Chytrý špičkový marketing.
view counter

Zázračný chléb světice Agii Mariny

view counter

Davy z celého Řecka každoročně v červenci míří do vesnice Rentína kvůli starodávnému obřadu. Za účasti nejvyšších představitelů pravoslavné církve se v doprovodu čestné gardy vynáší ikona Agie Mariny.

Marina prý podělovala chudé potravinami (především chlebem, jenž hraje při oslavách hlavní roli) a sama žila velmi skromně. Kvůli její ikoně, která se při obřadu vynáší mezi zúčastněné, aby se jí mohli dotknout, přijíždějí lidé až z Athén, neboť se věří v její uzdravující moc. „Vloni sem jeli čtyři vojáci zapálit do kostela svíčku za své blízké. Pár kilometrů odsud, na Stavrósu, havarovali, auto se vzňalo a ti, co jim pospíchali na pomoc, nevěřili, že by mohl nehodu někdo přežít. Bylo to neuvěřitelné a na první pohled nemožné, ale nikomu z těch kluků se nic nestalo. Třeba proto i ateisté věří v zázračnou sílu Agie Mariny,“ uzavírá své vyprávění zdejší starousedlík Jorgos.


Ojedinělá pravoslavná pouť

Na celý den blokují hlavní příjezdovou tepnu vesnice Rentina davy. Není divu, řečtí svatí se těší velké úctě. A tady se dnes bude vynášet úžasná ikona Agii Mariny, patronky zdejší oblasti. A stát se může ještě ledacos, protože rozdávat se bude i zázračný chléb…

 

 

Pravoslavná pouť ve vesnici Rentina (asi osmdesát kilometrů od Soluně a kousek od jezera Volvi) se na počest Agii Mariny koná každoročně třetí víkend v červenci (svátek je pohyblivý stejně jako třeba naše Velikonoce). A do Rentiny vždy přiláká spousty věřících. Na cizince tu narazíte ojediněle a pokud ano, spíše míří na zdejší rozlehlé trhy. Na druhou stranu není ničím výjimečným potkat se tu s významnými řeckými osobnostmi. Zavítal sem například populární fotbalista Zagorákis, který si mši nenechal ujít ani při reprezentačních povinnostech a „odskočil“ si do této zapadlé vesničky pro požehnání.

 

Legenda po Řecku

Před dnem znovuzrození Agii Mariny se peče speciální chléb arcos, který despotis při mši posvětí a pak se rozdává všem zúčastněným. Doma si jej rodina rozdělí, aby na každého zbyl jeden díl. Tak si všichni podle tradice udržují zdraví po celý rok. Příběh zdejšího kostela je rozhodně velmi zajímavý a potvrzuje specifický smysl pro humor, jímž Řekové, uvyklí drsným životním podmínkám v horách, oplývají. Překlad ústního podání je následovný:

„Kdysi dávno dávno (tedy časové označení doby asi před tisícovkou let) přicházel každoročně vždy ve stejnou dobu ke kostelu z lesů statný jelen. Chvíli tu pobyl, odpočíval a pak zmizel neznámo kam. Jednou jej vesničané chytili, zabili a snědli. Kněží se velmi rozzlobili a vysvětlili jim, že to, co se stalo, přinese vesnici smůlu. Proto sloužili mše nejen za duše obyvatel vesnice, ale i za spásu zvěře v přírodě. Oblast v průběhu následujících let postihla sucha, mnoho různých neštěstí a přišlo i období nedostatku potravy.

V roce 2004 se Rentinští rozhodli chybu svých předků napravit a nasadili v okolí kostela dva jeleny. K překvapení mnohých se zvířata od kostela nevzdalovala a pravidelně je bylo možné spatřit na stejných místech jako jejich legendárního předchůdce. Příliš dlouho ale tato idylka netrvala, protože symbol historie Rentiny někdo ukradl…“ Zda se viníka podařilo vypátrat není známo, každopádně Řekům, a to nejen v této oblasti, nelze upřít záviděníhodný životní nadhled. Rozhodně se vyplatí pořídit si ikonu Agii Mariny. Mě je velmi sympatická už i proto, že na všech vyobrazeních tluče kladívkem do hlavy čerta. Rázná a odvážná to žena.
Ludmila Veselá