Kvantová fyzika, která se zaměřuje na zkoumání subatomárních částic, jež jsou dle vědců základní stavební jednotky reality a hmoty (včetně nás), nám již delší čas ukazuje, že leccos může být jinak, než jsme se učili. Řídí se jinými zákony. Z jejího pohledu může být jedna částice na vícero místech současně. Dvě částice mohou být zaměněny, a když jedna z nich změní svůj stav, změní ho i druhá – bez ohledu na vzdálenost. Přenos informací je podle všeho rychlejší než rychlost světla. Částice se mohou pohybovat napříč i pevnými objekty (vytvoří si tunel), jež se za jiných okolností jeví jako neprostupné.
Nově tým vědců z Australské národní univerzity prostřednictvím pokusů dokázal, že to, co se děje s částicí v přítomnosti, nesouvisí s tím, co se s ní dělo v minulosti. Řídí se tím, v jakém stavu bude v budoucnosti!
Vědci experimentovali už dříve s částicemi světla. Zjistili, že tyto částice, tzv. fotony, mohou mít podobu vln a současně i částic. Posloužil jim k tomu experiment s dvojí štěrbinou. Kvantová fyzika předpokládá, že částice postrádá určité fyzikální vlastnosti, je definována pouze pravděpodobností skutečnosti, že je v různých stavech. Dalo by se říci, že existuje v neurčitém stavu, dokud není skutečně pozorována. V ten okamžik na sebe vezme podobu buď částice, nebo vlny. Přitom si je schopna uchovat vlastnosti obojího. Tato skutečnost byla objevena při dvojštěrbinovém experimentu. Když je foton vlna/částice pozorován, zhroutí se, což nasvědčuje tomu, že jej není možné vidět v obou stavech najednou. Proto není možné měřit polohu částice a současně její hybnost.
Vědci ale netušili, co vede foton k tomu, že volí formu vlny nebo částice. Připravili proto pokus podobný experimentu s dvojštěrbinou, aby zachytili okamžik, v němž se fotony rozhodují, zda z nich budou částice nebo vlny. Místo světla ale využili atomy helia, které jsou těžší než světelné fotony, s předpokladem, že se budou chovat stejně jako světlo. Vědci následně vypálili atomy přes mřížku stejným způsobem, jako když používali laser. Výsledek byl podobný. Druhá mřížka byla použita až poté, co atom prošel tou první. Navíc byla použita jen náhodně, aby bylo zřejmé, jak částice bude reagovat.
Bylo zjištěno, že když byly použity dvě mřížky, atom jimi prošel ve tvaru vlny, ale když byla odstraněna druhá mřížka, choval se jako částice. Tedy to, jakou podobu na sebe vezme po průchodu první mřížkou, závisí na tom, zda druhá mřížka bude přítomna. Zda atom pokračoval jako částice a nebo jako vlna, bylo rozhodnuto až po té, co proběhly události v budoucnosti.
(rid)