ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Zneuznaný malíř ošálil celý svět

view counter

Han van Meegeren kopíroval styl barokního mistra Jana Vermeera a prodával jeho obrazy za slušné sumy. Nebylo lepšího falzifikátora než byl van Meegeren, a jak se shodují znalci, ani nebude. Jeho malířská technika je do dnešních dnů uznávána jako fascinující.

Šťouralové si vzpomněli na foto hrdého rotterdamského ředitele galerie Dirka Hannema před Vermeerovým obrazem „Kristus a apoštolové v Emauzích“, který získal za solidní sumu 550 tisíc guldenů a „vyfoukl“ jej amsterodamskému Rijksmuseu. Objevení obrazu „Apoštolů z Emauz“ bylo oslavováno jako velkolepé obohacení holandského uměleckého světa. Tak se písemně vyjádřil třiaosmdesátiletý znalec Abraham Bredius. Právě jemu předložili obraz, údajně nalezený na venkovském sídle, k posouzení.

 

Podvedený šéf německé Luftwaffe

Za II. světové války, v době obsazení Holandska Němci, se v roce 1942 podařilo van Meegerenovi přes bankéře Aloise Miedla prodat „falešného“ Vermeera „Kristus a cizoložnice“ šéfovi německé Luftwaffe. Tedy samotnému Hermannu Göringovi. Po pravdě řečeno, tento Vermeer byl při trošce pozornosti poznatelný padělek, protože van Meegeren použil kobaltově modrou barvu, která v době Vermeerově malování neexistovala. Šuškalo se, že Göring také švindloval. Zaplatil za obraz sice 1,6 milionu guldenů, ale ve falešných anglických librách padělaných v koncentračním táboře Sachsenhausen. Podle jiných informací bylo zaplaceno několika desítkami, snad stovkami, obrazů, které byly ukradeny v galeriích celé Evropy. Göring vystavil obraz spolu s dalšími ve své rezidenci v Carinhall.

 

Van Meegeren se sám udal

V roce 1943 nebyly úspěchy německého wehrmachtu nikterak zářivé. Po porážkách u Stalingradu a v severní Africe Göring nechal obraz spolu s dalšími uměleckými sbírkami, aby je uchránil před bombardováním spojenců, ukrýt do solného dolu v Altaussee u rakouského Salzburgu. V polovině května 1945 vstoupili do solného dolu spojenečtí vojáci. Kapitán Harry Anderson nalezl „neznámého Vermeera“. A vyšlo najevo, že van Meegeren prodal národní dědictví Holandska vlastně okupantovi, a z toho vyplynulo, že je kolaborant. Meegeren pochopil situaci.

Za kolaboranta bylo více let vězení než za padělatelství. A tak začal vysvětlovat, že nejde o národní dědictví, ale o padělek, který sám namaloval. Udal sám sebe, že Kristus a cizoložnice je padělek. Soud si myslel, že je to jen chabá výmluva jak se dostat z vězení, nebo dostat nižší sazbu, a výpověď byla zamítnuta. Van Meegeren vysvětloval, že nešlo o žádnou kolaboraci, ale o promyšlený a záměrný podvod. Musel však dokázat, že je falzifikátorem. A tak mu do vězení přinesli vše, co potřeboval k malování.

 

Z kolaboranta národní hrdina

Van Meegeren vytvořil od července do září 1947 pod dohledem svědků Vermerův obraz „Ježíš a učenci.“ Aby doložil svoje padělatelství, sdělil, že pod obrazem, který prodal Göringovi, byl ještě jiný obraz, a popsal jej. To mohl vědět jen on. Soud neměl jinou možnost než mu uvěřit, a tak dostal za padělatelství pouze jeden rok natvrdo. Proces ale vyvolal obrovskou senzaci. Před soudem vyšlo najevo, že vlastně van Meegeren splnil, co si předsevzal - tropit si výsměch ze znalců Vermeerova díla.

Podle jednoho holandského průzkumu veřejného mínění z poloviny října 1947 se van Meegeren umístil co do popularity na druhém místě hned za ministerský předsedou země. Důvodem byl fakt, že napálil holandské znalce i Göringa.  Z falzifikátora se stal národní hrdina a holandská královna mu chtěla dokonce udělit minulost. K tomu však nedošlo. Van Meegeren zemřel brzy na konci roku 1947, po nástupu do vězení. Bylo mu 58 let.

 

Neuvěřitelný kolotoč padělků

Padělky Hana van Meegerena jsou žádány ještě dnes a dokonce se prodávají za šestimístné sumy. Dokonce se objevily i padělky Meegerenových padělků. Neuvěřitelné. V podstatě se neví, zda ve světových galeriích nevisí díla van Meegerena, mylně pokládaná za Vermeerova. Pod jeho signaturou nejsou podle všeho ale jen obrazy Vermeera, ale pravděpodobně i van Fullerena a možná i dalších vlámských malířů. Ale to už by byla příliš velká spekulace, která by znamenala pořádný poprask ve světě umění.
Petr Vokáč