ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Změny v pracovnělékařských službách pro zaměstnavatele

view counter
V oblasti péče o zaměstnance mají zaměstnavatelé významnou povinnost. Podle § 224 odst. 1 zákoníku práce (dále ZP) musí vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. V souladu se zvláštními právními předpisy jsou povinni zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči.
 
Důležité právní předpisy
Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům patří:  zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a  vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). Zásadní změny přinesl zákon č 202/2017 Sb. ze dne 12. 7. 2017, který novelizuje právní úpravu pracovnělékařských služeb v § 53 a násl. zákona č. 373/2011 Sb. Nabývá účinnosti 1.listopadu 2017. Stanoví řadu nových povinností zaměstnavatelům v této oblasti, zejména ve vztahu k smluvním lékařům, kteří rozhodují o zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci a definuje lékařské prohlídky, které jsou nutné nebo možné v průběhu pracovněprávního vztahu.

Hodnocení zdravotního stavu
Obsahem pracovnělékařských služeb je zejména hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání. Do toho lze zahrnout zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců, hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí, zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí.

Mezi úkoly, které smluvní lékař plní při hodnocení zdravotního stavu patří dále sledování vlivů rizikových faktorů pracovních podmínek, které se mohou projevit nepříznivě i po delší době na zdraví zaměstnanců. Nezanedbatelné je hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti.

Poradenská činnost

Další oblastí je odborné poradenství smluvního lékaře. Zejména se jedná se o poradenskou činnost
  • v problematice ergonomie včetně fyziologie a psychologie práce, režimu práce a odpočinku,
  • při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť,
  • při zavádění nových technologií, látek a postupů,
  • při úpravách pracovních míst, včetně míst pro zaměstnance se zdravotním postižením,
  • v problematice pitného režimu, poskytování ochranných nápojů a osobních ochranných pracovních prostředků,
  • k návrhům opatření k nápravě při zjištění závad, které mohou vést u zaměstnanců k poškození zdraví.
 
Dohled smluvního lékaře
Součástí dohledu smluvního lékaře při jeho pracovnělékařské činnosti je zejména pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů. Tento dohled musí smluvní lékař vykonávat na všech pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za kalendářní rok, nebo jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde–li o práce zařazené do kategorie první podle rizikovosti práce (viz zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

Smluvní lékař dále provádí dohled v zařízení závodního stravování a při hodnocení rizik při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání a pracovních úrazů. Rovněž spolupracuje při vypracování návrhů pro zaměstnavatele na odstranění zjištěných závad.

Smlouva mezi lékařem a zaměstnavatelem

Zákon i  vyhláška při vymezování povinností v pracovnělékařských službách uvádějí pojem „ smluvní lékař.“ Každý zaměstnavatel, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, musí mít uzavřenu smlouvu s příslušným poskytovatelem těchto služeb. Dříve tuto povinnost obsahoval poměrně „letitý“ a zastaralý zákon č. 20/1966 Sb., který byl od 1. dubna 2012 zrušen. Nyní je povinnost k uzavření písemné smlouvy s lékařem stanovena v zákoně v § 54 odstavec 2 písm.a). Smlouva by měla obsahovat podrobně rozpracované závazky a formy spolupráce. Uzavírá se podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku (nepojmenovaná – inominátní smlouva). Dříve uzavřené smlouvy např. podle obchodního zákoníku zůstávají však i po účinnosti nového občanského zákoníku č 89/2012 Sb., v platnosti.

Pracovnělékařské služby může provádět lékař i v pracovněprávním vztahu v podobě pracovní smlouvy nebo dohody konané mimo pracovní poměr.

V závazcích  pro zaměstnavatele má největší význam obsahová náplň činností poskytovaných prostřednictvím závodní preventivní péče, v čem tato činnost bude spočívat, komu a kdy bude poskytována.

Vyhláška umožňuje, aby zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb (lékaři). Předpokladem je, že je to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Povinnosti lékaře

Mezi závazky lékaře by měly být v písemné  smlouvě (dohodě) např. uvedeny povinnosti, které jsou konkretizovány ve vyhlášce (viz shora) a dále v obecném pojetí :
  • odborná poradenská činnost pro zaměstnavatele a zástupce zaměstnanců v otázkách fyziologie a ergonomie práce, toxikologie, při úpravách pracovních míst, projektování a rekonstrukci pracovišť apod.,
  • dohled nad pracovními podmínkami za účelem ověřování zdravotní náročnosti práce, vyhledávání nesprávně upravených pracovních míst apod.,
  • dohled nad zdravím zaměstnanců, zejména provádění lékařských preventivních vstupních, periodických i řadových prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci v konkrétních pracovních podmínkách,
  • pravidelné kontroly pracovišť, podíl na zajišťování a organizování poskytování první pomoci, spoluúčast na rozborech pracovní úrazovosti,
  • vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele  apod.
Tomu odpovídají povinnosti zaměstnance. Je povinen podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními, zejména zdravotnickými právními předpisy. Jde např. o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, vstupní, periodické, mimořádné a výstupní prohlídky apod.

Povinnosti zaměstnavatele

Základní povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zdravotním stavem zaměstnanců jsou uvedeny v § 103 odstavec 1 písm.a) zákoníku práce (dále ZP). Nesmí připustit, aby zaměstnanci vykonávali  zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti. Naproti tomu zaměstnanec může odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví. Odmítnutí není  možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance a nejde tedy o porušení pracovní kázně.

Zaměstnavatel je povinen
 
  • umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti,
  • při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků,
  • při odesílání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce vybavit jej žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno,
  • odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal.
Praxe pociťovala jako nedostatek, že zaměstnavatel nemohl vyslat zaměstnance k lékařské prohlídce  při jeho možné zdravotní nezpůsobilosti k práci. Tento problém  zákon v § 55 odstavec 5 odstraňuje. Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má–li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci.

Povinnosti zaměstnance

Zákon stanoví významné povinnosti zaměstnancům. Jsou povinni s e podrobit pracovnělékařským prohlídkám  a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u poskytovatele služby, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu písemnou smlouvu a sdělit všechny známé skutečnosti související s ochranou při práci. Musí se rovněž podrobit pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu.

Pracovnělékařské prohlídky                                    

V systému lékařských prohlídek v souvislosti se zaměstnáním nebyl přehled. Jejich druhy byly uváděny v řadě předpisů nebo Směrnic ministerstva zdravotnictví ( č. 49/1967 Sb.), takže personální praxe nebyla jednotná. (Poznámka : Tyto směrnice byly od 3. dubna 2013 zrušeny).

Vyhláška v § 9 uvádí, že pracovnělékařskými prohlídkami jsou
  • vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
  • výstupní lékařská prohlídka (není povinná),
  • lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (následná prohlídka).
Vstupní prohlídka  se provádí pro zjištění, zda osoba ucházející se o zaměstnání je zdravotně způsobilá vykonávat zvolenou práci. Vyžaduje se též před převedením zaměstnance na jinou práci, která bude vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena jeho zdravotní způsobilost. Odlišnými podmínkami se rozumí zejména navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden.

Problémy se vyskytovaly při řešení otázek, zda je vstupní prohlídka povinná i při uzavírání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Zákon č. 47/2013 Sb., s účinností od 1. dubna 2013 novelizoval zákon č. 373/2011 Sb.,v části týkající se vstupních lékařských prohlídek občanů, kteří budou pracovat u zaměstnavatele podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.  Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku v těchto případech, a zaměstnanec je povinen ji absolvovat, jestliže by měla být budoucí práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má–li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Rizikovost prací

Podle § 39 odstavec 1. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se za rizikovou práci považuje práce, při níž nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazena do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví  (Krajská hygienická stanice) nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.       

Povinnost kategorizovat práci zákon č. 258/2000 Sb., ukládá všem zaměstnavatelům. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky  pro zařazování prací do kategorií podle rizika práce se za práce první kategorie považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce kategorie druhé se považují práce,  při nichž lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců. Jde o práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů, které jsou stanoveny zvláštními prvními předpisy a práce naplňující další kritéria pro jejich  zařazení do kategorie druhé třídy podle přílohy k vyhlášce č. 432/2003 Sb.  Rizika prací, které jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie, uvádí příloha k této vyhlášce. Jde o rizikové faktory, které mohou soustavněji ovlivnit zdraví zaměstnanců.

Úhrada vstupní prohlídky
Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah. Může se však dohodnout, že prohlídku uhradí zaměstnanec.  Uhradí–li prohlídku zaměstnavatel, je možné výdaj za ní zahrnout do nákladů zaměstnavatele podle § 24 odstavec 2 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.,-§ 24 odst.2,bod 2).  Bylo by však v rozporu se zákonem, kdyby zaměstnavatel stanovil ve svém vlastním opatření (např. ve vnitřním předpise) nebo sjednal se zaměstnancem, že lékařskou prohlídku bude hradit až po uplynutí zkušební doby po jeho nástupu do  pracovního poměru. Může např. stanovit ve vnitřním předpise nebo sjednat v kolektivní smlouvě, že bude vstupní prohlídku hradit ve všech případech. I když by nebyl uzavřen pracovněprávní vztah.

Periodické prohlídky musí zaměstnanec absolvovat v případech, kdy je to odůvodněno zjištěním  včasné změny jeho zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu.

Četnost periodických prohlídek je závislá na tom, do jaké kategorie podle rizikovosti je zařazena práce, kterou zaměstnanec vykonává.

V kategorii první se provádí jednou za 6 let nebo jednou za 4 roky, jde–li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. U všech zaměstnanců v kategorii druhé se provádí jednou za 5 let nebo jednou za 3 roky  u zaměstnance staršího 50 let.  V druhé a třetí rizikové kategorii se provádí jednou za 2 roky a v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

V některých případech se periodické prohlídky provádějí i u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je to tehdy, jestliže práce podle těchto dohod je u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky.Např. u prací ve čtvrté kategorii se tato prohlídka provádí, jestliže práce je v těchto dohodách sjednána (třeba i opakovaně) na dobu delší než 1 rok.

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance za předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení rizika, které již bylo dříve zohledněno při posuzování vlivu pracovních podmínek.

Tato prohlídka se  dále provádí pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví, nebo došlo–li ke zhoršení pracovních podmínek při zvýšení míry rizika nebo jestliže to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek.

O provedení mimořádné prohlídky může požádat též zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Prohlídku provede smluvní lékař rovněž tehdy, jestliže získá informace od ošetřujícího lékaře zaměstnance, že je důvodné podezření pro změnu zdravotního stavu a tím že došlo ke změně zdravotní způsobilosti. Např. ošetřující lékař zjistil oční vadu u zaměstnance, který je řidičem z povolání a pro zhoršení zdravotního stavu nemůže tuto práci nadále vykonávat.

Při skončení zaměstnání může zaměstnanec požádat o vykonání výstupní prohlídky. Účelem je zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce. Hodnotí se změny zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce, např. pro zjištění podmínek, za kterých vzniká nemoc z povolání. Neprovádí se u dohod o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce, jestliže se u nich neprovedla vstupní prohlídka a není–li podezření na změnu zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce podle těchto dohod.

Obsah lékařského posudku
Podle novely zákona č 202/2017 Sb.,s účinností od 1.11.2017 lékařský posudek musí být vydán nejdéle
  • do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti  na žádost pacienta,
  • do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti, jde-li o lékařský posudek o nemoci z povolání, nebo
  • do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti, jde-li o lékařský posudek pro účely pracovněprávních vztahů a je-li nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
Lékařský posudek musí mít náležitosti stanovené právním předpisem upravujícím zdravotnickou dokumentaci (vyhláška č. 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci) a podle účelu jeho vydání též náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.
      ˙
Jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní lékařské prohlídky. V ostatních případech se uvádí závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví.

Možnost přezkoumání
Lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti, např. zaměstnance nebo zaměstnavatele. Z posudku musí být zřejmé, zda je zaměstnanec pro účel, pro který byl posuzován, zdravotně způsobilý či nezpůsobilý nebo zda  jeho zdravotní stav splňuje požadavky nebo předpoklady stanovené např. pro výkon práce. Posudek nesmí postrádat poučení, že  se zaměstnanec může  podat návrh na jeho přezkoumání. To může učinit do 10 pracovních  dnů ode dne jeho předání a podává se k poskytovateli (lékaři), který posudek vydal.  Lhůta pro podání opravného prostředku může být prominuta, jestliže k podání návrhu ve stanovené lhůtě bránily zaměstnanci objektivní důvody. Návrh na přezkoumání nemá však odkladný účinek.

Lékař může na základě zjištěných skutečností, případně podle nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydat posudek nový. Jestliže návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10 pracovních dnů ode jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání (včetně svého stanoviska), příslušnému správnímu orgánu, kterým je zpravidla územní samosprávný celek – zřizovatel zdravotnického zařízení (např. městský úřad, krajský úřad). Tyto skutečnosti lékař oznámí  osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva  nebo povinnosti, např. zaměstnavateli  a posuzované osobě ( zaměstnanci). V zaměstnání se jedná např. o zdravotní nezpůsobilosti k práci, o možnou výpověď z pracovního poměru, převedení na jinou práci vhodnou ze zdravotních důvodů apod.

Posuzování nemoci z povolání
Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti se bude po účinnosti novely zákona uvádět, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Jestliže nebyl lékařský posudek vydán pero účely posouzení  nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebo jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu ve stanoveném termínu bez uvedení vážného důvodu, hledí se na ni pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou. Může se rovněž posuzovat jako, osoba, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci a jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky. Tyto skutečnosti o zdravotní nezpůsobilosti  sdělí poskytovatel pracovnělékařské služby oprávněné osobě.

Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství. V případě, že tento poskytovatel zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, kterým v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy. Provede pak z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby a na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek a zajistí neprodleně jeho předání posuzovaným osobám (viz § 63 odst. 2 novely zákona.)

Výsledky lékařské prohlídky                
Zdravotní způsobilost zaměstnance vyjadřuje poskytovatel  služby v lékařském posudku, jehož obsah je stanoven v zákoně. Posudek vychází z výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných  odborných vyšetření, z výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím lékařem, u něhož je zaměstnanec registrován a ze zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání nebo jiné činnosti, pro které je osoba (zaměstnanec) posuzována.

Vyhláška v § 7 stanoví obsah každé pracovnělékařské prohlídky. Je to např. rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu zaměstnance, pracovní anamnéza, komplexní fyzikální vyšetření (např. vyšetření sluchu, zraku, kůže, orientační neurologické vyšetření), základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, krve, PH moče. Základní vyšetření se může rozšířit o další odborná vyšetření.

Zjištěné výsledky prohlídky se neuvádějí do lékařského posudku. V něm by mělo být uvedeno, zda je zaměstnanec schopen vykonávat dosavadní nebo zvolenou práci.

Formální náležitosti posudku
Vedle obsahových náležitostí musí posudek obsahovat „formální“ údaje. Např. identifikační údaje zaměstnavatele (obchodní firma, název a adresa sídla zaměstnavatele), adresu místa podnikání, název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu, je–li zaměstnavatelem stát nebo obec. Důležité jsou údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, o druhu a režimu rizikových faktorech práce. Lékař uvede rozhodnutí v posudkovém závěru a stanoví termín mimořádné prohlídky, je li to důvodné.

Další prohlídky v zaměstnání
Vedle prohlídek uvedených v zákoně a ve  vyhlášce jsou v průběhu pracovněprávního vztahu další situace, kdy je nutno ověřit nebo zjistit zdravotní stav.  Výsledek lékařské prohlídky pak může zakládat práva a povinnosti zaměstnavatele nebo zaměstnance.

Z lékařského posudku vychází zaměstnavatel např. při převedení zaměstnance na jinou práci, když zaměstnanec  pozbyl dlouhodobě způsobilost dále konat dosavadní práci ( § 41 odstavec 1 písm.a) ZP). Při změně druhu práce z tohoto důvodu je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby nová práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.

Významné důsledky má zjišťování zdravotního stavu při skončení pracovního poměru. Předpokladem platné výpovědi z pracovního poměru ze zdravotních důvodů je jen takový lékařský posudek, který nepřipouští jiný odborný závěr než ten, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci. Nestačí tedy pouhé doporučení lékaře ke změně druhu vykonávané práce odůvodněné nevhodností dosavadní práce z hlediska zdravotního stavu zaměstnance, stejně jako nemůže být podkladem pro výpověď z pracovního poměru posudek, z něhož jednoznačně nevyplývá, že pracovní nezpůsobilost zaměstnance je dlouhodobé povahy (není jen dočasná).

Rovněž zaměstnanec  může okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 a) ZP, jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Potom má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době.

Noční práce
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec byl vyšetřen lékařem před zařazením na noční práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně a kdykoli během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Toto vyšetření má provést lékař, který má se zaměstnavatelem smlouvu o provádění závodní preventivní péče. Svoje zjištění pak vyjadřuje v lékařském posudku. Jeho úhrada je na straně zaměstnavatele.

Vyšetření mladistvých
Zaměstnavatel musí zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče
  • před vznikem pracovního poměru (i když se jedná o vstupní prohlídku, ZP výslovně uvádí, že ji hradí zaměstnavatel)
  • před převedením na jinou práci
  • pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně.
Obecnou povinnost stanoví zaměstnavateli ZP v § 247 odstavec 3, podle něhož  může ukládat pracovní úkoly mladistvým jen takového druhu, které jsou vymezeny v lékařském posudku.
     
Každý zaměstnavatel musí mít smlouvu s lékařem, který bude vykonávat pracovně lékařskou službu. Její součástí je vyhotovování lékařských posudků ke zdravotní způsobilosti zaměstnanců, včetně vstupních lékařských prohlídek. Ty jsou povinné před vstupem do pracovního poměru a v některých případech i u dohod o pracovní činnosti a o provedení práce. Vyhláška č.
79/2013 Sb., uvádí další druhy lékařských prohlídek, které by měl zaměstnanec absolvovat v průběhu pracovního poměru.

JUDr. Ladislav Jouza,
advokát a rozhodce pracovních sporů

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo |
www.epravo.cz
 
JUDr. Ladislav Jouza