbory) svého zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • k zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele zvolit(např.) zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • zaměstnavatel je v této souvislosti povinen zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci umožnit např. účast při jednáních týkajících se BOZP; vyslechnout informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit; a také projednat podstatná opatření týkající se BOZP, vyhodnocení rizik, provádění opatření ke snížení jejich působení, organizaci školení apod.,
  • zaměstnavatel je rovněž povinen zástupce pro BOZP informovat o organizování poskytnutí první pomoci, výběru poskytovatele pracovnělékařské služby, určení odborně způsobilé osoby v prevenci rizik, jehož služby využívá atd.
Zvolený zástupce pro oblast BOZP je pak povinen:
  • spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilou osobou v prevenci rizik („bezpečnostním technikem“) tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti v oblasti BOZP,
  • vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem.
 U zaměstnavatele je tedy možné ve smyslu zákoníku práce zvolit zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Celkový počet zástupců přitom závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací; je však možné ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci určí zaměstnavatel po projednání s volební komisí ustavenou podle požadavků zákoníku práce.
Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru, organizuje je volební komise, která určí a vyhlásí termín voleb, vypracuje a zveřejní volební řád, sestaví kandidátní listinu a dále organizuje a řídí volby. O jejich výsledku informuje zaměstnavatele a všechny zaměstnance.
Do role zástupce zaměstnanců v tomto případě není tedy zaměstnanec jmenován, ale zvolen v souladu s uvedenými požadavky, důkazem o tom je pak dokumentace z průběhu voleb. Funkční období zvoleného zástupce (zástupců) pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci trvá 3 roky.
Naproti tomu zmiňovaná norma ČSN OHSAS 18001:2008 přesně nespecifikuje, jakým procesem má být zástupce pověřen či zvolen, ani neomezuje počet osob či délku funkčního období. Tato norma pouze uvádí následující požadavky:
 
  • organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro účast pracovníků rovněž prostřednictvím jejich zapojení v otázkách BOZP,
  • zaměstnanci musí být informováni, kdo je jejich zástupcem v otázkách BOZP.
Jedná-li se tedy o organizaci, která chce (nebo potřebuje) účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP zajistit ve smyslu zákoníku práce, pak je třeba vycházet z výše uvedených požadavků a dalších souvisejících ustanovení.
Pokud se však jedná o organizaci, která chce účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP zajistit ve smyslu normy OHSAS 18001, může sice stejně dobře využít proces voleb, ale může vytvořit i svůj vlastní (jednodušší) postup. Ten by měl ale v každém případě respektovat názory a potřeby zaměstnanců, které má onen představitel zastupovat.
Z uvedeného vyplývá, že se musí tak či onak jednat o zaměstnance firmy (v obou případech jde o zástupce zaměstnanců), a nemůže jím být jednatel či člen vedení, neboť v takovém případě by šlo o jednoznačný střet zájmů.
 
 
 
 

Může zaměstnanec v práci používat vlastní elektrický spotřebič?

9.10.2013, Zdroj: BOZP-info (http://www.bozpinfo.cz/)
Může zaměstnanec bez předchozího souhlasu nadřízeného používat v práci vlastní elektrický spotřebič (přitápět si "fukarem")?
Za bezpečný provoz elektrického spotřebiče na pracovišti odpovídá zaměstnavatel. Elektrický spotřebič je technickým zařízením ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto ustanovení uvádí požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení a ukládá zaměstnavateli povinnosti ve vztahu k provozu těchto zařízení. Technické zařízení může být zdrojem rizik nejen pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ale též požárním rizikem. Zaměstnavateli ukládá povinnosti z tohoto důvodu i zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Zde je v § 5 uloženo právnické osobě a podnikající fyzické osobě, tedy i zaměstnavateli, dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků.
Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel odpovídá i za stav a provoz technického zařízení, v tomto případě elektrického spotřebiče, který na pracoviště vnese zaměstnanec. Nezanedbatelná je i spotřeba elektrické energie k tíži zaměstnavatele. Je tedy jen na zaměstnavateli, zda používání elektrického spotřebiče vneseného na pracoviště zaměstnancem povolí nebo nepovolí. Používání elektrického spotřebiče zaměstnance na pracovišti zaměstnavatele není výslovně právním předpisem zakázáno. Proto zaměstnavatel většinou režim používání vlastního elektrického spotřebiče zakotvuje do pracovního řádu či jiného řídícího dokumentu. Většina zaměstnavatelů používání vlastních elektrických spotřebičů, a to zejména z důvodu požární bezpečnosti, zakazuje. S tímto dokumentem musí být zaměstnanec seznámen. Zpravidla se tak děje při školení BOZP a požární ochrany. Pokud zaměstnanec přesto, že byl se zákazem užívání vlastního elektrického spotřebiče seznámen, takový spotřebič na pracoviště vnese a bez souhlasu zaměstnavatele užívá, dopouští se porušování povinností uložených mu v § 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce. Tato právní norma ukládá zaměstnanci dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen.
 
 
 
 

Zaostřeno na pracovní obuv

20.10.2013, Zdroj: OHS online (http://ohsonline.com/)
Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci, pracují-li na místě, kde hrozí nebezpečí poranění nohou od padajících nebo pohybujících se předmětů, nebo od předmětů, které mohou prorazit podrážku a tam, kde jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečí úrazu elektrickým proudem, používali vhodnou ochrannou obuv.

Při výběru vhodného typu ochranné obuvi vždy zjišťujte, do jaké míry je bota schopná snížit nebezpečí úrazu na konkrétním pracovišti, na němž bude používána – to znamená rizika, která jste odhalili při analýze. Je obuv dostatečně pohodlná? Je dostatečně odolná? To sice neznamená, že byste od ochranné obuvi měli očekávat, že vydrží na věky. Například co se týče vyztužených špiček, měli by zaměstnanci pravidelně kontrolovat, zda ještě plní funkci, pro niž byly určeny, to znamená zda jsou schopny chránit je před předměty, které by jinak mohly projít skrze botu, nebo u podrážky, zda jim stále umožňuje bezpečný pohyb a ochranu před uklouznutím.
 
Typické úrazy nohou
Existují dvě základní kategorie poranění nohou při práci:
  • ty, které jsou způsobeny pádem předmětu a proražením boty, rozdrcením nártu či chodidla, vyvrknutím kotníku či tržnou ránou
  • a ty, které jsou způsobeny uklouznutím či pádem pracovníka. Právě před nimi ochrání bezpečnostní obuv, experti však doporučují provést opatření k minimalizaci těchto rizik také na samotném pracovišti. Některé povrchy mohou být méně kluzké, než jsou nyní – zaměstnanci by měli mít vštípenu povinnost ihned hlásit a dávat do pořádku jakékoliv nečistoty a kaluže na podlaze, aby ochránili sami sebe, své kolegy ale také návštěvníky před pádem. To se nejvíce týká provozovatelů obchodů.
Vyvrknutí kloubu a natažení svalu jsou často následkem uklouznutí či pádu, nepozorné chůze či běhu po nerovném povrchu a někdy také slézání z větších kusů zařízení. Zlomeniny mohou být způsobeny pádem nářadí na nohu, prací v příliš velké blízkostí k pohyblivým součástem zařízení pracoviště a také pádů z výšek. Přibližně 10 procent všech pracovních úrazů v USA je zraněními chodidel či kotníků, zejména ve stavebnictví, strojírenství a v odvětví služeb, kde je míra těchto zranění vůbec největší.
Americké Bureau of Labor Statistics uvádělo ve zprávě za rok 2011 v přehledu úrazů v soukromém sektoru, které neměly za následek smrt, ale jejich důsledkem byla nepřítomnost v zaměstnání, že na pády a uklouznutí připadalo 20 procent všech zranění, která vyžadovala následnou lékařskou péči. 29 procent se přihodilo pracovníkům úklidu a správy budov a 30 procent řidičům nákladních vozidel. Celkově pak bylo v roce 2011 v USA úřadem evidováno 136 810 zranění tohoto typu, která měla za následek dlouhodobější hospitalizaci.